Český trh práce má dlouhodobě toto slabé místo. Z jeho řešení by těžila celá ekonomika
Český trh práce zůstává i na začátku roku 2026 relativně hodně silný. Míra nezaměstnanosti se pohybuje v rámci Evropské unie na velice nízkých úrovních, podle Úřadu práce je nezaměstnaných 4,5 %. Oficiálně zůstává bez práce přes 350 tisíc lidí, volných pozic je více než 90 tisíc. Trh práce tak zůstává jedním z hlavních stabilizačních prvků české ekonomiky, ale také zdrojem přetrvávajících inflačních tlaků skrze růst mezd a nedostatek pracovní síly v klíčových oborech. O čem se ale tolik nemluví, je horší zapojování starších ročníků do pracovního procesu.
Věkovou skupinu nad 55 let tvoří na současném trhu práce zejména silná generace takzvaných Husákových dětí. Lidé, kteří za svého mládí rozjížděli kapitalismus, zaváděli do firem první e-maily a angličtinu, zůstávají trhem práce mnohdy opomíjeni. A zbytečně.
Řekněme si to na rovinu, tato generace už většinou nehledá prudký kariérní růst ani časté střídání zaměstnání. Od práce očekává především stabilitu, smysluplnost a respekt ke své expertíze. Výměnou za to jsou tito lidé schopní nabídnout loajalitu, odolnost vůči stresu a schopnost řešit komplexní problémy. Nezaměstnanost v této věkové skupině je přitom velice závažný problém. Lidé v tomto věku často živí rodinu, starají se o stárnoucí rodiče a podporují studující děti.
Firmám přitom i ve specializovaných oborech chybějí kvalifikovaní pracovníci, a zkušení odborníci mají proto mnohdy cenu zlata. Tak co zaměstnávání těchto lidí brzdí? Hlavní bariérou je všudypřítomný ageismus a stereotypy mezi náboráři a manažery. Firmy často preferují mladší uchazeče, kteří působí dravě, flexibilně a dynamicky.
Mladý člověk je pro firmu atraktivní zejména proto, že je vnímán jako tvárnější a levnější a snadněji zapadne do týmu. Starší pracovník je naopak často považován za drahého, rigidního a neschopného osvojovat si nové digitální nástroje. Přitom tato generace vyrůstala v době rozvoje internetu a digitalizace. Nezřídka se pak stává, že se manažeři obávají řídit někoho, kdo má více zkušeností než oni sami.
Dalším problémem je, že se situace této věkové skupiny ne vždy promítá do statistik. Starší lidé často volí předčasný odchod do důchodu, a to z několika důvodů. Jedním z nich je dlouhodobá nezaměstnanost způsobená stereotypy a preferencemi náborářů, dalším pak finanční zajištění prostřednictvím partnera či úspor.
Celkově to domácí ekonomice škodí. Bylo by žádoucí, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci aktivní politiky zaměstnanosti hledalo cesty, jak tyto lidi rychleji zapojit do pracovního procesu. Pomohlo by to oddálit jejich odchod do důchodu, zvýšit příjmy veřejných rozpočtů z odvodů a zároveň zmírnit inflační tlaky na trhu práce, které jsou patrné v posledních pěti až sedmi letech. Stručně řečeno, česká ekonomika by z většího zapojení starších ročníků jednoznačně těžila.
Aktuality
