ČR: Reálná mzda se v druhém čtvrtletí meziročně snížila o 9,8 %, Češi zchudli nejvíce v historii země

Proti předchozímu čtvrtletí se průměrná mzda v druhém kvartálu zvýšila po očištění o sezónní vlivy o 1,3 %. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl meziročně o 5,3 % na 34 111 korun. U mužů byl 36 925 Kč, u žen 31 170 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 854 a 65 383 korun.

Nejvýrazněji se průměrná mzda v druhém čtvrtletí zvýšila v ubytování, stravování a pohostinství o 11,3 %. V informačních a komunikačních činnostech vzrostla o 11 %, v administrativních a podpůrných činnostech o 10,3 %. O 20,7 % průměrná mzda klesla ve zdravotní a sociální péči, což je podle ČSÚ způsobeno mimořádnými odměnami vyplacenými v minulém roce.

V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla po revizi o 7,3 % na 37 969 korun. Po zahrnutí inflace výdělek reálně klesl o 3,5 %. V loňském druhém čtvrtletí se průměrná mzda zvýšila o 10,1 % a reálně o 7 %. Výsledky vylepšovalo meziroční srovnání s obdobím první vlny koronavirové epidemie a vyplácení mimořádných odměn zdravotníkům.

Analytici: Češi zchudli v druhém čtvrtletí nejvíce v historii země

Češi kvůli vysoké inflaci zchudli v letošním druhém čtvrtletí nejvíce v historii země od roku 1993. Nárůst reálné mzdy očekávají odborníci až během příštího roku.

"Inflace začíná výrazně snižovat životní úroveň většiny domácností. Mzdy sice rostou, ale výrazně nižším tempem než ceny," řekl analytik Deloitte David Marek. Výsledky ovlivnily rozkolísané mzdy ve zdravotnictví - zatímco loni prémie za pandemii mzdy v tomto odvětví výrazně zvýšily, nyní se tyto prémie neopakovaly a v meziročním srovnání mzdy klesly o více než dvacet procent. "Podobně na druhém konci žebříčku je ubytování, stravování a pohostinství s růstem 11,3 %, což patrně naopak reflektuje nízkou srovnávací základnu z loňska," doplnil analytik společnosti CYRRUS Vít Hradil.

Ani dvojciferné růsty v některých odvětvích ovšem nestačily pokrýt znehodnocení kupní síly mezd inflací, uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. "Její letošní nárůst byl extrémně rychlý a vývoj mezd bývá v ekonomice za inflací ve zpoždění. Současná energetická krize, která extrémně zvedá náklady mnoha firem, je důvodem navíc ke mzdové zdrženlivosti, protože větší úpravu mezd by řada firem nemusela unést. Zřejmě proto potrvá přinejmenším do druhého kvartálu příštího roku, než se obnoví reálný růst mezd," dodal.

Poslední prognóza České bankovní asociace očekává pro letošní i příští rok růst nominálních mezd kolem sedmi procent s tím, že v závislosti na dalším ekonomickém vývoji může dynamika mezd v příštím roce překvapit následkem zvýšeného tlaku ze strany odborů i tlaku na růst mezd ve veřejném sektoru. Reálné mzdy se podle ní letos propadnou o zhruba osm procent, v příštím roce asi o 1,5 %.

Analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš vzhledem k vysoké inflaci očekává, že dvouciferným tempem budou reálné mzdy klesat i po zbytek letošního roku, a v průměru si tak české domácnosti pohorší zhruba o devět procent. V příštím roce by vzhledem k postupnému ústupu inflace a většímu tlaku ze strany zaměstnanců mohlo docházet k obratu a nominálně podle něj mzdy v průměru za celý rok 2023 porostou dvouciferným tempem srovnatelným s růstem cenové hladiny.

Pro následující období bude podle expertky na řízení lidských zdrojů PwC ČR Andrey Linhartové Palánové důležité sledovat, jak mzdovou sféru ovlivní tlak z veřejného sektoru, jehož zaměstnanci dostali od září přidáno deset procent. "Vzhledem k tomu, že mnoho firem je teď pod obrovským nákladovým tlakem kvůli drahým energiím a prodražujícímu se financování, bude pro ně velmi obtížné zvyšovat mzdy tempem kopírujícím inflaci," podotkla.

Zdroj: ČTK