Fed v září zvýšil základní úrok podle očekávání o 75 bazických bodů, sazba je nejvýše od roku 2008
Měnový výbor americké centrální banky na závěr dvoudenního zářijového zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 3,00-3,25 %. Zvyšováním úroků se snaží zpomalit inflaci, která je nejvyšší za čtyři desetiletí.
Fed naznačil další výrazné zvyšování základní úrokové sazby, která podle centrální banky do konce letošního roku vystoupá na zhruba 4,40 % a v roce 2023 dosáhne úrovně 4,60 %. Snižování sazeb očekává banka až v roce 2024. Úrovně 2 % má dosáhnout americká inflace (ukazatel meziročního vývoje výdajů na osobní spotřebu) podle nové prognózy centrální banky až v roce 2025.
Výhled úrovně sazeb Fedu podle jeho představitelů (dot plot), zdroj: Fed
Zvýšení úroků je v souladu s očekáváním analytiků. Stejným tempem rostly úroky i na přechozích dvou zasedáních FOMC. Od začátku letošního roku již Fed zvýšil svoji základní úrokovou sazbu o tři procentní body.
Fed - základní úroková sazba
Podle aktuální projekce Fedu tempo růstu americké ekonomiky letos zpomalí až na 0,2 % a příští rok bude na úrovni 1,2 %. Míra nezaměstnanosti, která v současné době dosahuje 3,7 %, by měla podle centrální banky letos vzrůst na 3,8 % a v roce 2023 na 4,4 %.
Fed se podobně jako další centrální banky snaží zvyšováním úroků omezit růst spotřebitelských cen. Meziroční míra inflace ve Spojených státech se v červnu vyšplhala až na 9,1 %, tedy na nejvyšší úroveň za čtyři desetiletí. V červenci nicméně klesla na 8,5 % a v srpnu se snížila na 8,3 %, byť tím překonala odhady ekonomů.
Spotřebitelská inflace v USA
Trhy reagovaly na rozhodnutí Fedu nejprve odklonem od rizika, akcie prudce oslabily. Pak ale začala tisková konference Jeromea Powella, který zmínil, že banka hodlá pokračovat ve zpřísňování měnové politiky, ovšem že americká ekonomika zůstává vůči vyšším úrokům velice odolná. To oslabilo obavy trhu z blížící se recese a akcie začaly opět posilovat.
Později během projevu nicméně uvedl, že naděje na "měkké přistání" americké ekonomiky budou klesat s tím, jak bude Fed odhodlaně postupovat ve své snaze o stabilizaci cen v ekonomice. I v reakci na to se ceny akcií opět zhoupnuly do ztráty.
Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že představitelé banky jsou "pevně rozhodnuti" snížit inflaci z nejvyšších úrovní za posledních čtyřicet let a "budou v tom pokračovat, dokud práci nedokončí". "Jsme odhodláni dostat inflaci zpět na dvě procenta," řekl.
Vyhlídky na "měkké přistání" ekonomiky se podle Powella pravděpodobně sníží, pokud představitelé centrální banky zjistí, že měnová politika musí být přísnější (či déle přísná). Tvůrci měnové politiky si nejsou jisti, zda její zpřísňování povede k recesi a v tom, jak hluboký by případný pokles mohl být.
"Zvyšování úrokových sazeb sice může snížit inflaci, ale také může poškodit ekonomiku," uvedl analytik z Portu Filip Louženský. "V USA je dobrým indikátorem příchozí recese rozdíl výnosů dvouletých a desetiletých vládních bondů. Ten je ve standardní době kladný, od začátku července se ale dostává do záporu a jen tak se z něj nedostane. Recese je tedy ve Spojených státech na spadnutí a v nějaké formě udeří s vysokou pravděpodobností. Fed je evidentně ochotný zkrotit inflaci i za cenu poškození ekonomiky, které vyhodnotil jako menší zlo," řekl Louženský.
"Zásadní je revize oficiální projekce sazeb centrální banky. Ta naznačuje, že nás do konce roku čeká zvýšení úroků o 1,25 procentního bodu a na redukci sazeb v příštím roce mohou investoři zapomenout," konstatoval portfoliomanažer ze společnosti CYRRUS Tomáš Pfeiler.
Zdroj: ČTK, CNBC, Fed
