Evropské akcie v úterý oslabily, hlavní indexy odepsaly do tři čtvrtě procenta

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,28 % na 442,88 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,12 % na 7 598,93 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,66 % na 14 556,62 bodu a francouzský CAC 40 odepsal 0,74 % a skončil na 6 500,35 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně zlevnily akcie společností Zalando (-4,84 %), TeamViewer (-4,34 %) nebo Zur Rose Group (-4,21 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem Vestas Wind Systems (+4,15 %), Repsol (+3,47 %) či Novo Nordisk (+2,87 %).

Hlavní úterní události na evropských trzích

• Švédská vláda neposkytne nový kapitál ztrátovým aerolinkám SAS a jejím cílem není zůstat dlouhodobým akcionářem společnosti. Uvedl to v úterý na tiskové konferenci švédský ministr průmyslu Karl-Petter Thorwaldsson.
• Ruský prezident Vladimir Putin při úterní poradě o ekonomických otázkách prohlásil, že nezaměstnanost v Rusku se podařilo snížit na historicky nejnižší úroveň a inflace aktuálně klesla na nulu. Připustil nicméně dubnový pokles výroby v automobilovém průmyslu a pokles těžby ropy, jakož i pokles dynamiky poskytování úvěrů ruskému byznysu a hypoték obyvatelstvu. Vybídl vládu ke zvýšení příjmů ruských občanů a k poskytnutí dodatečných prostředků podnikům.
• Maďarsko plánuje nabídnout na trhu dluhopisy v eurech a dolarech, protože vláda premiéra Viktora Orbána hledá alternativy k zablokovaným miliardám eur z fondů Evropské unie. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na osobu obeznámenou s touto záležitostí.
• Pokud se Rusko vinou zahraničních sankcí ocitne v platební neschopnosti, čeká držitele dluhopisů změť finančních, politických a právních sporů. Zatím ale není jasné, jakým způsobem bude případná platební neschopnost vyhlášena, uvedla agentura Bloomberg. Moskva zatím byla schopna zahraniční dluh navzdory sankcím obsluhovat, ale to se pravděpodobně změní, protože Spojené státy zemi uzavřely další cestu k věřitelům. Dotklo se to plateb za zhruba 100 milionů USD splatných 27. května.
• Polská vláda hodlá v příštím roce přikročit k dvěma zvýšením minimální mzdy, která by tak měla stoupnout ze současných 3 010 zlotých na 3 450 zlotých (zhruba 18 650 Kč). Oznámil to v úterý mluvčí vlády Piotr Müller. Domácnosti se nyní v Polsku stejně jako v dalších zemích potýkají s výrazným růstem cen.
• Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí téměř na polovinu - z loňských 5,7 % se sníží na 2,9 %. Předpověděla to v úterý Světová banka (SB). Zhoršila tak svou lednovou prognózu, ve které počítala s růstem o 4,1 %. Za zhoršením výhledu podle banky stojí válka na Ukrajině, rostoucí inflace a zvyšující se úrokové sazby.
• Především do klimaticky šetrných projektů a digitalizace by měly země Evropské unie investovat 185,6 miliardy eur, které budou podle úterního návrhu Evropské komise (EK) v unijním rozpočtu na příští rok. Rozpočet bude stejně jako letos doplněn dotacemi z fondu obnovy, které členským zemím zajistí dalších 113,9 miliardy eur. Unijní exekutiva chce část mimořádného balíku věnovat na následky ruské invaze na Ukrajinu a s ní související energetické krize. Oznámil to v úterý eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. O konečné výši rozpočtu rozhodnou na podzim členské státy a europoslanci při jednáních, která za unijní země povede české předsednictví.
• Spojené království: Index nákupních manažerů v sektoru služeb v květnu klesl na 53,4 bodu (flash: 51,8 bodu, duben: 58,9 bodu).
• Eurozóna: Index důvěry investorů od společnosti Sentix v červnu stoupl na -15,8 bodu (odhad: -20 bodů, květen: -22,6 bodu).
• Německo: Tovární objednávky v dubnu meziročně spadly o 8,9 % (březen: -2,9 %), meziměsíčně se snížily o 2,7 % (odhad: +0,5 %, březen: -4,2 %).

Zdroj: CNBC