Evropské akcie v pondělí posílily, těžily z nadějí na pokrok v jednáních Ukrajiny s Ruskem

K pondělnímu růstu akciového trhu přispěl například německý automobilový koncern Volkswagen, který v pátek večer oznámil, že v loňském roce zdvojnásobil provozní zisk. Cena akcií Volkswagenu v pondělí vzrostla o 4,4 %. Hlavní index německých akcií DAX se zvýšil o 2,21 % na 13 929,11 bodu.

"Počátek bojů na Ukrajině vedl na finančních trzích k averzi vůči riziku. Nyní se však zdá, že se situace uklidnila, alespoň z hlediska finančních trhů," uvedl analytik Chris Beauchamp z on-line obchodní platformy IG. "Západní intervence se stále zdá být vysoce nepravděpodobná a jednání zatím pokračují," dodal. "Prozatím to vypadá, že se na trzích obnoví optimistická nálada, stále však existuje řada neznámých," upozornil.

Investoři nyní čekají na rozhodnutí centrálních bank v Británii a ve Spojených státech ohledně nastavení měnové politiky. Předpokládá se, že obě banky tento týden přikročí ke zvýšení úrokových sazeb.

Hlavní index londýnské akciové burzy FTSE 100 v pondělí přidal 0,53 % na 7 193,47 bodu a hlavní index francouzských akcií CAC 40 zpevnil o 1,75 % na 6 369,94 bodu.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Zástupci zemí Evropské unie v pondělí schválili čtvrtý balík sankcí proti Rusku od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi týdny. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Evropský blok nově zakáže vývoz luxusního zboží do Ruska či investice do ruského energetického sektoru, stejně jako dovoz ruské oceli a železa. Na sankční seznam zároveň přibude desítka oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.
• Ukrajinská ekonomika letos v důsledku ruské invaze pravděpodobně klesne minimálně o 10 %. Pokud ale vojenský konflikt potrvá delší dobu, mohl by pokles hrubého domácího produktu dosáhnout 25 až 35 %. Ve výhledu to v pondělí uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF).
• Sociální síť Instagram je od pondělí v Rusku nedostupná. Aplikaci nelze obnovit a na stránky se nelze dostat jinak než s použitím virtuální privátní sítě (VPN). Omezení přístupu na platformu, kterou provozuje americká společnost Meta Platforms, oznámil v pátek ruský cenzurní úřad Roskomnadzor. Po síti se podle něj šíří materiály obsahující nenávistné projevy vůči ruským občanům.
• Ruské ministerstvo financí schválilo dočasný postup pro splácení dluhu v cizí měně, ale varovalo, že platby budou prováděné v rublech, pokud sankce zabrání bankám hradit dluhy v jejich původní měně. Ministr financí Anton Siluanov současně popřel, že by Rusko nebylo schopno plnit dluhové závazky.
• Maloobchodní tržby v lednu zrychlily meziroční růst na 8,5 % po prosincovém revidovaném růstu o 0,1 %. Polepšily si hlavně prodejny, které loni ovlivnila protiepidemická opatření. Méně naopak utržily internetové a zásilkové obchody. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby vyšší o 1,6 %.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom pokračuje v dodávkách plynu přes Ukrajinu. Objem dodávek zůstává na zhruba stejné úrovni, řekl agentuře Interfax mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov. Přes Ukrajinu, která nyní čelí rozsáhlé ruské vojenské invazi, proudí plyn také do České republiky.
• Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal zákon, který umožňuje, aby si ruské letecké společnosti jako vlastní majetek zaregistrovaly letadla dosud pronajatá od zahraničních společností. Informovala o tom agentura TASS. Sankce uvalené na Rusko po invazi Moskvy na Ukrajinu dávají leasingovým firmám čas do 28. března, aby se osvobodily od smluv s ruskými aerolinkami.
• Německé ministerstvo financí pro letošní rok zatím počítá se základním rozpočtovým deficitem 99,7 miliardy eur a s dodatečným zadlužením na zbrojení ve výši 100 miliard eur. Ministr financí Christian Lindner už ale podle německých médií připravuje doplňující rozpočet, který bude vycházet z hospodářských dopadů ruské invaze na Ukrajinu a který předloží ke schválení později.
• Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba v pondělí jmenoval více než 20 velkých západních firem a bank, které dále podnikají v Rusku, a zahraniční vlády a spotřebitele vyzval k jejich bojkotu. Dalších 378 firem se z Ruska podle ministra stáhlo jen částečně. Podle Kuleby je nemorální podnikat v zemi, která napadla svého souseda.
• Největší polská rafinerská společnost PKN Orlen je připravena i na eventualitu, že budou uvaleny sankce na ruskou ropu. S odvoláním na pondělní vyjádření šéfa podniku o tom informovala agentura Reuters. Na konci minulého týdne PKN Orlen informoval, že dále kupuje ruskou ropu, aby zajistil bezpečnost dodávek.
• Hackeři ze skupiny Anonymous o víkendu zaútočili na německou dceřinou společnost ruského ropného koncernu Rosněfť a podle svého prohlášení jí způsobili velké škody, když získali na 20 terabajtů dat. Informovala o tom agentura DPA, podle níž firma Rosneft Deutschland přiznala bezpečnostní incident a obrátila se na německou policii. Rosněfť je největším ruským producentem ropy. Předsedou jeho dozorčí rady je bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, tvrdě kritizovaný za svůj postoj k ruské invazi na Ukrajinu.
• Mnichovská prokuratura obvinila bývalého předsedu představenstva zkrachovalé německé finanční společnosti Wirecard Markuse Brauna z podvodu, zpronevěry a účetních manipulací. Rakušan Braun je od předloňského června ve vazbě, jakékoliv pochybení odmítá a tvrdí, že je sám obětí podvodu. Nyní mu hrozí až 15 let vězení, informpval list Financial Times.
• Německo: Index velkoobchodních cen v únoru meziročně vyskočil o 16,6 % (odhad: +15,1 %, leden: +16,2 %), meziměsíčně se zvýšil o 1,7 % (odhad: +1,1 %, leden: +2,3 %).

Zdroj: CNBC