Britská centrální banka v listopadu zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu, nejvíce za 33 let

Bank of England se podobně jako další centrální banky pomocí zpřísňování měnové politiky snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ta je teď v Británii nejvyšší za čtyři desetiletí. Zvyšování úroků pomáhá brzdit inflaci, obvykle má ovšem negativní vliv na hospodářskou aktivitu. Centrální banka nyní předpověděla, že v letošním druhém pololetí se hrubý domácí produkt Británie sníží o 0,75 %. S pokračováním hospodářského poklesu počítá i v příštím roce i v první polovině roku 2024.

Bank of England - základní úroková sazba, zdroj: tradingeconomics.com

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v září stouplo na 10,1 % ze srpnových 9,9 %. Inflace je tak nejvýše od února 1982, kdy dosáhla 10,2 %. Centrální banka ve čtvrtek předpověděla, že v čtvrtém čtvrtletí se inflace vyšplhá zhruba na 11 %. Jejím dlouhodobým cílem je přitom držet inflaci na dvou procentech.

Spojené království - meziroční inflace, zdroj: tradingeconomics.com

Americká centrální banka ve středu počtvrté v řadě zvýšila základní sazbu o 0,75 procentního bodu. Její základní úrok se tak dostal do pásma 3,75 až 4,00 %, tedy na nejvyšší úroveň za téměř 15 let. Banka naznačila, že by v budoucnu mohla úroky zvyšovat nižším tempem. Její šéf Jerome Powell nicméně uvedl, že úroky by se ve finále mohly vyšplhat na vyšší úroveň, než se dříve předpokládalo. Po těchto slovech pak výrazně oslabily americké akcie.

Evropská centrální banka na konci října rovněž zvýšila základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009.

Zdroj: ČTK, Bank of England