Evropské akciové indexy se v pátek propadly o dvě procenta, týdenní ztráty jsou nižší

Celoevropský index STOXX Europe 600 se v pátek propadl o 1,84 % na 474,44 bodu (za týden -1,40 %), německý DAX klesl o 1,94 % na 15 603,88 bodu (za týden -1,76 %), britský FTSE 100 oslabil o 1,20 % na 7 494,13 bodu (za týden -0,65 %) a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 1,75 % na 7 068,59 bodu (za týden -1,04 %). V týdenním horizontu evropské akcie klesly už potřetí v řadě.

Nejhůře si v pátek vedl těžební sektor, který se propadl o 3,3 %. K poklesu tohoto odvětví nejvíce přispěla britsko-australská těžařská společnost Rio Tinto, jejíž akcie odepsaly 2,2 %. Srbsko kvůli obavám o životní prostředí zrušilo společnosti licenci na těžbu lithia. To poškodilo ambice skupiny stát se největším evropským dodavatelem tohoto kovu.

Investoři nyní vyhlížejí zasedání americké centrální banky, které se uskuteční příští týden. Očekává se, že Fed naznačí, že v březnu poprvé od příchodu pandemie covidu-19 přikročí ke zvýšení úrokových sazeb.

"Existuje mnoho spekulací, například, že se sazby letos v USA zvýší čtyřikrát, pětkrát, šestkrát nebo že se v březnu zvýší o 0,5 procentního bodu. Tyto dohady vzbudily obavu trhů," uvedl analytik Craig Erlam ze společnosti OANDA.

Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na rekordních 5 % a v celé Evropské unii se dostala na 5,3 %. Přispěla k tomu prudká změna cen energií a omezení dodavatelských řetězců.

O dvě procenta v pátek klesly akcie evropského výrobce letadel Airbus. Ten kvůli sporu s leteckou společností Qatar Airways zrušil objednávku 50 letadel A321neo. Jinou objednávku na tytéž stroje zrušily na oplátku katarské aerolinky. Zveřejnily také video poškozeného laku na letadlech A350, která jsou jádrem sporu.

Akcie společnost Siemens Energy se propadly o 16,6 %. Podnik předtím snížil svůj výhled, protože divize Siemens Gamesa varovala před dlouhodobými problémy v dodavatelském řetězci. Akcie Siemens Gamesa odepsaly 14 %. Dvojice firem tak za páteční den vykázala nejhorší výkon v indexu STOXX 600.

V důsledku obav z narušení dodavatelského řetězce zaostaly tento týden za ostatními odvětvími také akcie evropských automobilek. Za celý týden klesly o 4,2 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Ruská centrální banka ve čtvrtek navrhla zákaz používání a těžby kryptoměn na ruském území. Kryptoměny podle ní přinášejí hrozby pro suverenitu její měnové politiky, finanční stabilitu a blahobyt obyvatel. Uvedla, že za rychlým růstem zájmu o kryptoměny stojí především spekulativní poptávka a že tyto měny nesou prvky finanční pyramidy.
• Nadnárodní provozovatel loterií Allwyn Entertainment, který patří do skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka, vstoupí na akciovou burzu v New Yorku prostřednictvím spojení s firmou specializovanou na akvizice Cohn Robbins Holdings Corp. (CRHC). Hodnota sloučené společnosti má být zhruba 9,3 miliardy USD. Oznámila to společnost Allwyn, která se dříve jmenovala Sazka Entertainment.
• Americká společnost Chevron a francouzská TotalEnergies, které patří k největším energetickým skupinám na světě, se stahují z Myanmaru. Francouzský podnik to v pátek uvedl v tiskové zprávě a totéž podle agentury AP vzápětí učinil Chevron. Firmy to vysvětlují nekontrolovatelným porušováním lidských práv a zhoršujícím se stavem právního státu od doby, kdy tamní armáda svrhla vládu.
• Německá vláda výrazně sníží výhled letošního hospodářského růstu, píše s odkazem na své zdroje web časopisu Der Spiegel. Nově ho odhaduje na 3,6 procenta místo v říjnu uváděných 4,1 procenta. Stejnou informaci následně potvrdily zdroje z německého kabinetu i agentuře Reuters. Údaj by se měl objevit ve výroční hospodářské zprávě, kterou příští týden představí německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.
• Ceny za přepravu nákladů po moři loni prudce vzrostly a očekává se, že zůstanou vysoké i v letošním roce. To přinese globálním nákladním dopravcům další rok vysokého růstu zisku, menší společnosti a jejich zákazníci - od Španělska až po Srí Lanku - však budou muset platit více téměř za všechno. Ve svém článku na to upozornila agentura Bloomberg.
• Developer průmyslových a logistických parků CTP ve čtvrtek oznámil, že vydal čtyřleté zelené dluhopisy v objemu 700 milionů eur s fixní úrokovou sazbou 0,875 %. Část prostředků (v objemu 168 milionů eur) bude použita na splacení dluhopisů s úrokovou sazbou přes 2 %, část prostředků chce firma v budoucnu rovněž použít na splacení dluhu s vyšší úrokovou sazbou u developera Deutsche Industrie REIT, kterého právě akvíruje. Zelené dluhopisy CTP jsou podepřené certifikací tzv. udržitelného portfolia budov (BREEAM).
• Britské maloobchodní tržby v prosinci nečekaně klesly. Meziměsíčně o 3,7 % (listopad +1%, odhad -0,6 %), meziročně o 0,9 % (listopad +4,3 %, odhad +3,4 %).
• Spotřebitelská důvěra v eurozóně předběžně v lednu klesla na -8,5 bodu (prosinec -8,4 bodu, odhad -9 bodů).

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Na 77 % generálních ředitelů světových firem předpovídá pro letošek zlepšení stavu globální ekonomiky, zatímco 15 % očekává zhoršení podmínek. Optimismus tak dosáhl desetiletého maxima. Vyplývá to z výsledků 25. ročníku globálního průzkumu názorů generálních ředitelů, který společnost PwC uskutečnila mezi 4 446 generálními řediteli v 89 zemích a teritoriích loni v říjnu a listopadu.
• Předseda správní rady švýcarské bankovní skupiny Credit Suisse António Horta-Osório kvůli porušení pravidel karantény v době pandemie nemoci covid-19 s okamžitou platností rezignoval. Ve funkci byl devět měsíců. Banka v prohlášení uvedla, že Horta-Osório odešel na základě interního vyšetřování a že ve funkci ho nahradí Axel Lehmann.
• Majetek nejbohatších lidí světa se za pandemie covidu-19 rozrostl, na druhou stranu se ale více lidí ocitlo v chudobě. Ve své zprávě o nerovnosti to v pondělí uvedla britská nevládní organizace Oxfam. Nízké příjmy těch nejchudších podle ní přispěly ke smrti 21 000 lidí denně. Majetek deseti nejbohatších lidí se od března 2020, tedy od začátku pandemie, více než zdvojnásobil.
• Moskevský soud nařídil firmě Google z americké skupiny Alphabet zaplatit pokutu čtyři miliony rublů (1,1 milionu Kč) za to, že neodstranila přístup k obsahu, který je v Rusku zakázaný. Je to další z řady pokut, kterou americký technologický gigant v Rusku dostal, uvedla v pondělí agentura Reuters.
• Francouzské automobilce Renault loni v celém světě klesl prodej o 4,5 % na méně než 2,7 milionu osobních a lehkých užitkových vozidel. Na vině jsou hlavně problémy s dodávkami čipů, uvedla v pondělí firma. Loňský rok tak byl třetí v řadě, kdy Renaultu klesl prodej.
• Americká společnost Eastman Chemical plánuje investovat ve Francii až miliardu dolarů do výstavby největšího závodu na molekulární recyklaci plastů na světě. Chce tak pomoci snížit spotřebu fosilních paliv. Investice má necelé tři měsíce před prezidentskými volbami také posílit prestiž prezidenta Emmanuela Macrona, uvedla agentura Bloomberg.
• Ožití globálního trhu práce potrvá déle, než se původně předpokládalo, a nezaměstnanost zůstane nad úrovní z doby před pandemií nejméně do roku 2023. Důvodem je nejistota ohledně dalšího vývoje a trvání pandemie. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pondělí zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO).
• Ruská státní plynárenská společnost Gazprom si na únor zatím nezarezervovala žádnou kapacitu pro vývoz zemního plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu Jamal. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Gazprom také oznámil, že export ruského plynu prostřednictvím plynovodů zatím v lednu vykazuje meziroční pokles o 41 %. Ačkoliv si Gazprom na únor žádné kapacity pro vývoz prostřednictvím plynovodu Jamal nezarezervoval v měsíční aukci, může tak ještě učinit prostřednictvím denních aukcí.
• Obavy z dalšího zvyšování základních úrokových sazeb vedou investory k tomu, že se v prvních týdnech nového roku odvracejí od akcií technologických firem. Ve svém průzkumu to v úterý uvedla společnost BofA Securities, která spadá pod finanční ústav Bank of America.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v lednu výrazně zlepšila. Přispělo k tomu očekávání, že počet onemocnění covidem-19 do začátku léta klesne, což největší evropské ekonomice umožní v nadcházejících šesti měsících zrychlit růst. Vyplývá to z průzkumu, který v úterý zveřejnil institut ZEW. Index důvěry vzrostl na 51,7 bodu, zatímco v prosinci byl na hodnotě 29,9 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali zvýšení indexu na 32 bodů.
• Automobilka Volkswagen a společnost Robert Bosch vytvoří do konce roku společný podnik. Bude dodávat systémy na výrobu baterií a pomáhat výrobcům baterií při rozšiřování a údržbě jejich výrobních závodů. Společnost Volkswagen to uvedla ve svém úterním sdělení, a potvrdila tak dřívější zprávu časopisu Manager Magazine.
• Míra nezaměstnanosti v Británii v tříměsíčním období do konce listopadu klesla o desetinu bodu na 4,1 procenta. Firmy pak v prosinci navzdory pandemii a šíření nové koronavirové varianty omikron vytvořily zhruba 184 000 nových pracovních míst. Na rekordu je počet volných pracovních míst, což by mohlo znamenat problém pro britskou centrální banku. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že nezaměstnanost v listopadu zůstane na 4,2 procenta. Pokles o desetinu bodu ji posunul nejníže od června 2020.
• Státy Evropské unie by se mohly na nových pravidlech pro zdanění nadnárodních podniků dohodnout do března. Počítá s tím plán francouzského předsednictví, který na úterním zasedání s kolegy z ostatních členských zemí prezentoval francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Některé státy ale chtějí, aby EU s přijetím směrnice počkala na globální dohodu, díky níž budou firmy platit daně tam, kde skutečně vydělávají.
• Spotřebitelské ceny v Německu loni meziročně vzrostly o 3,1 %, což bylo nejvíce od roku 1993. Ve středu to v konečné zprávě vycházející z německé metodiky výpočtu oznámil spolkový statistický úřad. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie loni činila míra inflace v Německu 3,2 %. Motorem inflace byly především vysoké tempo růstu cen energií a problémy v dodavatelských řetězcích.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Británii v prosinci zrychlil na 5,4 % z listopadových 5,1 %. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od března 1992. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil britský statistický úřad.
• Evropský výrobce letadel Airbus plánuje v první polovině letošního roku najmout 6 000 nových zaměstnanců, aby tak obnovil stav pracovních sil po hlubokých škrtech v době pandemie nemoci covid-19. Pracovní místa vzniknou po celém světě a ve všech divizích. Vyplývá to ze středečního prohlášení firmy.
• Srbský tenista Novak Djokovič, oblíbený mezi odpůrci očkování, koupil 80% podíl v dánské biotechnologické společnosti QuantBioRes, která vyvíjí lék na covid-19. Agentuře Reuters to řekl šéf podniku. Djokovič není proti covidu-19 očkovaný, což mu spolu s nejasnostmi ohledně jeho prodělání této nemoci znemožnilo start na turnaji Australian Open. Tenista byl z Austrálie minulý týden vyhoštěn a v neděli odcestoval do vlasti. Generální ředitel firmy Ivan Loncarevic podle Reuters uvedl, že Djokovič do jeho firmy investoval v červnu 2020. Odmítl ale upřesnit, kolik to bylo peněz.
• Eurozóna: Běžný účet v říjnu skončil přebytkem 25,9 miliardy eur (září: +21,8 miliardy eur).
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí DCLG v listopadu stoupl o 10 % (odhad: +10,2 %, říjen: +9,8 %).
• Eurozóna: Stavební výroba v listopadu meziročně stoupla o 0,5 % (říjen: +3,6 %), meziměsíčně se snížila o 0,2 % (říjen: +0,6 %).
• Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na rekordních pět procent, zatímco v celé Evropské unii se dostala na 5,3 procenta. V Česku vzrostly ceny ještě více, inflace činila 5,4 procenta. Nejvíce k růstu cen opět přispěly energie, dražší ale byly například i služby.
• Inflace v eurozóně se v letošním roce bude postupně snižovat, neboť poleví hlavní důvody, které k růstu cen přispívají, tedy drahé energie a problémy v dodavatelských řetězcích. Řekla to ve čtvrtek prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová, která tak zopakovala svůj názor na inflaci, který část ekonomů zpochybňuje. Lagardeová řekla, že Spojené státy jsou v jiné situaci, a proto je tam chystané zpřísňování měnové politiky namístě.
• Výrobní ceny v Německu vzrostly v prosinci v meziročním srovnání o rekordních 24,2 procenta, vysoký růst způsobily hlavně ceny energií. Analytici podle ankety agentury Reuters očekávali v průměru zvýšení výrobních cen o 19,4 procenta. Prosinec byl už třetím měsícem za sebou, kdy ceny výrazně rostly. V říjnu se zvýšily o 18,4 procenta a v listopadu o 19,2 procenta. Prosincový růst byl nejvyšší nejméně do roku 1949, kdy se tyto údaje začaly sledovat.
• Bezmála třicet výrobců generických léků podepsalo s americkou farmaceutickou společností Merck & Co smlouvu o výrobě levných verzí přípravku proti covidu-19 nazvaného molnupiravir. Informovala o tom ve čtvrtek mezinárodní organizace Medicines Patent Pool (MPP), která má podporu OSN a která usiluje o lepší dostupnost léků v zemích s nízkými nebo středními příjmy.
• Společnost Polpharma, která je největším výrobcem léků v Polsku, pracuje na nabídce na převzetí českého rivala Zentiva. S odkazem na své zdroje to ve čtvrtek uvedla agentura Reuters. Kupní cena se pohybuje kolem čtyř miliard dolarů. Polpharma nyní podle zdrojů hledá investory, kteří by se připojili k její nabídce výměnou za menšinový podíl v americké společnosti Advent International, která Zentivu vlastní.

Zdroj: CNBC, ČTK