ČEZ vyplatí dividendu 48 korun na akcii, prošel návrh Ministerstva financí

Schválená dividenda je nižší než loni, kdy akcionáři dostali 52 korun na akcii. Mezi akcionáře bude rozděleno 25,8 miliardy korun, stát jako majoritní akcionář získá zhruba 18 miliard korun.

ČEZ vlastní ze 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí, zbytek drží soukromí akcionáři. Většina vyplacené dividendy tak směřuje státu, hlasování na valné hromadě ČEZ vesměs končí podle přání Ministerstva financí. Loni bylo mezi všechny akcionáře rozděleno 28 miliard korun z předloňského očištěného zisku ČEZ, stát jako majoritní akcionář získal zhruba 20 miliard korun.

Peníze na výplatu dividendy pochází ze zisku ČEZ za rok 2021 ve výši 4,4 miliardy korun a části nerozděleného zisku minulých let ve výši 21,4 miliardy korun. Dividenda se skládá z 22 miliard Kč, což odpovídá téměř celému loňskému očištěnému konsolidovanému čistému zisku celé skupiny ČEZ, a 3,8 miliardy korun získaných z prodeje bulharských aktiv. Zisk skupiny tvoří 41 korun na akcii, prodaná bulharská aktiva přidají dalších sedm korun.

Ministerstvo financí navrhlo posunutí výplatního termínu o tři měsíce kvůli zachování likvidity. Výplata navýšené dividendy v odloženém termínu znamená, že dividenda bude vyplácena z nárůstu provozního cash flow. Tento nárůst bude výsledkem prodeje té části elektřiny vyrobené v letošním roce, která před začátkem letošního roku ještě nebyla prodána, a její prodej tak nastal až během letošního roku za současné vyšší ceny.

"Rozhodný den pro výplatu dividendy je 4. července, poslední den obchodování s akciemi ČEZ s právem na tuto dividendu tak bude čtvrtek 30. června. Výplata začne netradičně 1. listopadu, opět na návrh Ministerstva financí. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí kontroluje téměř 70 % všech akcií formy, není schválení návrhu překvapením. Očekáváme, že cena akcií na burze by se měla řídit zejména diskuzí o sektorové dani pro výrobce elektřiny, kterou vyvolali Piráti. Podle jejich návrhu by se mělo jednat o 25 % na 2-3 roky. Zdaleka ne všechny politické strany jsou návrhu nakloněny. Nedokážeme odhadnout, zda sektorová daň bude zavedena, ale v odhadech s ní nepočítáme. Daleko jednodušší by bylo, kdyby vláda ve snaze pomoci s vysokými cenami elektřiny odhlasovala výrazně vyšší dividendu. Vládní návrh dividendy, který Ministerstvo financí na valné hromadě schválilo, byl pro nás velkým zklamáním. Na valné hromadě zaznělo také, že na příští valné hromadě v roce 2023 by mohl být představen plán na transformaci ČEZ (pravděpodobné vyčlenění výrobních aktiv). O možném rozdělení firmy se začalo hovořit v souvislosti s bojem s vysokými cenami elektřiny (a dostavbou jaderné elektrárny)," vysvětlil a doplnil analytik Bohumil Trampota z Komerční banky.

"Vyšší příjem státu z dividendy ČEZ za loňský rok plně využijeme ke kompenzaci vysokých cen energií občanům a k dodatečnému financování sociální pomoci potřebným. Využití dividendy ČEZ právě na pomoc lidem s vysokými cenami energií považuji v tuto chvíli za jediné logické a správné," uvedl již dříve ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

"Management zmínil, že plán transformace firmy představí až na příští valné hromadě v roce 2023. Dosud ohledně případné transformace firmy nebylo přijato žádné rozhodnutí. Management zdůvodňuje svoji snahu firmu rozdělit svou strategií Vize 2030 a snahou vylepšit pozici segmentu prodeje z pohledu takzvané taxonomie EU. Z tohoto pohledu nechápeme, proč by po případném budoucím dělení firmy neměla v ČEZ společně se segmenty distribuce a prodeje zůstat i oblast obnovitelných zdrojů energie. Z pohledu taxonomie by zbylé segmenty nijak nepoškozovala. Z pohledu energetické bezpečnosti státu nejsou obnovitelné zdroje také nijak podstatné vzhledem k tomu, že náklady na jejich výstavbu bez problémů zvládá soukromý sektor a jejich ziskovost je v aktuálních tržních podmínkách také dostatečná. Stát by měl především zajistit dobré podmínky pro jejich rozvoj úpravou legislativy, respektive podporou prostřednictvím Modernizačního fondu a podobně. Informace z valné hromady vnímáme pro akcie ČEZ jako neutrální," shrnul Petr Bártek, analytik z České spořitelny.

"Vláda podle premiéra Petra Fialy přímo sektorovou daň zavádět nechce. Spíše chce diskutovat o způsobech solidarity firem, které těží z vysokých cen energií, s lidmi, kteří se dostávají v důsledku vysokých cen energií do problémů. Separátně ministr práce a sociálních věcí řekl, že chce, aby Ministerstvo financí předložilo analýzu toho, kterým sektorům se aktuálně daří. Na základě dat lze podle něj uvažovat o sektorové dani po omezenou dobu. Pro ČEZ vnímáme jako mírně pozitivní, když premiér odmítl sektorové daně. Tlak ve vládní koalici, aby 'něco dělala', ale roste. Jak jsme uváděli již dříve, nejrozumnější a nepřirozenější cestou jsou pro ČEZ vyšší dividendy, které se vůbec nemusejí schvalovat jen jednou ročně na řádné valné hromadě. Z vyjádření Petra Fialy chápeme, že by ČEZ také mohl například poskytnout příspěvky k 'sociálním tarifům', jež minulý týden zavedla vláda," doplnil Bártek.

Valná hromada se i letos táhla, jednání trvalo zhruba 16 hodin a skončilo kolem 2.00, tedy po zhruba 16 hodinách jednání. Patřila k nejdelším valným hromadám, rekordní zatím byla valná hromada v roce 2019, kdy akcionáři jednali asi 20 hodin. Kromě vyplacení dividendy akcionáři na letošní valné hromadě schválili například také změny v dozorčí radě.

Čistý zisk skupiny ČEZ loni dosáhl 9,9 miliardy Kč, meziročně o 81 procenta více. Po očištění o mimořádné vlivy naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK