Bártek (ČS): Navrhované daně by ČEZ mohly přijít na 132 miliard Kč, celé odvětví by navíc kvůli jejich dopadům mělo problém s investicemi

Resort financí původně tvrdil, že vzhledem k reflektování strukturálních změn a automatickému charakteru následného vypršení použije pohyblivý průměr. Doprovodný text na webu ministerstva však ukazuje na aplikaci fixního průměru. Zisk ČEZ by tak předběžně v případě schválení daní navrhovaných ministrem financí mohl klesnout meziročně o více než 40 % k úrovni okolo 35 miliard Kč a zůstat poblíž této úrovně i v následujících dvou letech, píše Bártek.

Přesné znění návrhu zákona ještě ale není k dispozici, zůstává tak mnoho otazníků. Zákon také musí být schválen vládou a parlamentem, takže ještě může dojít ke změnám, i když obecně s ním většina koalice i opozice souhlasí.

Z pohledu ocenění akcií ČEZ je podle nás potenciální dopad nových daní na roky 2023-2025 matematicky víceméně zohledněn. Stále ale vidíme riziko především ve způsobu implementace daní z tržeb v prvním pololetí roku 2023 a v jejich možném prodloužení. Nečekáme proto u akcií ČEZ v krátké době větší oživení, pokračuje analytik.

Takto masivní zdanění, pro které by byl brán jako základ stav z období velmi nízkých cen energií v letech 2018-2021 (mimo jiné v důsledku tehdejší snahy Ruska nekale se zbavit konkurence LNG) a kdy by zisk firmy klesl do spodního intervalu běžného historického rozpětí, by bylo jasně negativním signálem pro energetický sektor vzhledem k nutné akceleraci investic do neplynových výrobních zdrojů, zdůrazňuje Bártek.

Z pohledu investorské veřejnosti by to pak postavilo český trh na úroveň Polska a Maďarska a značně by to omezilo schopnost českých firem financovat svůj rozvoj prostřednictvím nedluhového kapitálu bez nutnosti vstupu například velkého zahraničního konkurenta do akcionářských struktur společností, upozorňuje dále analytik.

Z politického pohledu pak nastavení daně na roky 2023-2025 (místo Evropskou komisí navrhované roční platnosti) podle Bártka znamená, že její vypršení by se krylo s funkčním obdobím současného kabinetu, a další vláda by tedy mohla z důvodu zvyknutí si na vysoké příjmy z energetiky tyto daně chtít prodlužovat.

"Z našeho pohledu je tak minimální potřebnou úpravou návrhu uplatnění Národní ekonomickou radou vlády původně navrhovaného pohyblivého čtyřletého průměru zisku jako základu. Tím by se omezilo riziko prodlužování nové daně donekonečna. Stejně tak plán na "cost plus" daň z tržeb z výroby elektřiny na první pololetí roku 2023 zavání centrálně plánovaným přístupem k ekonomice," uzavírá Petr Bártek.

Zdroj: Česká spořitelna