Evropské akcie uzavřely ztrátový týden dalším poklesem
Dění nejen na evropských akciových trzích bylo v uplynulém týdnu určováno především vývojem geopolitické krize mezi Ukrajinou a Ruskem, která přinesla všem velkým indexům ztráty. V pátek zaznamenaly největší propad akcie ze sektoru cestování a volného času, které zlevnily o 1,6 %. Jedním z mála sektorů, kterému se podařilo posílit, bylo těžařství, jehož akcie zdražily v průměru o 0,8 %. Hospodářské výsledky investorům představily německá Allianz, francouzský Renault, rakouská VIG či italská Eni.
Celoevropský index Stoxx 600 v pátek oslabil o 0,81 % na 460,81 bodu (za týden -1,86 %), německý DAX se snížil o 1,47 % na 15 042,51 bodu (za týden -2,48 %), britský FTSE 100 klesl o 0,32 % na 7 513,62 bodu (za týden -1,92 %) a francouzský CAC 40 odepsal 0,25 % na 6 929,63 bodu (za týden -1,17 %).
Páteční události na evropských trzích
- Francouzský stát vloží do energetické společnosti EDF 2,1 miliardy eur. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí RTL to v pátek řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podnik má finanční potíže mimo jiné kvůli nařízení státu, aby prodával elektřinu pod tržní cenou, a rovněž kvůli výpadkům jaderných reaktorů. EDF proto vyhlásila akční plán a prodejem akcií chce zvýšit kapitál o 2,5 miliardy eur.
- Míra nezaměstnanosti ve Francii klesla ve čtvrtém čtvrtletí na 7,4 procenta, a ocitla se tak nejníže od roku 2008. Oznámil to v pátek francouzský statistický úřad INSEE. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali pokles nezaměstnanosti na 7,8 procenta z osmi procent v předchozích třech měsících. Údaje jsou necelé dva měsíce před prezidentskými volbami dobrou zprávou pro současného prezidenta Emmanuela Macrona.
- Francouzský výrobce automobilů Renault se bojí o dodávky do svých ruských továren. Mohly by podle něj uváznout, pokud se zhorší napětí v rusko-ukrajinských vztazích. Informoval o tom v pátek list Financial Times (FT). S problémy by se pak potýkaly dvě ruské továrny jeho podniku AvtoVAZ, které vyrábějí vozy Lada, a továrna na vozy značky Renault v Moskvě.
- Společnost Avast uvedla, že ze zisku z roku 2021 vyplatí dividendu 11,2 centu na akcii, jelikož společnost NortonLifeLock aktualizovala datum ukončení fúze s Avastem až na 4. dubna 2022. Rozhodný den pro výplatu je 18. února a takzvaný ex-date je stanoven na 24. února.
- Spotřebitelská důvěra v eurozóně v únoru nečekaně klesla na -8,8 bodu z lednových - 8,5 bodu. Analytici počítali se zvýšením na -8 bodů
Výsledková sezóna
- Německá pojišťovna Allianz loni hospodařila s čistým ziskem 6,6 miliardy eur, což je proti předchozímu roku pokles o 2,9 procenta. Přispěla k tomu tvorba vysoké rezervy v souvislosti se soudními spory ve Spojených státech. Allianz, která je největší pojišťovnou v Evropě z hlediska tržní hodnoty, to oznámila v tiskové zprávě. Výsledky nečekaně zveřejnila už ve čtvrtek večer, její akcie v pátek na burze ve Frankfurtu nad Mohanem oslabují, zatímco zbytek trhu zpevňuje.
- Francouzská automobilka Renault se loni po dvou letech vrátila k zisku a hodlá s předstihem splatit státní pomoc, kterou dostala za pandemie. Skupina vykázala čistý zisk 888 milionů eur a překonala tak odhady analytiků. V roce 2020 měla vinou pandemie covidu-19 rekordní ztrátu osm miliard eur.
- Pojišťovnická skupina VIG oznámila vybraná předběžná hospodářská čísla za rok 2021. Zisk před zdaněním dosáhl zhruba 510 milionů EUR (nad výhledem firmy 450-500 milionů), předepsané pojistné bylo 11 miliard EUR (výhled byl na úrovni mírně vyšší než v roce 2020, konkrétně 10,4 miliardy EUR), kombinovaný poměr se zastavil na 94,1 % (cílem bylo 85 %). Kompletní výsledkovou zprávu VIG zveřejní 8. března.
- Italská energetická společnost Eni loni zvýšila očištěný čistý zisk na 4,7 miliardy eur po předloňské ztrátě 758 milionů eur. Zisk byl nejvyšší od roku 2012, hlavně díky vysokým cenám ropy a plynu.
Stalo se v Evropě v uplynulém týdnu
- Ruský rubl se po výrazném propadu z minulého týdne stabilizoval, což analytici dávají do souvislosti s návrhem ruské diplomacie pokračovat v rozhovorech o Ukrajině a dál hledat řešení krize mezi Ruskem a Západem. Výnosy dluhopisů ruské vlády ale vystoupily nad deset procent, kde byly naposledy před šesti lety. Dál oslabují ruské akcie.
- Evropská komise (EK), která je zároveň antimonopolním orgánem Evropské unie, v čase problémů s dodávkami zintenzivní zkoumání evropských aktivit ruského státního plynárenského gigantu Gazprom. S odkazem na svůj zdroj to dnes uvedla agentura Reuters.
- Za současným globálním nedostatkem zboží stojí spíše zvýšená poptávka než problémy v dodavatelském řetězci. Uvedl to v pondělí hlavní ekonom Světové obchodní organizace (WTO) Robert Koopman. Předpověděl, že v příštích měsících tento nedostatek pravděpodobně poleví a klesne tlak na růst cen.
- Britská společnost Rolls-Royce, která dodává motory Airbusu či Boeingu, do tří až pěti let uvede do provozu první malé letadlo na elektrický pohon. V rozhovoru na letecké přehlídce v Singapuru to řekl šéf divize Rolls-Royce Electrical Rob Watson. První komerční aplikace bateriového elektrického systému P-Volt vyvinutého firmou Rolls-Royce bude podle něj mít výkon asi 600 kilowatthodin. To umožní let šesti až osmi lidí až na vzdálenost zhruba 150 kilometrů.
- Nizozemský antimonopolní úřad v pondělí vyměřil americké společnosti Apple další pokutu pět milionů eur. Důvodem je, že firma neumožňuje vývojářům v Nizozemsku používat pro seznamovací aplikace nabízené v obchodě App Store jiné než její platební metody. Pondělní pětimilionová pokuta je již čtvrtá, kterou úřad Applu v této kauze udělil.
- Inflace v Česku v lednu meziročně zrychlila na 9,9 % z prosincových 6,6 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen byl nejvyšší od července 1998, kdy činil 10,4 %. Vývoj ovlivnily zejména ceny bydlení, pohonných hmot a paliv. Oznámil to Český statistický úřad. Analytici v průměru očekávali obdobnou, nicméně mírně nižší inflaci.
- Spotřebitelské ceny na Slovensku v lednu rostly v meziročním srovnání nejrychleji od léta roku 2004. Inflace vystoupila na 8,4 procenta z 5,8 procenta loni v prosinci. Informoval o tom slovenský statistický úřad.
- Růst ekonomiky Evropské unie v posledním čtvrtletí loňského roku v mezičtvrtletním srovnání zpomalil na 0,4 procenta z tempa 2,2 procenta ve třetím kvartálu. Ve zpřesněné zprávě o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) to v úterý uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil údaje z rychlého odhadu z konce ledna. V meziročním srovnání naopak tempo hospodářského růstu zrychlilo na 4,8 procenta ze 4,1 procenta ve třetím čtvrtletí.
- Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v únoru druhý měsíc za sebou zvýšila. Očekává se totiž, že ekonomiku podpoří zmírňování koronavirových restrikcí. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil německý institut ZEW.
- Míra nezaměstnanosti v Británii v tříměsíčním období do konce prosince zůstala na 4,1 procenta. Počet zaměstnaných se ale zhruba o 38 000 snížil, což je nejvýraznější pokles od tříměsíčního období do konce února loňského roku, kdy se ekonomika potýkala s rozsáhlými uzávěrami zavedenými kvůli šíření nového koronaviru.
- Míra inflace v Polsku v lednu vystoupila na 9,2 procenta, a dostala se tak nejvýše za více než 20 let. Polský statistický úřad rovněž uvedl, že hrubý domácí produkt ve čtvrtém čtvrtletí podle předběžných údajů zvolnil růst proti předchozím třem měsícům na 1,7 procenta z tempa 2,3 procenta ve třetím čtvrtletí.
- Francouzský prodejce luxusního zboží Louis Vuitton ve středu celosvětově zvýší ceny. Reaguje tak na rostoucí náklady na výrobu i na dopravu, řekla v úterý agentuře Reuters mluvčí jejího čínského zastoupení. Jedna z největších značek luxusních doplňků na světě patří k prvním, které zdražují, aby v prostředí rostoucích nákladů ochránily marže a zůstaly v zisku.
- Průmyslová výroba v Evropské unii v prosinci podle sezonně přepočtených údajů vzrostla o 0,7 procenta, tempo růstu tak zpomalilo z listopadové hodnoty 2,6 procenta. Nejhůře si podle předběžných informací vedlo Česko, kde výroba o 2,9 procenta klesla.
- Akcie švédského výrobce telekomunikačních zařízení Ericsson ve středu na burze odpoledne ztrácely zhruba 13 procent. Investoři tak reagují na zveřejnění výsledků interního vyšetřování o podezřelých platbách a pochybeních v Iráku, uvedla agentura Reuters.
- Spotřebitelské ceny v Británii v lednu rostly nejrychlejším tempem za téměř 30 let. Míra inflace vystoupila na 5,5 procenta, což je maximum od března 1992. Dál se tím zvyšuje tlak na domácnosti a sílí pravděpodobnost, že britská centrální banka přistoupí k dalšímu zvýšení základní úrokové sazby. Inflace za leden překonala očekávání ekonomů v anketě agentury Reuters. Ti odhadovali, že se inflace udrží na prosincových 5,4 procenta.
- Čínská společnost China General Nuclear Power (CGN) zvažuje, že prodá své evropské portfolio obnovitelných zdrojů energie. Informovala o tom ve středu agentura Bloomberg, která se odvolává na své zdroje. Ty cenu transakce odhadují na více než dvě miliardy dolarů. Na potenciálním prodeji divize CGN Europe Energy podle nich společnost CGN spolupracuje s podnikem CITIC Securities.
- Německý automobilový koncern Volkswagen by mohl do konce března rozhodnout, kde postaví závod na výrobu elektromobilů. S odvoláním na závodní radu o tom ve středu informovala agentura Reuters. Podnik už loni oznámil, že postaví moderní továrnu v blízkosti svého sídla v dolnosaském Wolfsburgu. Automobilka také uvedla, že i letos bude zřejmě nedostatek čipů, navzdory tomu ale plánuje ve druhé polovině roku zvýšit produkci, poznamenal šéf koncernu Herbert Diess.
- Náklady na koronavirovou krizi v letech 2020 a 2021 v Německu dosáhly 330 miliard eur. To odpovídá ztrátě deseti procent hrubého domácího produktu za rok 2019, uvedl na základě svých propočtů ekonomický institut Ifo.
- Ropné a plynárenské firmy v Norsku zvýšily své investiční plány na letošní rok, aby tak využily pandemických daňových pobídek ke zvýšení aktivity. Největší podnikatelský sektor v Norsku nyní očekává, že letos investuje 159,5 miliardy norských korun (383,5 miliardy Kč), což je o 3,3 procenta více, než čekal v listopadu. Ukázal to průzkum, který ve čtvrtek zveřejnil norský statistický úřad.
- VIG oznámila, že se dohodla s maďarskou státní společností Corvinus na podmínkách spolupráce při provozování pojišťovacích společností v zemi.
- Německá společnost Aurubis, která je největším zpracovatelem mědi v Evropě, prodá část divize plochých válcovaných výrobků firmě KME z italské skupiny Intek. Hodnotu transakce firma nezmínila, informovala o tom agentura Reuters.
- Nadnárodní provozovatel loterií Allwyn Entertainment, který patří do skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka, se dohodl se společností Yeonama Holdings, že za 327,4 milionu eur od ní převezme zbývající menšinový podíl ve firmě SAZKA Delta AIF Variable Investment Company. Prostřednictvím SAZKA Delta drží Allwyn část svého podílu v řecké sázkové společnosti OPAP. Díky akvizici se podíl Allwynu ve firmě OPAP zvýší na 48,1 procenta z dosavadních 41,2 procenta.
- Německý koncern Volkswagen jedná s čínskou společností Huawei o převzetí její divize autonomního řízení. Informoval tom ve čtvrtek web německého hospodářského měsíčníku Manager Magazin. Hodnota případné transakce se podle něj pohybuje v řádu miliard eur. Mluvčí Volkswagenu se k věci odmítl vyjádřit.
- Turecká centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání na 14 procentech, a to už druhý měsíc po sobě. Učinila tak navzdory vysoké inflaci, která lidem zdražuje potraviny a základní životní potřeby.
Výsledková sezóna
- Evropský výrobce letadel Airbus loni zvýšil hrubý zisk EBIT bez mimořádných položek o 185 procent na 4,86 miliardy eur. K lepšímu hospodaření přispělo částečné zotavení dodávek letadel a vyšší zisky v segmentu obrany a dodaných vrtulníků. Firma očekává, že letos dodá více letadel a zvýší i zisk. Po dvou pandemických letech také obnoví výplatu dividend, oznámila to ve zprávě o hospodaření.
- Švýcarská potravinářská společnost Nestlé v loňském roce zvýšila čistý zisk o 38 procent na 16,9 miliardy švýcarských franků (393,7 miliardy Kč). Firma ve čtvrtek uvedla, že jí pomohly vyšší tržby a ceny, zároveň ale varovala před negativními dopady růstu nákladů na ziskovost.
- Letecká společnost Air France-KLM loni snížila ztrátu o více než polovinu na 3,3 miliardy eur. Díky lepšímu hospodaření ve čtvrtém čtvrtletí se podařilo aerolinkám vrátit k hrubému provoznímu zisku EBITDA, uvedly ve své tiskové zprávě. Výhled na letošní rok ale firma zatím nezveřejnila kvůli nejistotě související s pandemií.
Zdroj: ČTK, CNBC, MarketWatch, TradingEconomics
Aktuality
