Evropské akcie po zklidnění situace kolem Credit Suisse v úterý pokračovaly v růstu, dařilo se bankovním titulům

Panevropský index STOXX Europe 600 stoupl o 1,33 % na 446,47 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 1,79 % na 7 536,22 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 1,75 % na 15 195,34 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 1,42 % na 7 112,91 bodu.

Investoři už se tolik neobávají, že by se problémy Credit Suisse mohly rozšířit, a ohrozit tak globální finanční systém. Ke zklidnění přispěla také koordinovaná intervence předních centrálních bank světa na podporu likvidity, kterou centrální banky ekonomicky vyspělých zemí G7 a Švýcarska oznámily v neděli večer, krátce poté, co se UBS dohodla za asistence švýcarské vlády, centrální banky a regulačních úřadů na převzetí Credit Suisse.

"Protože se za posledních 24 hodin v bankovním sektoru neobjevily žádné nové problémy, trhy doufají, že by to mohla být známka, že vrchol krize už je za námi," řekl investiční ředitel společnosti AJ Bell Russ Mould.

Pozornost investorů se nyní soustředí na zasedání měnového výboru americké centrální banky, od kterého se očekává, že ve středu zvýší základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů do pásma 4,75 až 5,00 %. Tak vysoko byla sazby ve Spojených státech naposledy v roce 2007, krátce před globální finanční krizí.

Ještě začátkem tohoto měsíce trhy očekávaly, že Fed zvýší základní úrok o půl procentního bodu, tedy nad pět procent. Krize kolem Credit Suisse ale způsobila na trzích paniku, i když Evropská centrální banka minulý týden zvýšila základní úroky o půl procentního bodu, jak původně plánovala. Úroky v eurozóně jsou ale pořád znatelně nižší než v USA.

V indexu STOXX Europe 600 se v úterý dařilo akciím společností UBS Group (+12,12 %), Commerzbank (+7,44 %) nebo Credit Suisse Group (+7,31 %). Oslabily naopak cenné papíry firem CD Projekt (-10,91 %), Allegro.eu (-3,62 %) či TAG Immobilien (-3,04 %).

Nejdůležitější úterní události na evropských trzích

• Německá automobilka Volkswagen ve Spojených státech získá státní podporu 1,29 miliardy dolarů pro stavbu továrny, do které investuje dvě miliardy dolarů. Bude v ní vyrábět nákladní auta a sportovně-užitkové vozy značky Scout. Zákon schvalující státní pobídku v pondělí podepsal guvernér státu Jižní Karolína Henry McMaster. Projekt by také mohl získat až 180 milionů dolarů na daňových úlevách na rozvoj pracovních míst, řekl podle agentury Reuters ministr obchodu Jižní Karolíny Harry Lightsey.
• Moldavsko zhruba po tříměsíční přestávce obnovilo nákupy plynu od ruské společnosti Gazprom. Informoval o tom šéf moldavské státní plynárenské společnosti Moldovagaz Vadim Ceban.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v březnu výrazně zhoršila. V úterní zprávě to uvedl německý hospodářský institut ZEW. Index ekonomické nálady klesl ve srovnání s minulým měsícem o 15,1 bodu na 13 bodů. Předtím se hodnota indexu pět měsíců po sobě zvyšovala. Analytici odhadovali, že hodnota za březen bude činit asi 15 bodů.
• Převzetí druhé největší švýcarské banky Credit Suisse jejím větším domácím konkurentem UBS zřejmě povede ke zrušení desítek tisíc pracovních míst. S odvoláním na své zdroje o tom v úterý informoval list Financial Times (FT). Podle těchto zdrojů by mohlo zaniknout až 40 000 pracovních míst, což by byla až třetina ze zhruba 120 000 míst ve sloučené skupině. Banky samy o rušení míst zatím nechtějí mluvit.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom v pondělí dodala do Číny plynovodem Síla Sibiře rekordní objem plynu za den. Firma to oznámila v úterý, kdy je druhým dnem na návštěvě Moskvy čínský prezident Si Ťin-pching. Plynovod Síla Sibiře vede přes ruský Dálný východ na severovýchod Číny a Gazprom má monopol na vývoz plynu z Ruska sítí potrubí. Gazprom na dotaz agentury agentury AFP odmítl sdělit přesné množství přepravené suroviny, jsou to podle něj obchodní informace, které nesděluje.
• Moskva je připravena pomoci čínským podnikům, aby nahradily západní firmy, které opustily Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině. Řekl to ruský prezident Vladimir Putin čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi při jejich setkání v Kremlu. Rusko a Čína tak dále upevňují své ekonomické vazby, když se oba prezidenti také dohodli na posílení dodávek plynu do Číny.
• Nizozemská služba pro rozvoz jídla Just Eat Takeaway v Británii přejde na model takzvané zakázkové ekonomiky, jezdit pro ni budou jen živnostníci. Dosud tam tato největší služba svého druhu v Evropě menší část kurýrů zaměstnávala na plný úvazek. Reorganizace se dotkne 1 870 zaměstnanců, převážně řidičů.
• Eurozóna: Index ekonomické nálady ZEW v březnu klesl na 10 bodů (odhad: 23,2 bodu, únor: 29,7 bodu).

Výsledková sezóna

• Čistý zisk energetické společnosti ČEZ loni stoupl na 80,7 miliardy korun z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst reflektuje enormní růst cen energií v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a také vysokou provozní spolehlivost elektráren. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 %, dosáhly 288,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl na více než dvojnásobek, dosáhl 131,6 miliardy korun. Výsledky překonaly odhady analytiků. Dosud nejvyšší čistý zisk 51,9 miliardy korun měla firma v roce 2009.
• Výsledky RWE za rok 2022: Očištěný EBITDA vzrostl meziročně o 73 % na 6,31 miliardy eur a upravený čistý zisk se více než zdvojnásobil na 3,23 miliardy eur. Společnost navrhne dividendu 0,9 eura na akcii.

Zdroj: CNBC, ČTK