Evropské akcie v pátek i za celý týden zpevnily, německý index DAX stanovil nový rekord

Obchodování na západoevropských akciových trzích v pátek skončilo v zelených číslech a zisků hlavní indexy dosáhly i v týdenním horizontu. V závěru týdne dělal radost investorům zejména německý index DAX, který stanovil nové rekordní maximum. Akciové trhy podle analytiků těží z nadějí na pokrok v rozhovorech o zvýšení dluhového stropu ve Spojených státech, které by odvrátilo hrozbu platební neschopnosti americké vlády.
Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 0,66 % na 468,85 bodu, britský FTSE 100 uzavřel se ziskem 0,19 % na 7 756,87 bodu, francouzský CAC 40 zpevnil o 0,61 % na 7 491,96 bodu a německý DAX přidal 0,69 % na 16 275,38 bodu, když během dne vystoupal až na nové rekordní maximum 16 331,94 bodu. Na nová maxima se už v letošním roce vyšplhaly také hlavní indexy burz v Paříži a Londýně.
V indexu STOXX Europe 600 se v pátek dařilo akciím společností VAT Group (+7,13 %), Allegro.eu (+5,71 %) nebo ams-OSRAM (+5,46 %). Výrazně naopak klesly cenné papíry firem Polymetal International (-8,44 %), THG (-6,45 %) či Wizz Air Holdings (-5,36 %).
"Německým akciím pomáhá od konce minulého roku výrazný pokles rizika větší energetické krize," uvedl analytik z XTB Štěpán Hájek. "Od začátku roku evropským exportním zemím, mezi které Německo patří, prospívá také silnější a rychlejší otevření čínské ekonomiky," dodal. Hájek rovněž upozornil, že výsledky firem za první čtvrtletí byly lepší, než se očekávalo.
Hájek nicméně varoval, že akciové trhy nadále čelí negativním důsledkům vyšších úrokových sazeb. "Dopady vyšších sazeb na sebe zatím nechávají čekat, nicméně jejich cílem je zvýšit nezaměstnanost a snížit inflaci, což by se mělo později negativně projevit v ziscích společností," uvedl.
Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 stoupl o 0,72 %, FTSE 100 přidal 0,03 %, DAX se zvýšil o 2,27 % a CAC 40 posílil o 1,04 %.
Nejdůležitější páteční události na evropských trzích
- Německý automobilový koncern Volkswagen prodal svou továrnu v Kaluze v Rusku ruskému prodejci automobilů Avilon. Firma to uvedla v páteční tiskové zprávě. Společnost se tak z Ruska zcela stáhla.
- Polská společnost EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal, iniciovala arbitrážní řízení s ruskou plynárenskou firmou Gazprom. Požaduje po ní odškodné zhruba šest miliard zlotých za přerušení toku plynu přes Polsko. Podle agentury PAP to uvedl místopředseda polské vlády a ministr státního majetku Jacek Sasin.
- Předseda správní rady největší britské maloobchodní společnosti Tesco John Allan odstoupí z funkce. Čtyři ženy jej totiž obvinily z nevhodného chování, oznámila v pátek firma. Dodala nicméně, že u Allana žádné pochybení nezjistila.
- Německo: Index výrobních cen v dubnu meziročně vzrostl o 4,1 % (odhad: +4 %, březen: +6,7 %, revidováno z +7,5 %) a meziměsíčně se zvýšil o 0,3 % (odhad: -0,5 %, březen: -1,4 %, revidováno z -2,6 %).
Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích
- Evropská komise schválila převzetí vývojáře počítačových her Activision Blizzard za 69 miliard dolarů americkým softwarovým gigantem Microsoft. Podle komise ústupky nabídnuté Microsoftem vyřešily její obavy o konkurenci. Nicméně dokončení dohody stále není jisté, protože britské regulační orgány ji odmítly a s dohodou nesouhlasí ani úřady ve Spojených státech.
- Na zámku ve Versailles u Paříže se v pondělí postupně sešlo přes 200 zahraničních investorů, přijel také miliardář a šéf americké automobilky Tesla Elon Musk. Očekává se, že francouzský prezident Emmanuel Macron oznámí zahraniční investice zhruba za 13 miliard eur. Investorské konference se podle sdělení francouzského velvyslanectví v Praze účastnili i dva čeští zástupci, Daniel Křetínský za koncern EPH a Petr Cingr z Agrofertu.
- Průmyslová výroba v Evropské unii v březnu podle sezónně přepočtených údajů klesla proti předchozímu měsíci o 3,6 procenta, zatímco v únoru meziměsíčně o 1,4 procenta vzrostla. V pondělí to v odhadu oznámil unijní statistický úřad Eurostat. V České republice výroba o 1,7 procenta vzrostla.
- Evropská komise v pondělí mírně zvýšila odhad letošního růstu české ekonomiky, který však i přes zlepšené vyhlídky výrazně zaostane za průměrem celé Evropské unie. Hrubý domácí produkt by měl vzrůst o 0,2 procenta, uvedla komise v jarní makroekonomické prognóze. V únorové předpovědi odhadovala růst na 0,1 procenta. Výrazněji pak zlepšila očekávání pro příští rok, kdy počítá s růstem o 2,6 procenta, zatímco dříve odhadovala 1,9 procenta.
- Britská chemička Venator Materials vyhlásila ve Spojených státech bankrot. S odvoláním na soudní dokumenty o tom v pondělí informovala agentura Reuters. Do firmy od loňského roku investovala finanční skupina J&T a český investor Michal Šnobr, k nimž se později přidaly stovky drobných investorů z České republiky a ze Slovenska. V posledních měsících se firma ještě snažila zvýšit prodej svých barviv a funkčních aditiv.
- Ruské úřady schválily dohodu, podle níž ruský prodejce automobilů Avilon zaplatí až 125 milionů eur za ruské aktivity německé automobilky Volkswagen. Informovala o tom v úterý agentura Interfax, která se odvolává na zdroj obeznámený s příslušným rozhodnutím podvýboru vládní komise pro kontrolu zahraničních investic. Souhlas komise je potřeba, jestliže ruské aktivity prodávají firmy ze zemí, které Moskva považuje za znepřátelené.
- Míra nezaměstnanosti v Británii za tři měsíce do konce března stoupla o 0,1 procentního bodu na 3,9 %. V úterý to uvedl britský statistický úřad. Analytici odhadovali, že se nezaměstnanost nezmění. Zpráva podle agentury Reuters ukazuje, že na trh práce se vrací více lidí, což by mohlo zmírnit obavy britské centrální banky z inflačních tlaků.
- Divize dodávek společnosti Mercedes-Benz předpokládá, že do roku 2030 by elektrické modely měly tvořit polovinu prodejů. Automobilka v úterý dále na webu uvedla, že plánuje novou škálovatelnou platformu pro své elektrické dodávky, díky níž do poloviny desetiletí sníží fixní náklady o pětinu.
- Ekonomika Evropské unie po poklesu o 0,1 % v posledním kvartálu loňského roku letos v prvním čtvrtletí stoupla o 0,2 %. Ve zpřesněné zprávě to v úterý uvedl statistický úřad Eurostat, který tak o desetinu procentního bodu snížil údaj o růstu HDP z dubnového rychlého odhadu.
- Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v květnu třetí měsíc za sebou klesla. V úterní zprávě to uvedl německý hospodářský institut ZEW. Německu nyní podle něj hrozí mírná recese. Index důvěry se meziměsíčně snížil o 14,8 bodu na -10,7 bodu. Poprvé od prosince se tak vrátil do záporného pásma.
- Německá ekonomika díky reakci politiků a mírné zimě loni prokázala odolnost. V nejbližší době ale zůstane hospodářský růst největší evropské ekonomiky utlumený, uvedl v úterý Mezinárodní měnový fond. Růst hrubého domácího produktu Německa se bude podle něj letos pohybovat blízko nuly a v období let 2024 až 2026 jeho tempo stoupne na 1 až 2 %. Na růst v krátkodobém výhledu začaly nepříznivě působit přísnější finanční podmínky a cenový šok na trhu s energiemi.
- Britská telekomunikační společnost Vodafone Group hodlá v následujících třech letech zrušit 11 000 pracovních míst. Firma to v úterý oznámila v tiskové zprávě. Vodafone po celém světě zaměstnává kolem 100 000 lidí. Plánované snižování počtu zaměstnanců je nejrozsáhlejší v historii podniku, uvedla agentura Reuters.
- Bývalý šéf německé automobilky Audi Rupert Stadler přiznal vinu v kauze podvodů při testech s emisemi. Soud mu dříve slíbil podmíněný trest, pokud se plně dozná a zaplatí 1,1 milionu eur. Informovala o tom v úterý agentura DPA. Audi a její mateřská skupina Volkswagen v roce 2015 přiznaly, že používaly nelegální software k podvádění při testech emisí. Stadler je prvním členem představenstva koncernu, který u soudu vinu přiznal.
- Eurozóna: Obchodní bilance v březnu skončila přebytkem 25,6 miliardy eur (odhad: -8,9 miliardy eur, únor: +4,6 miliardy eur).
- Eurozóna: Index ekonomické nálady ZEW v květnu klesl na -9,4 bodu (odhad: 8,2 bodu, duben: 6,4 bodu).
- Druhá největší ruská banka VTB si otevřela kancelář v Íránu. Pokračuje tak prohlubování hospodářské spolupráce mezi Ruskem a Íránem, pomocí které se tyto dvě země snaží čelit rozsáhlým sankcím ze strany západních států, uvedla agentura Bloomberg.
- Maďarsko bude blokovat další část vojenské pomoci Evropské unie Ukrajině a nové sankce proti Rusku, dokud Kyjev nevyřadí maďarskou banku OTP ze svého seznamu sponzorů války. Uvedl to ve středu podle agentury Reuters maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
- Francouzští potravináři znovuobnoví rozhovory o cenách svých výrobků s maloobchodem. S odkazem na ministra financí Bruna Le Mairea, který na snížení cen v obchodech předtím tlačil, o tom informují francouzská média. Ceny potravin ve Francii se v březnu meziročně zvýšily o 15,9 %. Vláda a představitelé potravinářského průmyslu požadují, aby maloobchodní prodejci promítli do cen zlevnění surovin na světových trzích.
- Míra inflace v Evropské unii v dubnu mírně klesla, z březnové hodnoty 8,3 procenta se dostala na 8,1 procenta a je nejníže za poslední rok. Naproti tomu v zemích eurozóny inflace o desetinu procentního bodu vzrostla a je na sedmi procentech. Oznámil to ve středu evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika se i přes výrazný pokles inflace na 14,3 procenta z březnových 16,5 procenta drží mezi zeměmi, kde ceny rostou nejrychleji.
- Francouzská elektrárenská společnost EdF chce své jaderné elektrárny lépe připravit na vlny veder. Zkoumá investice do úložných kapacit pro studenou vodu používanou k chlazení reaktorů, která se ve vedrech kvůli své vyšší teplotě, než stanovují předpisy, nemůže vracet do řek. EdF se tak hodlá vyhnout omezením provozu kvůli zchlazování. S odkazem na ředitelku EdF pro životní prostředí Cécile Laugierovou to uvedl deník Les Echos.
- Britská telekomunikační společnost BT Group chystá výrazné snížení počtu zaměstnanců. Z nynějších zhruba 130 000, což je počet, který zahrnuje kmenové zaměstnance i externisty, by jich do roku 2030 mělo zůstat 75 000 až 90 000. Firma, která je největším poskytovatelem širokopásmových a mobilních služeb v Británii, to ve čtvrtek uvedla ve zprávě o výsledcích hospodaření za uplynulý finanční rok.
- Největší ruská banka Sberbank měla v prvním čtvrtletí podle mezinárodních účetních standardů rekordní zisk 357,2 miliardy rublů. Společnost to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení a zároveň zlepšila prognózu návratu vlastního kapitálu na letošní rok.
- Ruský plynárenský gigant Gazporm plánuje příští zimu zvýšit zásoby zemního plynu v domácích zásobnících na rekord. Oznámila to ve čtvrtek společnost. Gazprom zvyšuje zásoby v době, kdy jeho těžba a vývoz klesají.
- Německý finanční ústav Deutsche Bank souhlasil, že zaplatí 75 milionů dolarů za urovnání sporu s ženami, jež žalovaly Jeffreyho Epsteina. Skupina žen tvrdila, že banka zesnulému finančníkovi pomáhala při obchodu se sexuálním zneužíváním. Žalobu podala nejmenovaná žena, která tvrdila, že bankovní gigant dál obchodoval s Epsteinem, přestože věděl, že jeho účty se používají k financování zneužívání. Tvrdila také, že ji Epstein zneužíval a prodával svým přátelům, informuje zpravodajský web BBC.
Výsledková sezóna v uplynulém týdnu
- Výsledky Bouygues 1Q: Čistá ztráta 134 milionů EUR, tržby +46 % na 12,01 miliardy EUR.
- Výsledky KBC Group v 1Q: Čistý zisk 882 milionů EUR (odhad: 743 milionů EUR), čistý úrokový výnos 1,32 miliardy EUR (odhad: 1,37 miliardy EUR).
- Německá finanční společnost Commerzbank v prvním čtvrtletí s přispěním vyšších úrokových sazeb téměř zdvojnásobila čistý zisk - vzrostl o 94 procent na 580 milionů eur. Hospodaření finančního ústavu v prvních třech měsících roku výrazně překonalo odhady analytiků.
- Německý průmyslový konglomerát Siemens v druhém čtvrtletí svého finančního roku zvýšil čistý zisk meziročně o 193 procent na 3,6 miliardy eur. Před rokem se na hospodaření firmy odrazily odpisy v souvislosti s odchodem z ruského trhu po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Nyní ale firma zvýšila celoroční výhled zisku i tržeb.
Zdroj: ČTK, CNBC