Evropské akcie zakončily úterní seanci v zelených číslech (12. 7. 2022)

Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 0,49 % na 417,04 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,18 % na 7 209,86 bodu, německý DAX přidal 0,57 % na 12 905,48 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,80 % na 6 044,20 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně posílily akcie společností International Consolidated Airlines Group (+6,50 %), EdF (+5,96 %) nebo Wizz Air Holdings (+4,58 %). Nedařilo se naopak cenným papírům firem CaixaBank (-8,63 %), Banco de Sabadell (-7,44 %) či Allegro.eu (-6,81 %).

Akcie španělských bank ztrácely v reakci na zprávu, že Madrid v letech 2023 a 2024 mimořádně zdaní energetické firmy a banky. Naopak akcie francouzské energetické firmy EdF podpořila informace, že stát v rámci vykoupení cenných papírů od minoritních akcionářů zaplatí za každou akcii 10,20 až 12,70 eura.

Kurz eura k dolaru v úterý téměř dosáhl parity. "To má dva důvody, jež spolu souvisejí. Zaprvé z globální ekonomiky přicházejí více a více negativní informace, které naznačují minimálně významné zpomalení růstu globální ekonomiky, v některých ekonomických centrech (eurozóna a USA) může dojít k recesi. Trhy se (správně) obávají, že na eurozónu by to dopadlo výrazněji (včetně reakce měnové politiky), a proto posílají část kapitálu do bezpečných přístavů. Druhým důvodem jsou pak obavy ze zastavení dodávek ruského plynu do Německa (Evropy). To by vedlo k recesi (pokud by to trvalo déle) téměř nevyhnutelně," napsali analytici z České spořitelny.

Hlavní úterní události na evropských trzích

• Francouzská automobilka Renault v prvním pololetí snížila meziročně prodej o 29,7 % na 1 000 199 vozů. Kvůli vojenské invazi Moskvy na Ukrajinu opustila ruský trh, který byl jejím druhým nejdůležitějším. Firma to uvedla v úterním sdělení.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v červenci výrazně snížila. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil německý hospodářský institut ZEW. Index ekonomické nálady v červenci klesl proti červnu o 25,8 bodu na -53,8 bodu. Na vině je energetická krize a výhled na růst úrokových sazeb.
• Evropská unie pošle Ukrajině první miliardu eur z celkových devíti miliard slíbených v rámci okamžité pomoci válkou stižené zemi. Odsouhlasili to v úterý ministři financí členských zemí. Dlouhodobá půjčka má financovat základní chod státu. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury zajistí finance například fungování kritické infrastruktury.
• Chorvatsko se od ledna stane dvacátou zemí Evropské unie používající společnou měnu. Zavedení eura v jadranské zemi, spoléhající na příjmy z turistiky, v úterý schválili ministři financí, jejichž jednání poprvé vedl český ministr Zbyněk Stanjura. Současné chorvatské platidlo kuna se podle rozhodnutí ministrů smění za euro v kurzu 7,5345 ku jedné. Česko zůstane od příštího roku jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu.
• Maďarská centrální banka v úterý zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dva procentní body na 9,75 %. Pokračuje tak v agresivním zpřísňování měnové politiky ve snaze omezit inflaci a podpořit domácí měnu. Krok banka signalizovala již minulý týden, kdy stejným způsobem zvýšila svou týdenní depozitní sazbu.
• Španělsko v letech 2023 a 2024 mimořádně zdaní energetické firmy a banky. V úterý to podle agentury Reuters řekl španělský premiér Pedro Sánchez. Země tak chce obyvatelům pomoct s inflací a drahými energiemi. Akcie španělských bank jako Sabadell a Caixabank po oznámení klesly až o osm procent a vzaly s sebou dolů i akcie ostatních evropských finančních domů - Deutsche Bank nebo BNP Paribas.
• Okamžitě v Německu rozšířit plochu pro pěstování ovoce a obilí, snížit energetickou daň, více využívat biomasu pro vytápění nebo prozatím udržet v chodu atomové elektrárny - to navrhuje šéf německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz jako recept na překonání současné inflační a energetické krize. Své plány představil v úterním příspěvku v nejprodávanějším německém deníku Bild, v němž kritizoval postup vlády kancléře Olafa Scholze.
• Ruský parlament nestihl před letní pauzou schválit zákon, který by tamním úřadům umožnil zabavovat majetek západních firem opouštějících zemi kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Firmy tak mají více času na vyjednávání odchodu, informovala v úterý agentura Reuters. Někteří odborníci nyní pochybují, zda bude navrhovaný zákon vůbec schválen.
• Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz požádala mezinárodní věřitele o dvouletý odklad splátek dluhu. Podle agentury Reuters tak vyvolala očekávání, že podobný krok by v brzké době mohla učinit rovněž ukrajinská vláda.

Zdroj: CNBC, Česká spořitelna

Aktualita pro rok 2026