ČR: Meziroční inflace dosáhla v červenci 17,5 %, vzrostla už potřinácté v řadě
Meziroční inflace v Česku v červenci potřinácté v řadě stoupla. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 17,5 %, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu. Nejvíce zdražily energie a potraviny. Ve srovnání s červnem stouply ceny o 1,3 %, což byl nejmírnější meziměsíční nárůst od letošního února. Údaje ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Ceny zboží v červenci meziročně vzrostly úhrnem o pětinu, ceny služeb pak o 14 %. Meziroční růst statistici zaznamenali u potravin a nápojů a u cen energií. V oddíle bydlení meziročně vzrostly především ceny elektřiny, a to asi o třetinu, zemní plyn zdražil o 59,8 % a tuhá paliva o 41,1 %. Nižší než v červnu byl meziroční růst cen pohonných hmot a olejů, které zdražily o 43,6 %.
Více lidé platí také za bydlení. Náklady vlastnického bydlení vzrostly meziročně o více než 19 %. Ceny nájmů stouply o téměř pět procent, vodného o 5,3 % a stočného o 6,4 %. Teplo a teplá voda zdražily bezmála o pětinu.
Dráž vyšel zákazníky také nákup auta nebo návštěva restaurace. Ceny automobilů stouply ve srovnání s prvním prázdninovým měsícem loňského roku o 14,3 %. Stravovací služby zdražily skoro o čtvrtinu a ubytování o 20,1 %.
Meziměsíční růst cen o 1,3 % byl v červenci ovlivněn hlavně vyššími cenami volnočasových aktivit. "Růst spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura byl způsoben zejména zvýšením sezónních cen dovolených s komplexními službami o 23 %," uvádí ČSÚ.
Analytik: Zdroje vysoké inflace nejsou jednoznačné, (ne)správnost změny kurzu měnové politiky ČNB se ukáže až s odstupem
"S vysokou inflací nejsme ve světě ani zdaleka sami, v USA se v červnu vyšplhala na 9,1 % a v eurozóně byla v červenci 8,9 %. Většina centrálních bank s vysokou inflací bojuje zvyšováním úrokových sazeb, nové vedení ČNB se ale rozhodlo jít proti proudu a na posledním zasedání ponechala tuzemská měnová autorita základní úrokovou sazbu na 7 % i přes rekordní a stále rostoucí inflaci. Takové chování jde proti učebnicové teorii i praxi a šlo by obhájit pouze v případě, že by inflační tlaky byly primárně nabídkové a zahraniční," uvádí analytik Filip Louženský z Portu.
"Dosud ale zdroj inflace není možné jednoznačně určit. Zcela rozhodně do ní promlouvá napjatá situace ve světě ve formě problémů v dodavatelských řetězcích a války na Ukrajině, jež vyhnala ceny mnohých komodit. Také do ní ale promlouvá rozjetá poptávka po skončení pandemie covidu-19, při které si velká část populace zpozdila svoji utilitu a nahromaděné prostředky se začaly uvolňovat až v polovině minulého roku. Inflace je tedy dílem domácí a dílem zahraniční jev," pokračuje.
"Kdyby byla inflace převážně zahraniční, ČNB by měla pravdu a další zvyšování sazeb by jen zbytečně zpomalovalo hospodářský vývoj, respektive snižovalo HDP, přičemž samotnou inflaci by vyšší sazby moc neovlivnily. Pakliže je ale inflace složená půl napůl ze zahraničních nabídkových a domácích poptávkových tlaků, zvýšení sazeb by příznivě působilo alespoň na jednu její složku," dodává Louženský.
Zdroj: ČTK, ČSÚ, Portu