MMF opět zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na příští rok, růst českého HDP odhaduje na 1,9 %

Od ledna je to už počtvrté, co měnový fond přistoupil ke zhoršení výhledu. Loni světová ekonomika vzrostla o 6,1 %, a výrazně se tak zotavila z poklesu o 3,1 % v roce 2020. Tehdy na ni dolehla pandemie nemoci covid-19.

Světová ekonomika se nadále potýká s velkými problémy, ke kterým přispívá invaze Ruska na Ukrajinu, krize životních nákladů způsobená přetrvávajícími a rozšiřujícími se inflačními tlaky a slabší výkon čínské ekonomiky. Zpomalení růstu globální ekonomiky v roce 2023 bude mít podle MMF široký základ. Země představující zhruba třetinu globální ekonomiky jsou ohrožené v letošním nebo v příštím roce poklesem a výkon tří největších světových ekonomik - USA, Číny a eurozóny - bude slábnout.

Ve Spojených státech další zpřísňování měnové politiky a finančních podmínek zpomalí v příštím roce růst na jedno procento z letošní úrovně 1,6 %. Výhled na příští rok nechal MMF beze změny, prognóza na letošní rok je však horší o 0,7 procentního bodu, než čekal v červenci.

Pro Čínu MMF zhoršil prognózu růstu pro příští rok o 0,2 procentního bodu na 4,4 % kvůli oslabení realitního sektoru a pokračování pandemických omezení. Růst však zrychlí z letošních očekávaných 3,2 %.

Zpomalení bude nejvýraznější v eurozóně, na kterou bude mít negativní dopad pokračující energetická krize způsobená válkou. Růst HDP se zde příští rok sníží jen na 0,5 %, když v červenci fond očekával růst o 1,2 %. Pro letošní rok však MMF zlepšil výhled eurozóny o 0,5 procentního bodu na 3,1 %.

Téměř všude způsobí vážné problémy domácnostem rychle rostoucí ceny, zejména potravin a energií. Inflační tlaky se ukazují jako širší a trvalejší, než se předpokládalo. Očekává se, že letos celosvětová inflace dosáhne svého vrcholu 9,5 % a do roku 2024 se sníží na 4,1 %.

Rizika zhoršení výhledu zůstávají vysoká, varoval MMF. Mimo jiné by se inflace mohla ukázat jako trvalejší, válka na Ukrajině by mohla eskalovat a prohloubit energetickou krizi nebo by na finančních trzích mohly vypuknout turbulence, které by investory přiměly k nákupům bezpečných aktiv a dále posílily dolar. Hrozí také špatné nastavení měnové, fiskální nebo finanční politiky.

Odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok MMF zhoršil na 1,9 %

Tempo růstu české ekonomiky v letošním roce klesne podle nové prognózy na 1,9 % z loňských 3,5 %. V dubnu MMF odhadoval, že v letošním roce se hrubý domácí produkt České republiky letos zvýší o 2,3 %. Příští rok má tempo růstu klesnout na 1,5 %.

MMF ve zprávě upozornil hlavně na možné výpadky dodávek energetických komodit z Ruska, i když pravděpodobnost a rozsah možných výpadků je nyní menší, než čekal v červenci, díky rychlejšímu nahromadění zásob v EU. Varoval nicméně, že země střední a východní Evropy, zejména Česká republika, Maďarsko a Slovensko, mohou vzhledem ke své závislosti na ruském plynu a případným obtížím se zajištěním alternativních dodávek plynu čelit narušení dodávek.

České ministerstvo financí v srpnu v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 %. Pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 %. Česká národní banka čeká za letošní rok zvýšení HDP o 2,3 %.

Navzdory předpokládanému zpomalení hospodářského růstu počítá MMF v letošním roce s poklesem míry nezaměstnanosti v Česku na 2,5 % z 2,8 % v loňském roce. Příští rok fond očekává další pokles na 2,3 %.

Inflace v Česku má letos vyskočit na 16,3 % z loňských 3,8 %. V roce 2023 ale podle MMF klesne na 8,6 %. V dubnu fond předpovídal, že inflace v ČR se letos vyšplhá na 9 % a příští rok se sníží na 2,3 %.

Z nejnovějších odhadů MMF vyplývá, že Česká republika příští rok vykáže nejrychlejší hospodářský růst ze zemí visegrádské čtyřky. V Maďarsku se má HDP zvýšit o 1,8 %, na Slovensku o 1,5 % a v Polsku jen o 0,5 %. V letošním roce čeká fond růst maďarské ekonomiky o 5,7 % a polské o 3,8 %. HDP Slovenska se má zvýšit o 1,8 %.

Zdroj: ČTK