Analytici jsou před čtvrtečním jednáním ČNB rozdělení, část čeká první snížení sazeb

"Prakticky všechna ekonomická data aktuálně ukazují na možnost zahájit proces snižování úrokových sazeb. Meziměsíční inflace je v Česku už zhruba půl roku klidná a nachází se na úrovních srovnatelných se zcela běžnými lety v historii. Utlumené maloobchodní tržby, mzdový vývoj i chatrná kondice celé ekonomiky činí potenciální opětovné vzedmutí inflace méně pravděpodobným. K opatrnosti bude bankéře nabádat téměř výhradně obava, že by inflace mohla chytit druhý dech v lednu příštího roku, kdy dojde ke standardnímu novoročnímu přecenění zboží a služeb. Pokud by ovšem chtěla bankovní rada vyčkat na data o lednové inflaci, musela by své rozhodnutí pozdržet až do březnového pravidelného zasedání, což se jeví jako neúměrně opožděná reakce," uvedl hlavní ekonom ve společnosti CYRRUS Vít Hradil. Očekává proto, že bankovní rada sazbu sníží na 6,75 %.

Podobný názor má i analytik investiční platformy Portu Lukáš Raška. "Snížení netrpělivě vyhlížejí všichni, kdo musí kvůli vysokým sazbám platit zvýšené úroky ze svých půjček, naproti tomu věřitelé možná doufají v delší setrvání sazeb na současných úrovních. Projevuje se to i na kurzu české koruny, ta v posledních dnech třeba vůči euru oslabuje, větší šanci totiž trh vidí ve snížení sazeb. Jak se rozhodnou, možná ještě nevědí ani sami centrální bankéři. Po více než roce vysokých sazeb a ruku v ruce s rychle klesající inflací jsou ale očekávání na snížení sazeb velká. Právě to by mohlo být pro ČNB klíčovým faktorem, proč se nakonec pro snížení sazeb rozhodnout," míní.

Opačný názor zastává zemský ředitel 4fin Vratislav Jůza. "I když finanční trh očekává brzký pokles úrokových sazeb, čemuž nasvědčuje i oslabující koruna, jejich snížení na nejbližším zasedání bankovní rady ČNB neočekávám. Sice zřejmě budou radní po delší době diskutovat o možném snížení 2týdenní repo sazby, ale lze předpokládat, že se nenajde pro toto rozhodnutí potřebná většina. Přeci jen strašák vyšší inflace přetrvává," uvedl.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler připomněl, že odhadovaná inflace na horizontu měnové politiky ČNB, tedy za rok až rok a půl, už je natolik nízká, že umožňuje centrální bance začít sazby snižovat. "Proti tomu však stojí řada nejistot a zejména lednové přeceňování, které nelze v současnosti věrohodně odhadnout, a také komunikační nepříjemnosti pramenící z toho, že po případném listopadovém snížení sazeb bude zveřejněna říjnová inflace, která opět vzroste. Ačkoli tak bankovní rada na svém posledním měnovém jednání v září cestu ke snížení sazeb v listopadu nechala otevřenou, poslední komentáře a balancování bankovní rady mírně naznačují, že sazby v příštím týdnu setrvají ještě na současné úrovni a dolů půjdou v prosinci, případně až v únoru příštího roku," uvedl.

Na očekávaný říjnový růst meziroční inflace upozorňují i analytici z Komerční banky. "Bankovní rada dosud v komunikaci kladla velký důraz na meziroční inflaci a začátek snižování sazeb podmiňovala jejím jasným směřováním k dvouprocentnímu cíli. Zrychlení růstu cen oznámené krátce po možném listopadovém snížení úrokových sazeb by tak pro bankovní radu mohlo být problematické z pohledu komunikace tohoto rozhodnutí široké veřejnosti," připomněli. K poklesu sazeb podle nich ČNB sáhne až příští rok.

Hypoteční specialistka ze společnosti FinGO Jana Vaisová upozornila i na aktuální geopolitické souvislosti, které by mohly působit proinflačně, zejména konflikt na Blízkém východě. "Proto nakonec na zasedání 2. listopadu očekáváme ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech," uvedla.

Zdroj: ČTK