Evropské akcie v pátek výrazně zpevnily, v plusu skončily hlavní indexy i v týdenním horizontu

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek vyskočil o 1,52 % na 420,37 bodu, britský FTSE 100 přidal 1,23 % na 7 351,07 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 1,43 % na 13 088,21 bodu a francouzský CAC 40 se zvýšil o 1,41 % na 6 212,33 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně zdražily akcie společností Uniper (+12,26 %), Just Eat Takeaway (+8,38 %) nebo CD Projekt (+6,93 %). Nedařilo se naopak cenným papírům firem Verbund (-1,70 %) nebo Porsche Automobil Holding (-1,27 %).

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 stoupl o 1,06 %, FTSE 100 přidal 0,96 %, DAX se zvýšil o 0,29 % a CAC 40 si připsal 0,73 %.

Evropská centrální banka ve čtvrtek na měnověpolitickém zasedání podle očekávání navázala na červencové utažení měnové politiky a zvýšila úrokové sazby o 75 bazických bodů. Základní sazba se tak posunula na 1,25 % a depozitní sazba stoupla na 0,75 %. Banka zároveň signalizovala, že bude úroky dále zvyšovat, a předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 %.

Investoři teď netrpělivě očekávají zprávu o inflaci za srpen, která bude zveřejněná v úterý. Ta by mohla naznačit, že tempo růstu spotřebitelských cen klesá. Analytici nyní očekávají, že ceny vzrostly meziročně o 8,1 %, v červenci stouply o 8,5 %. Podle ekonomů Wells Fargo pak meziměsíčně zaznamenají ceny nejprudší pokles od vrcholu pandemie v dubnu 2020. Přispět k tomu má zlevnění plynu.

Obchodníci aktuálně dávají šanci až 88 % tomu, že měnový výbor Fedu tento měsíc zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu. Před týdnem dávali této možnosti šanci jen 57 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Společnost VNG, která patří mezi největší německé dovozce ruského zemního plynu, v pátek požádala o státní pomoc. Firma doufá, že státní podpora jí umožní pokračovat v obchodní činnosti a vypořádat se s rozsáhlými ztrátami spojenými se získáváním náhradních dodávek plynu.
• Inflace v zemích Evropské unie se podle prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové pohybuje mezi 6 a 20 %. Cílem je ji ve střednědobém horizontu snížit na 2 %. Řekla to v pátek na tiskové konferenci v Praze po jednání Euroskupiny. Unijní ministři financí v pátek vzali na vědomí, že zásadním úkolem je aktuálně zpomalit růst spotřebitelských cen. Při řešeních krize je žádoucí zvolit koordinovaný postup v souladu s politikou ECB, dodal předseda Euroskupiny, irský ministr financí Paschal Donohoe.
• Evropští ministři financí se v pátek na neformálním zasedání v Praze v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie podle šéfa slovenské státní kasy Igora Matoviče shodli na půjčce pět miliard eur pro Ukrajinu. Slovenský ministr financí to v pátek řekl novinářům v Kongresovém centru Praha, kde se jednání koná. Dodal, že tato suma pokryje fungování Ukrajiny zhruba na měsíc.
• Daň z mimořádných zisků energetických společností zatím italské státní kase vynesla výrazně méně peněz, než kolik očekávala vláda. Itálie byla mezi prvním evropskými zeměmi, které daň zavedly, a očekávala výnos 10 až 11 miliard eur. Mnoho firem ale novou daň platit odmítá a obrátilo se kvůli na soudy, uvedla v pátek agentura Reuters.
• Ukrajinská státní energetická firma Naftogaz zahájila nové arbitrážní řízení proti ruskému plynárenskému gigantu Gazprom, protože nezaplatil za přepravu plynu přes Ukrajinu. Oznámil to v pátek Naftogaz.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Rusku v srpnu kleslo na 14,3 % z 15,1 % v předchozím měsíci. Meziměsíčně ceny klesly za pomoci stabilního kurzu rublu a slabé poptávky. Ruská ekonomika pak v druhém čtvrtletí podle revidovaných údajů klesla o 4,1 %, předběžný údaj počítal s poklesem o čtyři procenta. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil ruský statistický úřad Rosstat. Nejnovější údaje tak poskytují ruské centrální bance prostor pro další snižování úrokových sazeb.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Kompozitní index nákupních manažerů v eurozóně v srpnu podle finálních dat společnosti S&P Global klesl na 48,9 bodu z 49,9 bodu v červenci, flash údaj byl 49,2 bodu. Tempo poklesu podnikatelské aktivity v evropském měnovém bloku tak stouplo. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu. Dílčí index pro sektor služeb se snížil na 49,8 bodu z 51,2 bodu v červenci, flash údaj byl 50,2 bodu.
• Rusko by mohlo zastavit dodávky ropy do zahraničí v situaci, kdy chce skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 zavést u ruské ropy cenový strop. Uvedl to ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Mluvčí Kremlu také prohlásil, že příčinou přerušení dodávek plynu potrubím Nord Stream 1 do Evropy jsou západní sankce.
• Index důvěry podle společnosti Sentix klesl na -31,8 bodu ze srpnových -25,2 bodu. Hospodářská recese v eurozóně se tak zdá být téměř nevyhnutelná, domnívají se analytici. Odborníci předpovídali mnohem slabší pokles. V anketě agentury Reuters zářijovou hodnotu indexu odhadovali v průměru na -27,5 bodu.
• Eurozóna: Maloobchodní tržby v červenci meziročně klesly o 0,9 % (odhad: -0,7 %, červen: -3,2 %), meziměsíčně se zvýšily o 0,3 % (odhad: odhad: +0,4 %, červen: -1 %).
• Největší evropská hliníkárna Aluminium Dunkerque Industries kvůli vysokým nákladům na elektřinu sníží produkci o 22 %. Generální ředitel Guillaume de Goys uvedl, že firma začne příští pondělí odstavovat část výrobních zařízení a dokončí tento proces do 1. října. De Goys také varoval, že vysoké ceny energií ohrožují samotnou existenci tohoto odvětví.
• Průmysl v Česku v červenci zpomalil meziroční růst na 0,8 % z červnových 2,7 %. Vyplývá to z revidovaných údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová produkce nižší o 0,3 %, což bylo mimo jiné ovlivněno čerpáním celozávodních dovolených.
• Důvěrný dokument pro ruskou vládu varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Kontrastuje tak s optimistickými veřejnými prohlášeními ruských činitelů. Informovala o tom agentura Bloomberg, která získala přístup ke kopii tohoto dokumentu. Rusko podle něj čelí prudkému poklesu produkce v klíčových odvětvích a rozsáhlému odlivu mozků.
• Nastupující britská premiérka Liz Trussová se chystá podpořit firmy částkou 40 miliard liber, aby jim pomohla vyrovnat se s prudkým růstem cen energií. Plán, který je podle agentury Bloomberg těsně před dokončením, počítá buď se zastropováním cen, anebo s jejich snížením o stanovený procentní podíl. Pomoc nová vláda chystá i domácnostem. V tomto případě mají být ceny zmrazeny na současné úrovni po dobu zhruba 18 měsíců a energetické firmy mají získat státem podporované půjčky. Vláda by plány měla představit ve čtvrtek, uvedla BBC.
• Německá letecká společnost Lufthansa se v úterý dohodla s odborovou organizací pilotů Vereinigung Cockpit (VC), na poslední chvíli se tak podařilo odvrátit další stávku. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura DPA. Dohodu následně potvrdil mluvčí odborů. Podrobnosti ujednání zatím nejsou známy, na závěrečné podobě se ještě pracuje. Piloti Lufthansy stávkovali minulý týden v pátek, což znamenalo zhruba 800 zrušených letů a problémy asi pro 130 000 cestujících.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom podepsala s čínskou energetickou firmou China National Petroleum Corporation (CNPC) smlouvu, podle které se budou dodávky ruského plynu do Číny prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře hradit v ruských rublech a čínských jüanech místo v amerických dolarech. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Podle šéfa Gazpromu Alexeje Millera je tato změna výhodná pro obě strany.
• Znovuzprovoznění plynovodu Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro přepravu zemního plynu z Ruska do Evropské unie, závisí na německé společnosti Siemens Energy. Agentuře Reuters to v úterý řekl náměstek ředitele ruské plynárenské společnosti Gazprom Vitalij Markelov. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová k situaci uvedla, že za krizí v dodávkách plynu do Evropy stojí Spojené státy a jejich snaha donutit evropské spojence, aby zpřetrhali ekonomické vazby s Moskvou a přerušili spolupráci v energetice.
• Spojené království: Index nákupních manažerů ve stavebnictví v srpnu stoupl na 49,2 bodu (odhad: 48 bodů, červenec: 48,9 bodu).
• Německo: Tovární objednávky v červenci meziročně klesly o 13,6 % (odhad: -6,1 %, červen: -9 %), meziměsíčně se snížily o 1,1 % (odhad: -0,2 %, červen: -0,3 %).
• Ekonomika Evropské unie v druhém čtvrtletí podle sezónně přepočtených údajů vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,7 %, v meziročním srovnání se pak hrubý domácí produkt zvýšil o 4,2 %. Ve zpřesněné zprávě to ve středu uvedl statistický úřad Eurostat. Růst je tak výraznější, než Eurostat uváděl v předběžné zprávě zveřejněné v polovině srpna.
• Průmyslová výroba v Německu se v červenci meziměsíčně snížila o 0,3 %, oznámil ve středu spolkový statistický úřad. Průmyslovou aktivitu podle ministerstva hospodářství podkopávají vysoké ceny energií. Pokles průmyslové produkce byl však o polovinu mírnější, než předpokládali analytici. Ti podle agentury DPA počítali v průměru s propadem o 0,6 %.
• Ruská ekonomika v letošním roce klesne zhruba o dvě procenta nebo o něco výrazněji. Předpověděl to ve středu ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl také, že situace na ruských finančních trzích se stabilizovala, inflace klesá a míra nezaměstnanosti se nachází na historickém minimu pod čtyřmi procenty. Rusko podle něj letos také vykáže rozpočtový přebytek, který by měl činit asi půl bilionu rublů (zhruba 200 miliard Kč).
• Evropská unie musí snížit náklady na elektřinu, aby zabránila uzavírání závodů na výrobu kovů v regionu. Uvedl to ve středu evropský svaz výrobců kovů Eurometaux. Současnou energetickou krizi označil za "existenční hrozbu pro budoucnost" výroby kovů v Evropě.
• Protiruské západní sankce jsou krátkozraké a představují nebezpečí pro celý svět, který se stále více obrací k Asii, prohlásil ve středu ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku. Vládu v Kyjevě ruský prezident označil za nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014. Podle ruských agentur také odmítl obvinění, že by Rusko porušovalo mezinárodní právo. Evropská unie a další země uvalily rozsáhlé ekonomické a diplomatické sankce na Rusko a jeho představitele po únorovém ruském vojenském útoku na sousední Ukrajinu.
• Evropská komise zjišťuje, zda by členské země Evropské unie podpořily plán na vyřazení Maďarska z návrhu zákona EU na zavedení globální minimální sazby daně z příjmu právnických osob ve výši 15 %. Uvedl to server Politico s odvoláním na čtyři představitele ministerstev financí unijních států.
• Rusko jedná o výstavbě dalšího plynovodu do Číny, který povede přes mongolské území. Na ekonomickém fóru ve Vladivostoku to ve středu oznámil ruský prezident Vladimir Putin. Moskva se zároveň dohodla s vládou v mongolské metropoli Ulánbátaru, že ruská společnost Rosněfť bude do Mongolska dodávat ropné produkty.
• Měnový výbor polské centrální banky zvýšil podle očekávání základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 %. Podle ekonomů banka zvyšuje sazby kvůli rostoucím spotřebitelským cenám a oslabení domácí měny.
• Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od banky Halifax v srpnu meziměsíčně stoupl o 0,4 % (odhad: +1,5 %, červenec: -0,1 %).
• Evropská centrální banka na zářijovém zasedání podle očekávání navázala na červencové utažení měnové politiky a zvýšila úrokové sazby o 75 bazických bodů. Základní sazba se tak posunula na 1,25 % a depozitní sazba stoupla na 0,75 %. Banka zároveň signalizovala, že bude úroky dále zvyšovat, a předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 %.
• Měnový výbor dánské centrální banky ve čtvrtek zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,65 %. Dánsko tak ukončilo téměř deset let trvající období záporných úrokových sazeb. Dánská centrální banka svým čtvrtečním rozhodnutím navázala na podobné zvýšení sazeb Evropskou centrální bankou.
• Míra inflace v Maďarsku v srpnu vystoupila na 15,6 %, zatímco v červenci byla na hodnotě 13,7 %. Ve čtvrtek to oznámil maďarský statistický úřad. Zvyšují se hlavně ceny potravin, meziročně jsou vyšší o 30,9 %. Výsledek je zhruba v souladu s odhady analytiků, ti ale v příštích měsících počítají s dalším růstem. Proti červenci ceny vzrostly o 1,8 %.
• Německá ekonomika v příštím roce klesne o 0,7 %, zejména kvůli vysokým cenám energií, které jsou částečně důsledkem války na Ukrajině. V podzimním výhledu to ve čtvrtek předpověděl přední německý hospodářský institut IfW. Prudce tak zhoršil svou předchozí prognózu, podle které ještě čekal růst hrubého domácího produktu o 3,3 %.
• Ruská vláda si v září po sedmiměsíční přestávce ve vydávání státních dluhopisů hodlá vypůjčit peníze na domácím dluhopisovém trhu. Na finančním fóru v Moskvě to ve čtvrtek řekl náměstek ruského ministra financí Timur Maksimov. Ministerstvo financí chce podle něj nejprve otestovat zájem trhu pomocí menší emise dluhopisů s pevně stanoveným výnosem.

Zdroj: CNBC, ČTK