Evropské burzy ve středu rostly, akcie Deutsche Bank po zveřejnění hospodářských výsledků odepsaly přes pět procent

Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 0,73 % na 444,31 bodu, britský FTSE 100 přidal 0,53 % na 7 425,61 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,27 % na 13 793,94 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,48 % na 6 445,26 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně zpevnily akcie společností Anglo American (+5,89 %), Antofagasta (+5,18 %) nebo Huhtamaki (+5,17 %). Nedařilo se naopak cenným papírům firem Bank of Ireland Group (-12,45 %), Thule Group (-6,19 %) či Deutsche Bank (-5,60 %).

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Ruská plynárenská společnost Gazprom ve středu ráno zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Rozhodnutí zdůvodnila tím, že plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Cena plynu pro evropský trh se pak výrazně zvýšila. Evropská unie oznámila, že chystá společnou reakci, podle polské i bulharské strany Gazprom porušil uzavřené smlouvy.
• Francouzský výrobce automobilů Renault převede svůj většinový podíl v ruské automobilce AvtoVAZ za symbolickou částku na ruský výzkumný automobilový institut NAMI. Uvedl to podle agentury Interfax ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov. Společnost Renault se však k této informaci odmítla vyjádřit, napsala ve středu ráno agentura Reuters.
• Nálada německých spotřebitelů tento měsíc klesne na rekordní minimum, protože válka na Ukrajině způsobuje růst nákladů domácností a maří naděje na oživení ekonomiky po pandemii nemoci covid-19. Vyplývá to z průzkumu mezi přibližně 2 000 německými spotřebiteli, jehož výsledky zveřejnil výzkumný institut GfK.
• Za falešnou zprávu ve středu označil rakouský kancléř Karl Nehammer informace ruských médií, že Rakousko přistoupilo na platby za ruský plyn v rublech. Šéf rakouské vlády nicméně podle agentury APA připustil, že Rakousko využívá Moskvou navržené platební schéma přes Gazprombank. Ruská plynárenská společnost Gazprom ráno oznámila, že přestává posílat plyn do Polska a Buharska, neboť tamní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Unijní země to označují za porušení smluv.
• Dokončené čínské přímé zahraniční investice v Evropě v loňském roce stouply o třetinu na 10,6 miliardy eur. Vyšší byly akvizice i transakce na zelené louce. Vyplývá to ze zprávy společností Rhodium Group a Mercator Institute for China Studies.
• Evropská komise formálně zahájila s Maďarskem řízení, v jehož rámci mu může také odebrat část dotací z rozpočtu Evropské unie kvůli porušování principů právního státu. Oznámila to místopředsedkyně komise Věra Jourová. Unijní exekutiva totiž v Maďarsku zjistila prohřešky, které mohou ohrozit řádné rozdělování společných peněz. Komise tak vůbec poprvé sáhla k využití nového mechanismu chránícího unijní rozpočet před korupcí, střety zájmů či podvody.
• Německo bude v letošním roce hospodařit s rozpočtovým schodkem 138,9 miliardy eur. Po středečním jednání spolkové vlády to oznámilo německé ministerstvo financí. Kabinetu kancléře Olafa Scholze ve středu ministr financí Christian Lindner předložil návrh rozpočtového dodatku, který původně plánovaný deficit 99,7 miliardy eur zvyšuje o 39,2 miliardy eur. Důvodem růstu zadlužení jsou hospodářské následky ruské invaze na Ukrajinu.
• Německá vláda ve středu kvůli hospodářským dopadům války na Ukrajině zhoršila výhled růstu ekonomiky na 2,2 %, ještě na začátku roku očekávala růst o 3,6 %. Inflace podle ní vystoupí na 6,1 %. Po jednání vlády to na tiskové konferenci řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck. Zdůraznil, že Německo sice nese následky za svou podporu Ukrajině, ale musí být připraveno takovou cenu nést, neboť Ukrajina čelí ruské invazi a bojuje i za svobodu a hodnoty Německa a celé Evropy.
• Evropská komise (EK) navrhla roční pozastavení dovozních cel na veškeré ukrajinské zboží a zrušení všech antidumpingových a ochranných opatření EU na ukrajinskou ocel. Cílem je pomoci ukrajinské ekonomice v době války s Ruskem. Vyplývá to ze středečního oznámení EK. Aby tento krok vstoupil v platnost, musí jej schválit Evropský parlament a vlády zemí EU.
• Ruská ekonomika ustála nové sankce, které Západ považoval za drtivé, prohlásil ve středu podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Na setkání s poradním sborem ruského parlamentu v Petrohradu také sdělil, že Rusko na tyto "nešikovné pokusy o izolaci ruského hospodářství" zareaguje zavedením velké svobody a otevřenosti podnikání. Západní země přijaly sankce v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, která začala na konci února.

Výsledková sezóna

• Německý výrobce luxusních aut Mercedes-Benz v prvním čtvrtletí zvýšil zisk před úroky a zdaněním o 11 % na 5,2 miliardy eur. Automobilce se nadále daří díky vysokým prodejním cenám, které do značené míry kompenzují nepříznivé podmínky způsobené nedostatkem čipů a válkou na Ukrajině.
• Deutsche Bank v prvním čtvrtletí meziročně zvýšila zisk o 17 % na 1,06 miliardy eur. Největší bankovní společnost v Německu to oznámila v tiskové zprávě. Varovala přitom, že na její celoroční výsledky by mohl mít nepříznivé dopady vojenský konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou.

Zdroj: CNBC