Britská centrální banka na červnovém zasedání zvýšila základní sazbu o půl procentního bodu na 5 %

Britská centrální banka na červnovém měnověpolitickém zasedání ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5 %. Banka se tak snaží bojovat s vysokou inflací. Její měnový výbor zvýšil hlavní úrok už potřinácté v řadě a základní sazba v Británii je nyní nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize. Trh čekal, že sazba v červnu vzroste jen o čtvrt procentního bodu.
Měnový výbor upozornil, že v posledních údajích se objevily informace, které naznačují větší vytrvalost inflace. Sekundární efekty v domácím cenovém a mzdovém vývoji vyvolané vnějšími nákladovými šoky pravděpodobně budou podle banky odeznívat déle.
Bank of England začala zvyšovat náklady na úvěry jako první z velkých centrálních bank v prosinci 2021. Kritici ji ovšem obviňují z nedostatečně razantního postupu. Inflace v zemi je více než dvakrát vyšší než v USA a téměř jedenapůlkrát vyšší než v eurozóně a není daleko od 40letého maxima 11,1 %, kde byla loni v říjnu.
Jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin, energií, alkoholu a tabáku, v květnu nečekaně stoupla na 7,1 %, nejvýše od roku 1992. Tento údaj považuje britská centrální banka za dobrý ukazatel základních cenových tlaků.
Britská ekonomika, kterou zasáhl šok z brexitu, ale také z pandemie nemoci covid-19 a nárůstu cen plynu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, se v letošním roce zatím vyhnula všeobecně očekávané recesi. Na rozdíl od většiny ostatních velkých bohatých ekonomik se však zatím jen stěží zotavila na úroveň z doby před pandemií.
V květnu Bank of England zlepšila prognózu vývoje britské ekonomiky, v ní už neočekává recesi. Letos počítá s růstem hrubého domácího produktu o 0,25 %, v únoru čekala pokles o 0,5 %. Současně ale centrální banka očekává pomalejší snižování inflace, především kvůli nečekaně silnému a vytrvalému růstu cen potravin.
Evropská centrální banka v polovině měsíce zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. O zvýšení úroků rozhodla poosmé v řadě a naznačila možnost dalšího zpřísnění měnové politiky, kterým se snaží vrátit inflaci k dvouprocentnímu cíli.
Americká centrální banka tento měsíc nechala podle očekávání základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 5,00 až 5,25 %. Přerušila tak sérii deseti zvýšení úrokových sazeb za sebou. Ve výhledu Fed naznačil, že do konce letošního roku se úroky pravděpodobně zvýší ještě o půl procentního bodu.
Zdroj: Bank of England, ČTK