Shell zatím daň z mimořádných zisků v Británii neplatí, legálně se jí vyhne
Britská společnost Shell, která patří k největším producentům ropy na světě a která citelně vydělává na energetické krizi v Evropě, zatím daň z mimořádných zisků v Británii platit nebude. Legálně využívá možností, jak platbu takové daně oddálit nebo snížit na nulu. To je podle komentátora listu Financial Times Davida Shepparda jeden z důkazů, že vláda systém dobře nepromyslela a musí jej přepracovat, což znamená hlavně zjednodušit.
Shell za prvních devět měsíců letošního roku v celém světě vytvořil zisk přes 30 miliard dolarů. Díky investicím, nákladům na rekultivaci po těžbě a dalším faktorům, které snižují daňový základ, firma za toto období neodvedla britskému daňovému úřadu vůbec nic.
"Odcházející generální ředitel Shellu Ben van Beurden je neoblomný v tom, že ropné a plynárenské podniky musejí přijmout myšlenku platit za energetické krize vyšší daně, aby podpořily ty nejzranitelnější z nás. Ta myšlenka se k účetním britské součásti Shellu ale asi nedostala včas, aby se odrazila v nejčerstvějších výsledcích hospodaření," napsal Sheppard.
Naproti tomu společnost BP, což je další ropný gigant z britských ostrovů, letos v Británii na daních zaplatí kolem 2,5 miliardy dolarů. Z toho na daň z mimořádných zisků připadá částka zhruba 800 milionů USD. I přesto v Británii sílí hlasy, aby se vláda snažila od těchto firem vybrat více peněz. BP jen za třetí čtvrtletí vytvořila v celém světě zisk 8,2 miliardy USD, což je meziroční nárůst o více než 100 procent.
Ropným a plynárenským firmám v posledních měsících nahrává silný růst cen těchto energetických komodit na světových trzích. Severomořská ropa Brent se koncem loňského roku prodávala zhruba za 70 dolarů, letos v březnu ale už barel stál více než 120 dolarů. Nyní se cena pohybuje kolem 95 dolarů za barel. Nárůst u ceny zemního plynu je procentuálně ještě výraznější. Ruku v ruce s prudkým růstem cen jde ale i růst životních nákladů, kvůli němuž vlády čelí tlaku daňových poplatníků.
Ceny energií se začaly zvyšovat po uvolnění koronavirových omezení, kdy se začala zvyšovat ekonomická aktivita. Další růst cen se dostavil po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu.
Zdroj: ČTK
