Evropské akcie v úvodu pondělní seance rostly, zisky ale nakonec neudržely

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 1,30 % na 454,81 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,39 % na 7 484,33 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 2,07 % na 14 731,12 bodu a francouzský CAC 40 spadl o 2,04 % na 6 788,34 bodu. Index STOXX Europe 600 klesl nejníže od loňského října. Nejvýraznější ztráty zaznamenaly akcie automobilek a technologických firem.

Index pražské burzy PX klesl o 2,25 % na 1 402,41 bodu, hlavní index polské burzy WIG 20 odepsal 3,4 % na 2 069,53 bodu a index maďarských akcií BUX se snížil o 3,5 % na 48 470,72 bodu.

Akciový trh v úvodu obchodování podpořila zpráva, že prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Joe Biden v zásadě souhlasili se summitem ohledně rostoucího napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Kreml však později uvedl, že neexistují žádné konkrétní plány na summit o Ukrajině, a odpoledne ještě přišla zpráva, že Rusko zřejmě ještě v pondělí uzná nezávislost tzv. Doněcké a tzv. Luhanské republiky na východě Ukrajiny.

Ruské akcie odpoledne urychlily dopolední propad a index RTS se nakonec propadl o 13,21 % na 1 207,50 bodu. Impulzem k výprodeji se stalo tvrzení Moskvy, že ruská armáda a pohraniční stráž zabily na ruském území sabotéry z Ukrajiny, ačkoliv Kyjev to podle médií popřel. Výrazně oslabily například akcie finančního ústavu Sberbank (-17,55 %) a plynárenské společnosti Gazprom (-11,21 %).

Výprodej se nevyhnul ani devizovému trhu. Dolar odpoledne vykazoval k ruské měně růst zhruba o 2,6 % na 79,30 rublu a byl nejsilnější za zhruba dva roky. Ruské ministerstvo financí kvůli propadu na trzích zrušilo aukci státních dluhopisů, na kterou se chystalo.

"Trhy prudce kolísají, protože tady pořád vládne nejistota," řekl Cristian Maggio z makléřské společnosti TD Securities v Londýně. "V případě ozbrojeného konfliktu ceny ruských aktiv klesnou ještě výrazně více než teď," dodal.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Růst světového obchodu se bude podle analýzy světové úvěrové pojišťovny Euler Hermes postupně navracet na dlouhodobý předkrizový průměr. Analytici společnosti očekávají, že v letos světový obchod vzroste o 5,4 % a v roce 2023 se zvýší o 4 %. Loni světový obchod stoupl o 8,3 % po předloňském covidovém propadu o 8,1 %.
• Britská značka luxusních sportovních automobilů Lotus uvažuje, že během příštích dvou let vstoupí na burzu, aby získala finance na mezinárodní expanzi a na investice do aut s elektrickým pohonem. Informoval o tom v pondělí list Financial Times (FT), který se odvolává na vedoucí představitele podniku.
• Rusko by v případě útoku na Ukrajinu bylo podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové v zásadě odstřiženo od mezinárodních finančních trhů. Připravované sankce v rozhovoru pro německou televizi ARD označila za masivní. Zaměřily by se prý především na ruské hospodářství a na produkty, které země není schopna vyrábět sama.
• Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v únoru výrazně zrychlil, zejména díky tomu, že uvolňování koronavirových restrikcí podpořilo sektor služeb. Index podnikatelské aktivity se tak vyšplhal na pětiměsíční maximum, podniky ale zároveň výrazně zdražovaly. Ukázaly to předběžné výsledky průzkumu mezi nákupními manažery, které v pondělí zveřejnila organizace IHS Markit.
• Německá ekonomika v letošním prvním čtvrtletí pravděpodobně opět klesne, a to kvůli negativním důsledkům šíření koronavirové varianty omikron. V pravidelné měsíční zprávě to v pondělí předpověděla německá centrální banka. Ekonomika by tak mohla vstoupit do recese, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu v řadě.
• Výrobní ceny v Německu se v lednu zvýšily o 25 %, nejvíce od začátku záznamů v roce 1949. Oznámil to v pondělí německý statistický úřad. Podniky tak budou podle analytiků pod silným finančním tlakem, zatímco spotřebitelská inflace zůstane vysoko. Německá centrální banka a Svaz německého průmyslu (BDI) varují před dopady poslední vlny covidu-19 na ekonomiku a upozorňují, že se hrubý domácí produkt země v aktuálním čtvrtletí sníží.
• Německý regulační úřad prošetřuje autopilota americké automobilky Tesla. Zabývá se tím, zda je tato sada pokročilých funkcí asistenčního systému pro řidiče bezpečná pro provoz na německých silnících. Spolkový úřad pro motorová vozidla (KBA) zároveň jedná s nizozemským úřadem pro silniční dopravu (RDW), který schvaluje používání vozidel v celé Evropě. Na zprávu nedělníku Bild am Sonntag v pondělí upozornil server CNBC.
• Kuvajtské národní aerolinky Kuwait Airways se dohodly na restrukturalizaci dohody z roku 2014 o nákupu letadel s evropskou společností Airbus. Podle nové dohody plánují koupit celkem 31 letadel za šest miliard dolarů.
• Německý výrobce luxusních vozů Mercedes-Benz očekává, že závody vyrábějící výhradně elektrická auta bude mít v druhé polovině tohoto desetiletí. Plánuje udržovat výrobní linky flexibilní, aby mohl reagovat na poptávku na trhu. V rozhovoru s agenturou Reuters to v pondělí řekl šéf výroby Jörg Burzer.
• Němečtí majitelé vozů koncernu Volkswagen, kteří si je koupili jako nové, mají nárok na odškodnění za emisní skandál kolem dieselových motorů i po promlčení tříleté lhůty. V pondělí o tom rozhodl Spolkový soudní dvůr (BGH). Vlastníci aut s upravenými dieselovými motory zakoupených jako ojetých na odškodnění po promlčecí lhůtě nedosáhnou, jak již BGH konstatoval před dvěma týdny.

Zdroj: CNBC, ČTK