Analytici: Říjnový propad maloobchodu byl nejprudší od dubna 2020

"Pokles dosahující téměř deseti procent je největší od začátku pandemie v roce 2020. Tehdy ovšem byla velká část ekonomiky zavřená, nyní je důvod rozdílný. Českým domácnostem klesá rekordním tempem životní úroveň skrz vysokou inflaci a ty musí omezovat významně svoji spotřebu," uvedl analytik Deloitte Filip Pastucha.

Data představují pokračování dosavadního trendu, kdy si Češi sice z obchodů odnášejí čím dál méně zboží, ovšem nechávají v nich více peněz, doplnil analytik Cyrrusu Vít Hradil. Průměrný Čech podle něj de facto tendenci k šetření nevykazuje, jelikož zatímco průměrná mzda meziročně vzrostla o 6,1 procenta, nominální útraty v obchodech stouply o 6,7 procenta. "Češi tedy vzhledem ke svým příjmům letos v obchodech utratili více než loni," podotkl.

Na tuzemské spotřebitele nepříznivě působí růst životních nákladů, tedy vysoká inflace, upozornil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Po zbytek letošního roku a po většinu prvního pololetí roku 2023 lze podle něj v důsledku vysoké inflace očekávat nepříznivý vývoj nejen u maloobchodních tržeb, ale také u spotřeby domácností jako celku. "Nepříznivý dopad vysoké inflace na reálné příjmy domácností a na jejich spotřebu je výraznou zátěží pro vývoj HDP, neboť spotřeba domácností má na celkový výkon ekonomiky zásadní vliv," dodal.

Omezování nákupů není v ČR žádnou novinkou, neboť je patrný už od loňského léta, míní analytik Banky Creditas Petr Dufek. "Postupně pouze zesiluje s tím, jak moc nejistý je výhled finanční situace domácností. Reálně už lidé podle něj nakupují méně než před covidem a tento trend bude nepochybně pokračovat i nadále. Zatím vše nasvědčuje tomu, že letošní Vánoce budou ve srovnání s těmi loňskými chudší. Obrat lze čekat snad v polovině příštího roku, kdy by se inflace měla konečně vrátit k jednociferným hodnotám a s ní by se mohla začít stabilizovat i kupní síla obyvatel," odhadl.

Zdroj: ČTK