Evropské akcie k pondělnímu mírnému růstu povzbudilo uvolnění čínských epidemických restrikcí

Panevropský benchmark Stoxx 600 posílil o 0,59 % na 446,57 bodu, německý DAX nabyl 0,79 % na 14 575,98 bodu, britský FTSE 100 přidal 0,19 % na 7 600,06 bodu a francouzský CAC 40 připsal 0,72 % na 6 562,39 bodu.

Pondělní události na evropských trzích

• Rusko plánuje zavést mechanismus pro splácení dluhopisů, který má obejít americké sankce a zabránit tomu, že se země dostane do platební neschopnosti. Návrh je podobný systému pro placení za ruský plyn a má zahraničním investorům umožnit otevřít si v ruských bankách účty jak v rublech, tak v tvrdé měně. Investoři by měli mít k penězům přístup bez omezení. V rozhovoru s listem Vedomosti to v pondělí řekl ministr financí Anton Siluanov. O mechanismu ale zatím vláda jedná, investorům ho představí později.
• Největší ruská ropná společnost Rosněfť navrhla vyplatit za loňský rok rekordní dividendu. Umožní jí to silný růst cen suroviny na světových trzích, který se částečně dostavil jako reakce na západní sankce uvalené na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu. Někteří zahraniční držitelé akcií Rosněfti se ale budou k penězům z dividend dostávat jen těžko. Informovala o tom v pondělí agentura Bloomberg.
• Rusko by mělo snížit těžbu ropy o 20 až 30 procent zhruba na sedm až osm milionů barelů denně. Získalo by tak lepší cenu a surovinu by neprodávalo se slevou. V listu RBC to napsal viceprezident ruské společnosti Lukoil Leonid Fedun. Lukoil je druhý největší producent ropy v Rusku.
• Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu se v květnu zvýšilo na 7,9 procenta, což je maximum od první ropné krize na přelomu let 1973 a 1974. V předběžné zprávě to v pondělí oznámil německý statistický úřad Destatis. Růst inflace překonal o 0,3 procentního bodu očekávání analytiků agentury Reuters. Motorem inflačního růstu je podle statistiků především růst cen energií, což souvisí s ruskou invazí na Ukrajinu.
• Ekonomická nálada v Evropské unii se v květnu mírně zhoršila, zejména kvůli poklesu důvěry v průmyslu. Ve své zprávě to v pondělí uvedla Evropská komise (EK). Index ekonomické nálady v EU se v květnu podle zprávy meziměsíčně snížil o půl bodu na 104,1 bodu. V Česku však o 4,1 bodu vzrostl a dostal se na 96,8 bodu.
• Problémy se zásobováním v německém zpracovatelském sektoru se v květnu prohloubily, a to v důsledku koronavirových uzávěr v Číně. Vyplývá to z výsledků průzkumu mnichovského ekonomického institutu Ifo. Na potíže při nákupu surovin a polotovarů si stěžovalo 77,2 procenta dotazovaných průmyslových podniků, zatímco v dubnu to bylo 75 procent.
• Koncern Volkswagen plánuje dál provozovat svůj závod v čínské oblasti Sin-ťiang navzdory zprávám o porušování lidských práv v regionu. V komentáři, který v pondělí zveřejnil německý list Handelsblatt, to uvedl šéf automobilky Herbert Diess. Německá automobilka, která má společný podnik s největší čínskou automobilkou SAIC Motor, provozuje od roku 2013 závod ve městě Urumči, metropoli západní provincie Sin-ťiang. Podle západních zemí a řady skupin na ochranu lidských práv, jsou tam mučeni a vězněni etničtí Ujgurové.
• Nízkonákladová letecká společnost Norwegian Air, která se zotavuje z výpadku vyvolaného pandemií, si objednala 50 letadel Boeing 737 MAX. Na dalších 30 má opci, oznámila v pondělí firma, která je největším leteckých dopravcem v Norsku. Finanční podmínky transakce nesdělila.
• Finanční skupina J&T a investor Michal Šnobr společně získali podíl 9,42 procenta v britské chemické společnosti Venator Materials. Jsou tak druhým největším akcionářem firmy. Investici provedl nový fond J&T MS 1 SICAV, který J&T a Šnobr společně založili. Cenu za podíl společnost neuvedla.
• Zhruba šestina podnikových úvěrů na Slovensku se může dostat do rizika se splácením, do tří let hrozí selhání u šesti procent firemních půjček. Dlužníci z řad domácností jsou na tom lépe, zdražování nemovitostí vytváří bankám polštář na pokrytí ztrát pro případ nesplácení úvěrů. Ve své analýze to v pondělí uvedla slovenská centrální banka (NBS).
• Člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáš Holub v neděli v televizi uvedl, že na měnověpolitickém zasedání v červnu pravděpodobně podpoří zvýšení základní úrokové sazby o dalších 75 bazických bodů z aktuálních 5,75 %. To je zhruba úroveň, kterou očekává trh.

Zdroj: CNBC, ČTK, MarketWatch

Aktualita pro rok 2026