Rusko přestalo dodávat plyn do Polska a Bulharska, cena suroviny se zvyšuje

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová postup Moskvy označila za pokus využít plyn k vydírání evropských zemí. "Je to neoprávněné a nepřijatelné. A znovu to dokazuje, jakým je Rusko nespolehlivým dodavatelem plynu," prohlásila. Členské země EU mají podle ní připraveny nouzové plány, protože se na tuto situaci s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu připravovaly.

Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová uvedla, že Polsko je připraveno obejít se bez plynu a případně také bez ropy z Ruska. Upozornila, že polské zásobníky s plynem jsou naplněny zhruba z 80 %, ale díky dodávkám přes přípojky plynovodů z České republiky a Litvy nemusí Polsko do zásob sahat. Těžba plynu v Polsku podle ní běží na maximum.

Bulharský ministr energetiky Alexander Nikolov ujistil, že Bulharsko má k dispozici zemní plyn alespoň na měsíc. Prozatím rovněž vyloučil opatření k omezování spotřeby plynu.

Bulharský premiér Kiril Petkov uvedl, že jeho země nyní přezkoumává veškeré dohody s Gazpromem, včetně těch o tranzitu plynu do Srbska a Maďarska. Sofie hovoří o porušení smlouvy, protože dopředu zaplatila za dodávky na celý měsíc. Také polská společnost PGNiG postup Gazpromu označila za porušení smlouvy a vyhradila si právo požadovat odškodné.

Cena plynu pro evropský trh se hned ráno zvýšila o více než 20 % a přechodně se dostala až na 125 eur za megawatthodinu (MWh).

Kolem 11.00 SELČ se cena v TTF pohybovala kolem 109 eur, a vykazovala tak nárůst o téměř šest procent. Začátkem března, krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, cena krátce vystoupila až na rekordních zhruba 345 eur za MWh. Před rokem se pohybovala kolem 18 eur za MWh.

Šéf dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin označil rozhodnutí Gazpromu za správné. Zároveň vyzval k podobnému postupu vůči dalším zemím, které nejsou k Rusku přátelské.

V souvislosti se sankcemi, které proti Rusku za jeho vojenský vpád na Ukrajinu zavedly západní země, ruská vláda 7. března aktualizovala seznam zemí, které považuje vůči Rusku za znepřátelené. Česká republika se na seznamu ocitla už loni v květnu v souvislosti s kauzou Vrbětice - z exploze tamních muničních skladů čeští představitelé obvinili příslušníky ruské tajné služby.

Německo na zastavení plynu z Ruska do Polska a Bulharska hledí s obavami

Německo sleduje zastavení dodávek plynu z Ruska do Polska a Bulharska s obavami, zásobování Německa je ale zatím zajištěno. Uvedlo to německé ministerstvo hospodářství. Ministr Robert Habeck na tiskové konferenci řekl, že postup Ruska je tvrdou realitou, kterou bere velmi vážně. Německá vláda opakovaně upozorňuje, že hospodářství Německa je na ruském plynu závislé a rychlé odstřižení od zásobování by vedlo k dalekosáhlým ekonomickým problémům.

"Vnímáme s obavami, že se dodávky do partnerských zemí v Evropě zastavily. Záležitost úzce koordinujeme v rámci Evropské unie," řekla mluvčí ministerstva hospodářství. Také Habeck na odpolední tiskové konferenci řekl, že situaci Německo bere velmi vážně.

Na dotaz, zda je postup Ruska vůči Bulharsku a Polsku varováním pro Německo, Habeck odpověděl, že pro obě zasažené země to rozhodně žádné varování není. "Je to tvrdá realita. A já to vnímám velmi vážně," řekl. "Energie byla využita jako zbraň," uvedl.

Habeck řekl, že Německo dodržuje smluvní ujednání a nadále platí za plyn v eurech. Banka ruského plynárenského gigantu Gazprom pak platbu převádí na rubly. Rusko totiž požaduje úhradu za plyn v rublech, proto zřídilo mechanismus dvou kont, přes které se převod realizuje. Ministr hospodářství řekl, že většina zemí takto za plyn platí, ale Polsko se rozhodlo, že tímto systémem platit nebude.

Habeck v úterý na návštěvě Varšavy řekl, že Německo bude schopno nahradit ropu z Ruska možná už v řádu dní a že v polovině roku by se mohlo zbavit závislosti i na ruském uhlí, v případě plynu je ale hledání alternativ složitější. To zopakoval i dnes, kdy řekl, že bez ruského uhlí a ropy by se Německo dokázalo obejít, i když by to mohlo vést k výpadkům či vyšším cenám, u plynu je situace odlišná.

V porovnání se stavem před invazí na Ukrajinu snížilo Německo podíl ruského plynu z 55 % na nynějších 35 %. Habeck opakovaně ujišťuje, že každý den pracuje na tom, aby se závislost ještě více snížila, zdůrazňuje ale, že je to dlouhodobý úkol. Bez plynu z Ruska by se tak Berlín mohl obejít až v roce 2024. Jednou z cest je výstavba dvou terminálů pro zkapalněný zemní plyn (LNG), kterou kancléř Olaf Scholz už avizoval.

Podle Habecka je nyní Německo energeticky zabezpečeno, na nadcházející zimu se ale musí připravit. Německý Spolkový sněm už v březnu schválil zákon, který vyžaduje, aby provozovatelé německé zásobníky plynu k 1. srpnu naplnili z 65 %, do 1. října z 80 % a k 1. prosinci z 90 %. Cílem opatření je předejít problémům v zimě v případě přerušení dodávek a také zajištění cenové stability. Stav německých zásobníků je nyní na více než 33 %, což je takřka o deset procentních bodů více než v polovině března.

Kreml: Rusko nevydírá, nadále je spolehlivým dodavatelem plynu a ropy

Požadavek platit za dodávky ruského plynu v rublech není vydíráním, prohlásil ve středu mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Rusko podle něj obnoví dodávky plynu Polsku a Bulharsku, jakmile za ně tyto země náležitou formou zaplatí. Rusko zůstává spolehlivým dodavatelem energetických surovin, dodal mluvčí.

"Platba ve správné podobě bude základem pro pokračování dodávek," řekl Peskov a státní agentura TASS si jeho vyjádření vyložila ve smyslu, že dodávky budou obnoveny, pokud tyto země začnou platit rubly.

Prezident Vladimir Putin se nechystá o situaci jednat s polskými a bulharskými představiteli, řekl Peskov. Rusko podle něj muselo přejít na platby v rublech z čiré nezbytnosti poté, co Rusku západní země "ukradly značnou část jeho rezerv".

Ruské rezervy uložené na Západě byly zmrazeny v rámci sankcí, kterými se Západ snaží Rusko přimět k ukončení války na Ukrajině.

Podle Peskova šlo o "bezprecedentní nikoli přátelské kroky v oblasti ekonomiky a financí, které vůči nám podnikly nikoliv přátelské země". Ty podle něj "zablokovaly, čili rusky řečeno ukradly" značnou část ruských rezerv, a to si vyžádalo nový způsob placení, který Putin nařídil dekretem.

Bulharsko hledá jiné zdroje dodávek plynu, novou smlouvu s Gazpromem neplánuje

Bulharsko, které pokrývá téměř veškerou spotřebu plynu dovozem z Ruska, začalo v důsledku útoku ruských vojsk na Ukrajinu hledat nové zdroje dodávek této suroviny. Bulharský vicepremiér Asen Vasilev už v březnu oznámil, že jeho země nebude jednat s ruskou plynárenskou společností Gazprom o nové smlouvě o dodávkách, až na konci letošního roku vyprší nynější desetiletý kontrakt.

Vasilev už v březnu uvedl, že Bulharsko bude usilovat mimo jiné o zvýšení dodávek plynu z Ázerbájdžánu či o dovoz zkapalněného zemního plynu z terminálů v Turecku a v Řecku. Bulharsko nyní pracuje na dokončení plynovodu, který má propojit jeho síť s Řeckem. Projekt podle Vasileva výrazně zvýší dovozní kapacitu země a zajistí spojení s plánovaným LNG terminálem v řeckém přístavním městě Alexandrupoli, který by měl zahájit provoz v příštím roce.

Na projektu se pracuje už řadu let a diplomaté ze Spojených států a z Evropy měli podle serveru Politico dlouhou dobu podezření, že Moskva se snaží Bulharsko přimět k jeho zastaveni. Bulharsko patří mezi členské země Evropské unie s největšími vazbami na Rusko. Jeho nová vláda se však snaží být více prozápadní, upozornil server Politico.

Zdroj: ČTK