Evropské akcie v pátek posílily, v jejich týdenní výkonnosti vznikly výrazné rozdíly

Celoevropský index STOXX Europe 600 si v pátek připsal 1,31 % na 460,97 bodu (za týden +0,57 %), britský FTSE 100 nabyl 1,56 % na 7 669,56 bodu (za týden +1,75 %), německý DAX přidal 1,46 % na 14 283,67 bodu (za týden -1,13 %) a francouzský CAC 40 posílil o 1,34 % na 6 548,22 bodu (za týden -2,04 %).

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Ruská centrální banka v pátek překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 17 procent. Nová sazba bude platit od pondělí. Na konci února banka v důsledku prvních sankcí po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu sazbu více než zdvojnásobila na 20 procent.
• Rusové utrácejí za potraviny 40 procent svého disponibilního příjmu, což je dvakrát více než před invazí na Ukrajinu. S odvoláním na šéfa ruské styčné kanceláře Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) o tom v pátek informovala agentura Reuters. Podle údajů ruské vlády dosáhla k 1. dubnu meziroční inflace potravin vlivem západních sankcí 18,75 procenta.
• Omán zahájil s Českem jednání o možných dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG). Kromě samotného dovozu je také možnost, že by Česko investovalo do vlastní výrobny zkapalněného zemního plynu přímo v Ománu a LNG si tak vyrábělo samo. Vyplynulo to z jednání zástupců akademicko-podnikatelské mise, které se skládala ze zástupců České geologické služby, ministerstva životního prostředí, VŠCHT v Praze, VŠB Ostrava, VUT v Brně a zástupců některých českých firem v Ománu pod záštitou honorárního konzula Sultanátu Omán Ivo Vaňka.
• Telekomunikační společnost CETIN Group ze skupiny PPF vydala eurové dluhopisy v hodnotě 500 milionů eur, tedy 12,3 miliardy korun. Bude jimi refinancovat své zadlužení. Firma to uvedla na svém webu. 
• Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla o desetinu procentního bodu na 3,4 procenta. Bez práce bylo 252 873 lidí, zhruba o 10 500 méně než v předchozím měsíci. Zaměstnavatelé nabízeli 360 168 volných míst, jejich počet tak mírně klesl. Loni v březnu byla nezaměstnanost v Česku 4,2 procenta.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Meziroční růst spotřebitelských cen v Turecku v březnu zrychlil na 61,1 % z únorových 54,4 %. Turecká inflace se tak dostala na nové dvacetileté maximum. Vyplývá to z pondělních údajů tureckého statistického úřadu. Nejvýraznějšímu zdražování čelí turečtí spotřebitelé v dopravě, kde se ceny v meziročním srovnání téměř zdvojnásobily. Ceny potravin meziročně stouply o více než 70 %.
• Německá ekonomika, závislá na ruských energiích, bude čelit hluboké recesi, pokud se zastaví dodávky ruského plynu a ropy, varuje německá bankovní lobby BDB. Podle hlavy BDB a zároveň šéfa Deutsche Bank Christiana Sewinga německé banky letos kvůli válce na Ukrajině očekávají prudké oslabení hospodářského růstu na zhruba dvě procenta.
• Společnost Hertz během pěti let koupí od švédské automobilky Polestar až 65 000 elektromobilů. Informovala o tom v pondělí tato americká autopůjčovna, která loni v říjnu oznámila, že si objedná 100 000 vozů Tesla. List Financial Times (FT) cenu švédských elektromobilů vyčísluje na základě plné ceny základního modelu na zhruba 3,2 miliardy dolarů.
• Německý stát převezme dočasně kontrolu nad německou dceřinou společností ruského Gazpromu, oznámil v pondělí německý ministr hospodářství Robert Habeck. Cílem je podle něj zajistit bezpečnost dodávek. Informovala o tom agentura DPA. Opatření má podle agentury Reuters trvat do 30. září.
• Internetový prodejce Amazon v Německu letos zaměstná dalších více než 6 000 lidí. Německá dceřiná firma Amazonu to uvedla v pondělním sdělení. V zemi tak bude pro americkou firmu pracovat 36 000 lidí.
• Německo: Obchodní bilance v únoru skončila přebytkem 11,5 miliardy eur (odhad: +9,6 miliardy eur, leden: +8,8 miliardy eur), dovoz meziměsíčně stoupl o 4,5 %, vývoz se zvýšil o 6,4 %.
• Eurozóna: Index důvěry investorů v dubnu klesl na -18 bodů (odhad: -9,2 bodu, březen: -7 bodů).
• Světová obchodní organizace (WTO) kvůli válce na Ukrajině snížila odhad letošního růstu světového obchodu na 2,5 % z dříve předpokládaných 4,7 %. Uvedla to šéfka WTO Ngozi Okonjová-Iwealová. Za zhoršením výhledu stojí rovněž problémy v dodavatelských řetězcích, které začaly v důsledku pandemie covidu-19.
• Nálada v německém automobilovém průmyslu se v březnu zhoršila nejvíce v historii. Obavy vzbuzují rostoucí ceny ropy a plynu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Vyplývá to z průzkumu, který v úterý zveřejnil institut Ifo.
• Aktivita ruského sektoru služeb v březnu zaznamenala nejprudší pokles od května 2020, kdy ji tvrdě zasáhla pandemie covidu-19. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti S&P Global mezi nákupními manažery. Ruská ekonomika se nyní potýká s negativními dopady sankcí, které na Rusko uvalily západní země kvůli jeho útoku na Ukrajinu.
• Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v březnu podle kompozitního indexu nákupních manažerů zpomalil. Ukazatel, který zahrnuje sektor služeb i výrobu, se snížil na 54,9 bodu z 55,5 bodu v únoru. Dílčí PMI pro sektor služeb ale stoupl na 55,6 bodu z 55,5 bodu v únoru. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu.
• Velká většina Poláků zastává názor, že Polsko by mělo přestat nakupovat ruskou ropu, plyn a uhlí, a to i v případě, že tento krok bude znamenat růst cen. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který uskutečnila společnost United Surveys pro list Dziennik Gazeta Prawna a rozhlasovou stanici RMF FM. Pro bojkot dodávek energetických surovin z Ruska se v průzkumu vyslovilo 85,2 % respondentů, napsala agentura PAP.
• Německý ministr hospodářství Robert Habeck podporuje v dohledné době zastavení dodávek ruského uhlí do Evropské unie. V úterý to s odvoláním na své zdroje napsala agentura DPA, konkrétní termín ale nezmínila. Habeck na pondělní tiskové konferenci řekl, že Evropská unie sice zavedla tvrdé sankce proti Rusku, ale v odvetných opatřeních za invazi na Ukrajinu může zajít mnohem dále.
• V letošním roce vydá 137 zemí světa státní dluhopisy v objemu 10,4 bilionu USD. To je sice o 30 % méně než v roce 2020, avšak o třetinu více, než činil průměr z let 2016 až 2019, tedy doby před pandemií nemoci covid-19. V úterní zprávě to uvedla agentura S&P Global Ratings. Navzdory ekonomickému oživení zůstanou půjčky vysoké kvůli požadavkům na konverzi dluhu a válce na Ukrajině.
• Rusko musí bedlivě sledovat svůj vývoz potravin do nikoli přátelských zemí, protože protiruské sankce západních států vyvolaly globální potravinovou krizi a spirálovitý růst cen energií. Prohlásil to v úterý ruský prezident Vladimir Putin při poradě s představiteli domácího zemědělství. Varoval současně, že vyšší ceny energií v kombinaci s nedostatkem hnojiv přimějí Západ tisknout peníze na skupování zásob, což povede k nedostatku potravin v chudších zemích.
• Evropští zaměstnanci vlastnili loni podíl ve svých firmách ve formě akcií za rekordních 433 miliard eur. Vyplývá to ze zprávy Evropské federace vlastnictví zaměstnaneckých akcií (EFES). Vlastnictví zaměstnaneckých akcií se ale nově více týká řídicích pracovníků, a stává se tak podle EFES méně demokratickým.
• Německý automobilový koncern Volkswagen hodlá do konce desetiletí zrušit desítky modelů se spalovacím motorem. Chce rovněž omezit svůj celkový prodej a zaměřit se na výrobu dražších automobilů přinášejících vyšší zisky. Píše o tom list Financial Times na svých internetových stránkách. Součástí Volkswagenu je rovněž Škoda Auto.
• Celosvětový objem vládních dluhů by se měl v letošním roce zvýšit o 9,5 procenta na rekordních 71,6 bilionu dolarů. Předpověděla to britská investiční společnost Janus Henderson. Dodala, že za růstem budou stát zejména Spojené státy, Japonsko a Čína. Zadlužení podle ní poroste i ve velké většině ostatních států, píše server CNBC.
• Ruská vláda musela uhradit závazky plynoucí z jejích dolarových dluhopisů v rublech. Zahraniční banka totiž odmítla zpracovat příkaz vyplatit držitelům těchto dluhopisů částku 649,2 milionu USD v dolarech. Oznámilo to ruské ministerstvo financí. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova bude Rusko dál splácet svůj vnější dluh v rublech, dokud budou jeho devizové rezervy blokovány západními sankcemi.
• Ruský prezident Vladimir Putin a jeho srbský protějšek Aleksandar Vučić jednali o rozšíření ekonomické spolupráce včetně oblasti energetiky. Podle agentury Reuters to ve středu uvedl Kreml. Srbsko má kvůli sankcím Evropské unie za ruskou invazi na Ukrajinu problém s dodávkami ropy.
• Polská centrální banka (NBP) ve středu s ohledem na inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 4,5 %. Je to více, než odhadovali analytici. Od října je to už sedmé zvýšení sazeb v Polsku, základní úroková sazba je nyní nejvýše za deset let.
• Británie ve středu zmrazila aktiva ruské instituce Sberbank a Moskevské kreditní banky. Oznámila, že v rámci odvetných opatření za válku na Ukrajině do konce letošního roku ukončí veškerý dovoz ruského uhlí i ropy. Uvalila také sankce na dalších osm oligarchů.
• Eurozóna: Index výrobních cen v únoru meziročně vyskočil o 31,4 % (odhad: +31,5 %, leden: +30,6 %), meziměsíčně se zvýšil o 1,1 % (odhad: +1,3 %, leden: +5,1 %).
• Německo: Tovární objednávky v únoru meziročně stouply o 2,9 % (leden: +8,2 %), meziměsíčně se snížily o 2,2 % (odhad: -0,2 %, leden: +2,3 %).
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v březnu stagnoval na 59,1 bodu (odhad: 57,8 bodu).
• Průmyslová výroba v Německu vzrostla v únoru ve srovnání s předchozím měsícem o 0,2 procenta. Tempo růstu tak prudce zpomalilo z lednových revidovaných 1,4 procenta. Výrobu nadále brzdí výpadky v dodávkách, které zhoršují plnění objednávek.
• Shell kvůli odchodu z Ruska v reakci na napadení Ukrajiny odepíše čtyři až pět miliard dolarů. Britsko-nizozemská ropná a plynárenská společnost to uvedla ve středečním sdělení. Částka je vyšší, než firma odhadovala dříve. Podle serveru CNBC oznámení nabízí první pohled na potenciální finanční dopady odchodu z Ruska na západní ropné společnosti.
• Poradenská společnost Dun & Bradstreet snížila rating Německa v kategorii nejnižšího rizika návratnosti investice z DB2b na DB2d se zhoršujícím se výhledem. Analýza Dun & Bradstreet upozorňuje na vysokou závislost Německa na dodávkách energií z Ruska, vysoké ceny komodit, přerušené dodavatelsko-odběratelské řetězce nebo geopolitická rizika. "Německo však, i přes smíšený ekonomický výhled, zůstává zemí s jedním z nejnižších rizik mezi 132 zeměmi, které hodnotíme," připomíná analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová.
• Belgický provozovatel ropných tankerů Euronav a konkurenční společnost Frontline se dohodli na fúzi ve formě výměny akcií. Hodnota transakce činí 4,2 miliardy USD, oznámily ve čtvrtek společnosti. Spojená firma bude mít vedoucí postavení na trhu tankerů.
• Automobilka Volkswagen podle vyjádření členů vedení Plzeňského kraje zvažuje armádní letiště v Líních u Plzně jako jednu z tří evropských lokalit, kde by mohla postavit továrnu na výrobu baterií do elektromobilů. Investice by mohla být ve výši čtyř až pěti miliard eur a vytvořit asi 4 000 pracovních míst.
• Německý výrobce vozů BMW měl v prvním čtvrtletí kvůli válce na Ukrajině a uzávěrám v Číně slabší odbyt. Klesl o 6,2 procenta na 596 907 vozů.

Zdroj: CNBC