Evropské akcie v pondělí výrazně oslabily, ztráty hlavních indexů dosáhly až dvou a půl procenta

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 2,41 % na 412,52 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 1,53 % na 7 205,81 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 2,43 % na 13 427,03 bodu a francouzský CAC 40 oslabil o 2,67 % na 6 022,32 bodu.

Americké ministerstvo práce v pátek oznámilo, že růst spotřebitelských cen v květnu v USA nečekaně zrychlil a míra inflace se z dubnových 8,3 % dostala na 8,6 %. Je tak nejvyšší od prosince 1981 a vyšší, než čekali analytici.

Dolů v Evropě zamířily akcie firem citlivých na stav ekonomiky. Další růst inflace totiž znamená, že americká centrální banka by mohla zvyšovat svou základní úrokovou sazbu razantněji, než se dosud čekalo. Základní úrok je teď v USA v pásmu 0,75 až 1,00 %.

Na vysokou inflaci v USA v pondělí mohly poprvé zareagovat akciové trhy v Asii. V době, kdy američtí statistici zprávu o inflaci v pátek zveřejnili, už byly asijské burzy zavřené. Index Nikkei 225, což je hlavní cenový indikátor burzy v Tokiu, odepsal 3,01 % na 26 987,44 bodu. Vliv na pokles cen akcií v Asii má i hrozba dalších koronavirových uzávěr v Číně. Hlavní index čínských akcií CSI 300 v pondělí odepsal 1,17 % na 4 189,35 bodu.

Ztráty v Evropě vedly cyklické sektory, jako je cestování a zábava, dále automobilky a sektor těžby ropy a plynu. Na ty všechny doléhaly obavy z dalšího poklesu tempa růstu globální ekonomiky. Ztrácely také banky v eurozóně ještě v dozvucích čtvrtečního zklamání z toho, že Evropská centrální banka nepodnikla žádné kroky k podpoře státních dluhopisů zemí na periferii eurozóny.

Na vývoj cen akcií ve Francii měl vliv i výsledek prvního kola parlamentních voleb, které se tam konalo o víkendu. Ukázal totiž, že centristická koalice Spolu prezidenta Emmanuela Macrona vyhrála jen těsně, a to se ziskem 25,75 % hlasů. Levicová formace NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) dostala 25,66 % hlasů. Znamená to, že Macron bude pod značným tlakem opozice.

Hlavní pondělní události na evropských trzích

• Konfederace britského průmyslu (CBI) v pondělí snížila odhad růstu britské ekonomiky na letošní i příští rok. Poukázala hlavně na negativní důsledky vysoké inflace, za kterou částečně stojí válka na Ukrajině a přetrvávající problémy v dodavatelských řetězcích. Zároveň varovala, že Británie by velmi snadno mohla sklouznout do hospodářské recese. V dubnu se hrubý domácí produkt Británie podle pondělní zprávy statistického úřadu meziměsíčně snížil o 0,3 %.
• Největší rakouská banka Erste Group by ve středu mohla jmenovat svým novým šéfem Willibalda Cernka. Informovaly o tom rakouské deníky Der Standard a Kurier. Pětašedesátiletý Cernko je nyní členem představenstva rakouské divize Erste Bank a v minulosti stál v čele konkurenční společnosti Bank Austria.
• Německý ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck chce výrazně zpřísnit protikartelový zákon, aby zabránil petrochemickému průmyslu ve zneužívání dočasného snížení daně z pohonných hmot. Vláda tuto daň od června na tři měsíce snížila, aby obyvatelům kompenzovala vysoké ceny benzinu a nafty. Nehledě na takzvanou tankovací slevu, jak se opatření v Německu říká, se ale ceny na čerpacích stanicích takřka vrátily na květnovou úroveň. Liberální ministr financí Christian Lindner snížení daně hájí jako správný krok, Habeckův návrh ale podporuje.
• Polská státní společnost Gaz-System, která zajišťuje provoz plynovodní sítě, v červenci nabídne v aukci kapacitu k přepravě zemního plynu novým propojovacím potrubím s Dánskem, Slovenskem a Litvou. Firma v pondělí podle agentury Reuters oznámila, že aukce rezervací roční kapacity se bude konat 4. července na platformě GSA, zatímco kapacitu v již existujícím potrubí s Německem firma nabídne na rezervační platformě RBP.
• Palubní personál irské nízkonákladové letecké společnosti Ryanair ve Španělsku hodlá koncem června a začátkem července šest dnů stávkovat. Oznámil to v pondělí odborový svaz USO. Důvodem plánovaného protestu je podle něj nespokojenost s pracovními podmínkami a se mzdami. Svaz uvedl, že stávky se budou konat 24. až 26. června a 30. června až 2. července.
• Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí vyzval k posílení spolupráce obranného průmyslu v EU. Ve strategických otázkách mají být podniknuta opatření ve prospěch evropských firem, vyzval mimo jiné šéf Elysejského paláce na akci věnované obrannému průmyslu.
• Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz se dohodla s kanadskou společnosti Symbio Infrastructure na nákupu zkapalněného zemního plynu (LNG) a zeleného kapalného vodíku (LH2). Firmy to v pondělí uvedly ve společném oznámení. Dodávky mají začít v roce 2027.
• Evropská komise schválila finské vládě program podpory 500 milionů eur pro společnosti, na které má dopad ruská invaze na Ukrajinu. Pomoc byla schválena podle dočasného krizového rámce státní podpory, který EK přijala koncem března, uvádí se v pondělním prohlášení.

Zdroj: CNBC, ČTK