Pro sazby beze změny hlasovali z rady ČNB minulý týden opět Michl a Dědek

Michl na jednání uvedl, že tři klíčové podmínky pro snížení inflace, v pořadí podle důležitosti, jsou podle něj snížení míry zadlužování země, stabilizace repo sazby na vyšší úrovni proti normálu a nepřipuštění indexování mezd na inflaci.

Podle Dědka, který rovněž nezpochybnil mandát cenové stability, má současná inflace dominantně nákladový charakter, který leží mimo dosah domácí měnové politiky. Tento nákladový šok podle něj navíc přibližuje domácí ekonomiku stagflaci, přičemž razantní zvyšování úrokových sazeb prohloubí její negativní dopady do ekonomické aktivity. Další člen bankovní rady Tomáš Holub poznamenal, že v situaci neukotvených inflačních očekávání se ztrácí relevance dělení inflace na nákladovou a poptávkovou.

Tehdejší guvernér Jiří Rusnok souhlasil s tím, že inflace prosakuje do celé ekonomiky bez ohledu na prvotní šok a že měnová politika musí reagovat. Člen rady Marek Mora zpochybnil dominantně nákladový příběh domácí inflace s odkazem na dynamiku cen řady statků v rámci jádrové inflace.

Dědek konstatoval, že vztah mezi úrokovými sazbami a inflací nemusí aktuálně fungovat standardním způsobem. Razantní zvyšování úrokových sazeb v situaci dynamicky rostoucí nákladové inflace podle něj přispívá k nárůstu inflačních očekávání. Podle Mory je tvrzení, že zvýšení úrokových sazeb přispívá k růstu inflace, výrazně minoritní a považuje ho za chybné. K tomuto hodnocení se přihlásil i Rusnok.

Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady, přičemž šlo o poslední měnověpolitické jednání pro guvernéra Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendu. Těm na konci června vypršel mandát. Novým guvernérem se ode dneška stal člen rady Aleš Michl, který již avizoval, že na dalším měnovém zasedání v srpnu navrhne stabilitu sazeb.

Zdroj: ČNB