Evropské akcie v pátek výrazně zpevnily, celý uplynulý týden pro ně byl ale ztrátový

Panevropský index STOXX Europe 600 vyskočil o 3,32 % na 453,53 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 3,91 % na 7 489,46 bodu, německý DAX posílil o 3,67 % na 14 567,23 bodu a francouzský CAC 40 stoupl o 3,55 % na 6 752,43 bodu. 

Bankovní sektor posílil o 4,3 % a získal zpět polovinu propadu z předchozí seance. Připravuje se však na dopad pravděpodobných nových sankcí Západu vůči Rusku, které by mohly zastavit přístup ruských bank na evropské finanční trhy. O 5,24 % posílily akcie německého automobilového koncernu Volkswagen, které těží z vyhlídek na uvedení divize Porsche AG na burzu.

Státy EU schválily navečer druhý balík sankcí proti Rusku, zmrazily majetek Vladimira Putina a Sergeje Lavrova. Summit NATO také jednoznačně potvrdil vůli členských států aliance maximálně podpořit Ukrajinu a dát jasně Rusku najevo, že jeho agrese není přijatelná. Na Západě mezitím zesílily hlasy, aby sankce byly maximalizovány, tedy aby zahrnovaly odstřižení Ruska od platebního systému SWIFT.

Spojené státy soudí, že Rusko čelí na Ukrajině většímu odporu, než čekalo, ovšem zatím vyslalo jen asi třetinu připravených sil.

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 klesl o 1,58 %, FTSE 100 se snížil o 0,32 %, DAX odepsal 3,16 % a CAC 40 ztratil 2,56 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na pátek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 % ruského bankovního trhu, řekla po skončení více než šestihodinové schůzky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Český premiér Petr Fiala prohlásil, že prosazoval "maximální možnou míru sankcí".
• Nový Zéland v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu oznámil cílený zákaz vstupu ruským činitelům a zákaz obchodu s ruskými vojenskými a bezpečnostními složkami. Japonsko a Austrálie sdělily, že své sankce vůči Rusku posílí, k sankcím se chce připojit také Tchaj-wan. Informovala o tom v pátek agentura Reuters. Ruská armáda ve čtvrtek ráno zahájila rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na Ukrajinu. Nové sankce proti Rusku ve čtvrtek oznámily Spojené státy, EU či Kanada.
• Sankce, které v posledních dnech na Moskvu uvalily západní země, nejsou dostatečné, řekl v pátek ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Důkazem je podle něj pokračující ruská agrese proti jeho zemi. Dodal, že svět nadále pozoruje dění na Ukrajině zpovzdálí.
• Celková hodnota fúzí a akvizic v regionu střední a východní Evropy loni stoupla o 37 % na 66,5 miliardy eur, což je nejvyšší hodnota od roku 2016. Počet transakcí loni meziročně stoupl o 30 % na 872. V samotném Česku loni díky prodeji české antivirové firmy Avast koncernu NortonLifeLock za 6,6 miliardy eur objem fúzí a akvizic skokově stoupl o 358 % na 10,3 miliardy eur. Prodej Avastu byl loni největší regionální transakcí. Vyplývá to ze studie, kterou připravila společnost Mazars ve spolupráci s nezávislým poskytovatelem datových služeb pro fúze a akvizice Mergermarket.
• Hrubý domácí produkt Německa v čtvrtém čtvrtletí klesl proti předchozímu kvartálu podle zpřesněných údajů o 0,3 %, což je o 0,4 procentního bodu lepší výsledek než v lednovém odhadu. V pátek to v konečné zprávě oznámil spolkový statistický úřad. Za celý loňský rok hospodářství vzrostlo o 2,9 %.
• Konflikt na Ukrajině může snížit letošní růst hrubého domácího produktu eurozóny o 0,3 až 0,4 procentního bodu. Podle čtyř zdrojů agentury Reuters to na schůzce rady guvernérů v Paříži řekl hlavní ekonom Evropské centrální banky Philip Lane. Učinil tak už ve čtvrtek, krátce poté, co Rusko zahájilo invazi. Počítá i s vyšší inflací.
• Vyloučení Ruska z platebního systému SWIFT by bylo zásadním opatřením, které by ale na druhou stranu negativně dopadlo i na západní země, především v podobě zastavení dodávek plynu a ropy z Ruska. Proto je rozhodnutí o vyřazení Ruska ze systému zásadním politickým rozhodnutím, které může být ovlivněno náladami ve společnosti a neochotou vlád přijmout negativní dopady takového kroku.
• Itálie se možná bude muset vrátit k uhelným elektrárnám, aby pokryla poptávku po energiích v případě zastavení dodávek energetických komodit z Ruska. Podle agentury ANSA to v pátek v italském parlamentu v souvislosti s ukrajinskou krizí a jejími dopady na italskou ekonomiku řekl premiér Mario Draghi. Itálie se stejně jako další evropské země také už řadu měsíců potýká s výrazným růstem cen energií. Draghi ale zdůraznil, že nezpochybňuje nutnost přejít v dlouhodobém horizontu na obnovitelné zdroje.
• Index spotřebitelské důvěry v eurozóně v únoru v souladu s očekáváním stagnoval na -8,8 bodu. Index ekonomické nálady se zvýšil na 114 bodů (odhad: 113,1 bodu, leden: 112,7 bodu), index podnikatelského klimatu klesl na 1,79 bodu (leden: 1,80 bodu), index důvěry v průmyslu zaznamenal růst na 14 bodů (odhad: 14,2 bodu, leden: 13,9 bodu) a index důvěry ve službách vyskočil na 13 bodů (odhad: 10,3 bodu, leden: 9,1 bodu).
• Německo: Index dovozních cen v lednu meziročně vyskočil o 26,9 % (odhad: +23,7 %, prosinec: +24 %), meziměsíčně se zvýšil o 4,3 % (odhad: +1,6 %, prosinec: +0,1 %).

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Růst světového obchodu se bude podle analýzy světové úvěrové pojišťovny Euler Hermes postupně navracet na dlouhodobý předkrizový průměr. Analytici společnosti očekávají, že v letos světový obchod vzroste o 5,4 % a v roce 2023 se zvýší o 4 %. Loni světový obchod stoupl o 8,3 % po předloňském covidovém propadu o 8,1 %.
• Britská značka luxusních sportovních automobilů Lotus uvažuje, že během příštích dvou let vstoupí na burzu, aby získala finance na mezinárodní expanzi a na investice do aut s elektrickým pohonem. Informoval o tom v pondělí list Financial Times (FT), který se odvolává na vedoucí představitele podniku.
• Rusko by v případě útoku na Ukrajinu bylo podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové v zásadě odstřiženo od mezinárodních finančních trhů. Připravované sankce v rozhovoru pro německou televizi ARD označila za masivní. Zaměřily by se prý především na ruské hospodářství a na produkty, které země není schopna vyrábět sama.
• Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v únoru výrazně zrychlil, zejména díky tomu, že uvolňování koronavirových restrikcí podpořilo sektor služeb. Index podnikatelské aktivity se tak vyšplhal na pětiměsíční maximum, podniky ale zároveň výrazně zdražovaly. Ukázaly to předběžné výsledky průzkumu mezi nákupními manažery, které v pondělí zveřejnila organizace IHS Markit.
• Německá ekonomika v letošním prvním čtvrtletí pravděpodobně opět klesne, a to kvůli negativním důsledkům šíření koronavirové varianty omikron. V pravidelné měsíční zprávě to v pondělí předpověděla německá centrální banka. Ekonomika by tak mohla vstoupit do recese, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu v řadě.
• Výrobní ceny v Německu se v lednu zvýšily o 25 %, nejvíce od začátku záznamů v roce 1949. Oznámil to v pondělí německý statistický úřad. Podniky tak budou podle analytiků pod silným finančním tlakem, zatímco spotřebitelská inflace zůstane vysoko. Německá centrální banka a Svaz německého průmyslu (BDI) varují před dopady poslední vlny covidu-19 na ekonomiku a upozorňují, že se hrubý domácí produkt země v aktuálním čtvrtletí sníží.
• Německý regulační úřad prošetřuje autopilota americké automobilky Tesla. Zabývá se tím, zda je tato sada pokročilých funkcí asistenčního systému pro řidiče bezpečná pro provoz na německých silnících. Spolkový úřad pro motorová vozidla (KBA) zároveň jedná s nizozemským úřadem pro silniční dopravu (RDW), který schvaluje používání vozidel v celé Evropě. Na zprávu nedělníku Bild am Sonntag v pondělí upozornil server CNBC.
• Kuvajtské národní aerolinky Kuwait Airways se dohodly na restrukturalizaci dohody z roku 2014 o nákupu letadel s evropskou společností Airbus. Podle nové dohody plánují koupit celkem 31 letadel za šest miliard dolarů.
• Německý výrobce luxusních vozů Mercedes-Benz očekává, že závody vyrábějící výhradně elektrická auta bude mít v druhé polovině tohoto desetiletí. Plánuje udržovat výrobní linky flexibilní, aby mohl reagovat na poptávku na trhu. V rozhovoru s agenturou Reuters to v pondělí řekl šéf výroby Jörg Burzer.
• Němečtí majitelé vozů koncernu Volkswagen, kteří si je koupili jako nové, mají nárok na odškodnění za emisní skandál kolem dieselových motorů i po promlčení tříleté lhůty. V pondělí o tom rozhodl Spolkový soudní dvůr (BGH). Vlastníci aut s upravenými dieselovými motory zakoupených jako ojetých na odškodnění po promlčecí lhůtě nedosáhnou, jak již BGH konstatoval před dvěma týdny.
• Ruské akcie v úterý v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny opět prudce oslabily, a navázaly tak na ztráty z předchozího dne. Hlavní index moskevské burzy RTS krátce po zahájení obchodování ztrácel přes deset procent, později část ztrát smazal a krátce před 10:00 SEČ vykazoval pokles přibližně o sedm procent na 1122 bodů. Ruský rubl sestoupil vůči dolaru na nejnižší úroveň za téměř dva roky.
• Německý kancléř Olaf Scholz v úterý oznámil, že Berlín zastavuje proces schvalování dokončeného plynovodu Nord Stream 2, kterým měl začít proudit plyn z Ruska do Německa. Německá vláda tím reaguje na uznání dvou samozvaných separatistických regionů na východě Ukrajiny ze strany Ruska.
• Německý automobilový koncern Volkswagen připravuje svou dceřinou firmu Porsche AG na vstup na burzu. Se společností Porsche Automobil Holding SE vyjednaly rámcovou smlouvu, která primární veřejnou nabídku (IPO) připravuje, a jsou už v pokročilé fázi jednání. Volkswagen to uvedl ve svém úterním sdělení, a potvrdil tak dřívější spekulace médií.
• Ruský prezident Vladimir Putin porušuje suverenitu Ukrajiny a všechny důkazy nasvědčují tomu, že na ni chce provést plnou invazi, řekl v úterý britský premiér Boris Johnson při oznamování sankcí proti ruským bankám a podnikatelům, kteří jsou podle Londýna blízcí Kremlu. Premiér v projevu v Dolní sněmovně uvedl, že jim Londýn zmrazí aktiva v Británii a zakáže jim vstup do země. Pokud bude Rusko v "dobývání" Ukrajiny pokračovat, Británie podle Johnsona sankce ještě přitvrdí.
• Podnikatelská nálada v Německu se v únoru proti lednu citelně zlepšila, index institutu Ifo vystoupil z 96 na 98,9 bodu. Vzrostla rovněž očekávání německých podnikatelů, kteří sází na konec koronavirové krize. Rizikovým faktorem nicméně zůstává Ukrajina, kde se situace opět vyhrozila, když Rusko uznalo samozvané povstalecké republiky.
• Maďarská centrální banka na úterním zasedání svého měnového výboru zvýšila hlavní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,4 procenta. Pokračuje tak ve zvyšování úroků, aby zbrzdila růst inflace, která v lednu vystoupila na nejvyšší hodnotu za posledních téměř 15 let. K nejistotě na trhu teď navíc přispívá i napětí mezi Ukrajinou a Ruskem.
• Světové akcie by se měly vzpamatovat z krize na Ukrajině během několika týdnů. Shodli se na tom analytici, které v úterý oslovila ČTK. Samozřejmě bude podle nich záležet na vývoji situace a rozsahu sankcí vůči Rusku.
• Požár na lodi, která převážela luxusní auta ze skupiny Volkswagen, ale v blízkosti Azorských ostrovů minulý týden začala hořet, by mohl výrobce přijít minimálně na 155 milionů dolarů. Odhadují to experti společnosti Russell Group, kteří se zabývají modelováním rizikových situací a souvisejících nákladů. Na lodi bylo asi 4 000 vozů Volkswagen, Porsche, Audi, Bentley či Lamborghini.
• Dodávky přírodních diamantů dosáhly vrcholu a po několik desetiletí zůstanou stabilní. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl Bruce Cleaver, šéf nadnárodní společnosti De Beers. Cleaver předpokládá, že odvětví by mělo zaznamenat slušný střednědobý až dlouhodobý růst. Firma De Beers spadá pod těžařského giganta Anglo American a spolu s ruskou společností Alrosa patří k největším těžařům diamantů na světě.
• Německo by se dokázalo obejít bez dodávek ruského zemního plynu. Nebylo by to však snadné. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk to ve středu řekl ministr hospodářství Robert Habeck. Největší evropská ekonomika je nyní závislá na dodávkách ruského plynárenského gigantu Gazprom, připomíná agentura Bloomberg.
• Míra Inflace v eurozóně byla v lednu na na 5,1 procenta, tedy nejvýše od roku 1999. Ve své konečné zprávě to ve středu uvedl evropský statistický úřad Eurostat, a potvrdil tak svůj dřívější odhad. V celé Evropské unii míra inflace stoupla na 5,6 procenta z prosincových 5,3 procenta. V Česku byla třetí nejvyšší.
• Evropské banky se připravují na dopady sankcí proti Rusku. Zejména banky v Rakousku, Itálii a Francii jsou jim v celosvětovém měříku nejvíce vystaveny a již několik týdnů jsou v pohotovosti. Před dopadem sankcí na trhy varuje britská HSBC. Americké banky se z Ruska v minulých letech stáhly, a tak jejich vedení nečeká vážnější dopad ekonomické odvety Západu, napsala agentura Reuters. Agentura Bloomberg napsala, že se banky z Wall Street obrátily na francouzskou banku Société Générale, zda by jim případně nepomohla s transakcemi, které se týkají Ruska.
• Kanadský premiér Justin Trudeau v úterý oznámil první kolo ekonomických sankcí vůči Rusku. Trvat mají do chvíle, než bude obnovena územní integrita Ukrajiny, a zasáhnou mimo jiné ruské zákonodárce, citovala premiéra agentura AFP. Ottawa rovněž vyšle do východní Evropy stovky dalších vojáků.
• Francouzská farmaceutická firma Sanofi a její britský partner GlaxoSmithKline (GSK) úspěšně dokončily třetí fázi testování své vakcíny proti covidu-19 a požádají o její registraci v Evropské unii a ve Spojených státech. Vývoj vakcíny nabral proti původnímu plánu roční zpoždění.
• Největší evropský výrobce automobilů Volkswagen vyjádřil znepokojení ohledně eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Obává se dopadů konfliktu na své trhy a zaměstnance ve východní Evropě. Informovala o tom ve středu agentura DPA s odvoláním na vyjádření podniku.
• Útok ruských vojenských sil na Ukrajinu ve čtvrtek vedl k výraznému růstu cen ropy a plynu, propadem na něj pak zareagovaly akciové trhy. Tranzit ruského zemního plynu přes Ukrajinu dál do Evropy ale podle ranního sdělení ruské plynárenské společnosti Gazprom pokračuje bez omezení. Invaze a způsob, jakým na ni svět zareaguje, by podle analytiků mohly mít dalekosáhlé dopady na evropskou ekonomiku, a to od růstu nákladů na energii a potraviny až po ekonomické sankce, které ovlivní zahraniční obchod a investice.
• Ruské akcie ve čtvrtek dopoledne oslabily téměř o 50 procent a na rekordním minimum se ocitl ruský rubl. Investoři se ruských aktiv hromadně zbavují kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli dopadům, který tento krok bude mít na evropskou i globální ekonomiku. Hodnota akcií na burze v Moskvě tak spadla o více než 250 miliard dolarů. Centrální banka zahájila intervenci na devizových trzích, aby propad kurzu rublu mírnila.
• Tranzit ruského zemního plynu přes Ukrajinu dál do Evropy pokračuje bez omezení. S odkazem na sdělení ruské plynárenské společnosti Gazprom to ve čtvrtek uvedla agentura Interfax.
• Čína je připravena změkčit dopady sankcí uvalených na Rusko kvůli napadení Ukrajiny a pomoct zemi v situaci, kdy se zhoršují její vztahy se Západem. Pomoc čínských bank by pro vývoj konfliktu mohla být klíčová, píše na svém webu deník Financial Times.
• Británie ve čtvrteční odpovědi na ruský útok na Ukrajinu oznámila dosud největší balík protiruských sankcí. Zasáhne více než 100 jedinců a subjektů, mezi nimi bývalého zetě ruského prezidenta Vladimira Putina a několik oligarchů. Londýn zároveň zmrazí aktiva ruských bank a vyřadí je z britského finančního systému. V plánu je příprava zákonů, které omezí finanční a exportní styky s Ruskem, oznámil britský premiér Boris Johnson v parlamentu.
• Realitní společnost CPI Property Group (CPIPG) českého miliardáře Radovana Vítka si v tendru na odkup akcií a konvertibilních dluhopisů zajistila většinový podíl v rakouské realitní skupině IMMOFINANZ. Lhůta pro nabídku skončila ve středu, uvedla CPIPG v prohlášení.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Britská banka HSBC se loni vzpamatovala z koronavirového propadu a více než ztrojnásobila čistý zisk na 12,6 miliardy dolarů. Pomohlo jí především rozpuštění položek, které si odložila pro případ nesplácených úvěrů. Společnost, která se ve svých aktivitách zaměřuje na Asii, to uvedla ve svém úterním sdělení.
• Britská banka Barclays loni téměř ztrojnásobila zisk před zdaněním na 8,4 miliardy liber. Klesly jí náklady na špatné úvěry a dál se dařilo investičnímu bankovnictví. Výsledek překonal očekávání analytiků, kteří odhadovali zisk před zdaněním na 8,1 miliardy liber. Čistý zisk se oproti předchozímu roku více než zečtyřnásobil na téměř 6,4 miliardy liber.
• Automobilka Stellantis loni téměř ztrojnásobila čistý zisk na 13,4 miliardy eur. Firma docílila vyšší marže, než si předsevzala. Skupina, která vznikla teprve loni v lednu spojením italsko-americké automobilky Fiat Chrysler Automobiles (FCA) a francouzského konkurenta PSA, to uvedla ve svém středečním sdělení. Společnost nicméně loni vyrobila o pětinu méně vozů, než plánovala.
• Britský výrobce luxusních automobilů Aston Martin za rok 2021 snížil díky zvýšení prodejů provozní ztrátu na 76,5 milionu liber. Rok 2020 uzavřela automobilka se ztrátou 323 milionů liber. Aston Martin letos navzdory narušeným dodavatelským řetězcům čeká další nárůst prodejů. Uvádí na trh nové, ziskovější modely a plánuje zvýšit ceny celé modelové řady.
• Německá zajišťovna Munich Re loni více než zdvojnásobila čistý zisk na 2,9 miliardy eur. Nahlášených pojistných událostí v souvislosti s pandemií a s přírodními katastrofami bylo sice loni hodně, společnosti se ale přesto podařilo překonat vlastní cíl zisku. Pro letošní rok počítá i díky odeznívání pandemie covidu-19 s růstem zisku o 14 procent na 3,3 miliardy eur.
• Německý výrobce luxusních automobilů Mercedes-Benz loni více než zšestinásobil zisk na 23 miliard eur z 3,6 miliardy eur v předchozím roce. Firma to ve čtvrtek oznámila ve své výsledkové zprávě. Uvedla také, že na výroční valné hromadě akcionářů navrhne výrazné zvýšení dividendy, a to na pět eur na akcii z 1,35 eura v předchozím roce.

Zdroj: CNBC, ČTK