ČT: Čtyři koaliční strany připouštějí speciální daň pro energetické firmy

Piráti přišli se třemi variantami. Podle první by ji platily firmy vyrábějící elektřinu z uhlí, podle druhé i firmy vyrábějící elektřinu z jádra a třetí varianta počítá s tím, že by daň byla pro všechny energetické firmy s obratem nad 500 milionů korun ročně. Zavedená by mohla být buď už od října, nebo až od ledna, a to na dva až tři roky.

Podle Pirátů by tak mohlo do rozpočtu přibýt deset až 20 miliard korun ročně. "Tyto peníze by se pak mohly použít na přímou pomoc lidem, ať už pro valorizaci třeba rodičovské nebo zvýšení životního minima," řekl ČT předseda Pirátů Ivan Bartoš. Zdůraznil, že firmy mají nyní výrazně vyšší zisky kvůli rychle rostoucím cenám energií. Hnutí STAN o vyšším zdanění energetických firem také uvažuje. "Koneckonců to vychází z našeho společného programu s Piráty a je nám to blízké," sdělil ČT předseda STAN Vít Rakušan.

"Jsme určitě otevřeni debatě. Zatím ještě není o konkrétních parametrech," uvedla šéfka TOP Markéta Pekarová Adamová. "Máme se v této výjimečné situaci zamýšlet nad tím, kde případně můžeme posílit ještě některé příjmy," připustil debatu také ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Premiér a předseda ODS Petr Fiala má o zavedení speciální daně pochyby. "My obecně nechceme zvyšovat daně, nevidíme v tom rozumnou cestu. Tady se ale musíme bavit o tom, jak dosáhnout toho, aby ta solidarita tady byla," řekl. Vyzval ale energetické společnosti, aby se o své vysoké zisky se zbytkem společnosti podělily.

Například čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun. Důvodem růstu je mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.

Opozice se domnívá, že stát by získal více peněz do rozpočtu právě díky vyšší dividendě od ČEZ. "A okamžitě je pustit do podpory domácností a firem. Je to rychlé a nemusím zavádět komplikovanou sektorovou daň," řekl místopředseda ANO Karel Havlíček. "Tyto společnosti, například velké uhelné elektrárny, by měly České republice nabídnout sociální tarif," místopředseda SPD Radim Fiala.

Ministerstvo financí v tomto týdnu navrhlo, aby ČEZ vyplatila akcionářům dividendu 48 korun za jednu akcii. Vedení společnost chce na červnové valné hromadě navrhnout dividendu 44 korun.

"Vzhledem ke snaze menších koaličních stran si vylepšit volební preference očekáváme poměrně vysoký tlak na zavedení nějakého typu speciální daně na ČEZ, i když parametry se od úvodního návrhu mohou ještě výrazně měnit. Není ještě stále vyloučeno, že vyšší zisky z výroby může ČEZ vládě distribuovat standardně prostřednictvím dividendy, tomu ale bohužel nenahrává nedávné pouze kosmetické zvýšení návrhu letošní dividendy ze strany Ministerstva financí. Chápeme návrh tak, že by šlo o standardní daň ze zisku (což není nyní úplně jasné). Výroba elektřiny podle našich odhadů bude v následujících třech letech u ČEZ tvořit asi 78 % provozního zisku EBIT. Pokud by stejné procento platilo i u zisku před zdaněním, pak by 25% zdanění vedlo ke zhruba 24% dopadu na čistý zisk firmy a odpovídalo by asi 11 miliardám Kč za celý rok 2022 a zhruba 13 miliardám Kč v letech 2023-2024. Velice zhruba bychom v případě realizace tohoto návrhu očekávali dopad do ocenění firmy v rozsahu 50-60 Kč na akcii. Zavedení návrhu ovšem není jisté a parametry se budou určitě ještě výrazně měnit," uvedl Petr Bártek, analytik z České spořitelny.

"I přes rostoucí riziko zavedení nějaké formy sektorové daně stále nepovažujeme toto za nejpravděpodobnější scénář a věříme, že vláda najde jiné způsoby jak bojovat proti rostoucím cenám elektřiny. ČEZ plánuje letos očištěný zisk v rozmezí 45-49 miliard Kč, a 25% sektorová daň by tak představovala přibližně 11-12 miliard Kč (20-22 Kč na akcii)," doplnil svůj odhad analytik Milan Lávička z J&T Banky.

Zdroj: ČTK