Stavbu jaderných zdrojů musí plně převzít stát, shodli se účastníci konference

Zároveň však účastníci nesouhlasili s postupem vlády a zamýšlenými legislativními změnami, které podle nich naruší kapitálový trh v Česku a narazí u Evropské komise. Stát by podle nich měl při výkupu společnosti od minoritních akcionářů postupovat standardně. Sněmovna koncem srpna podpořila vládní návrh na snížení podílu hlasů akcionářů, který je nutný pro přeměny obchodních společností a družstev, sněmovní ústavně-právní výbor však počátkem listopadu rozpravu zákona lex-ČEZ opět odložil.

"Pokud se bude stavět nový blok, měl by to stát dělat sám, bez minoritních akcionářů. Svazek s nimi není v takovém případě racionální," řekl v pondělí bývalý ministr průmyslu a obchodu a současný místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček. S tím souhlasil další exministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Podle něj by měl být ČEZ v případě výstavby nových jaderných bloků státní, ať už celá skupina, nebo alespoň jeho část. Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v této souvislosti zdůraznil, že soukromí akcionáři nemají o tak velké investice typu stavby nových jaderných reaktorů, které by společnost dlouhodobě zatížily, zájem. "Není tak jiná možnost, než aby to stavěl stát," dodal.

Účastníci pondělní konference se však zároveň vymezili proti návrhu vlády na snížení podílu hlasů akcionářů, který je nutný pro přeměny obchodních společností a družstev. Novela nazývaná také jako lex ČEZ II počítá s tím, že na valné hromadě by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů nově mělo pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů. Stát by podle odborníků mohl změnu využít při restrukturalizaci společnosti ČEZ kvůli posílení kontroly nad energetickou infrastrukturou, přičemž menšinové akcionáře by podle kritiků vyvlastnil.

"Tento návrh by totálně zničil kapitálový trh," řekl zástupce minoritních akcionářů Michal Šnobr. Připomněl, že stát nedávno koupil klasickým způsobem společnosti NET4GAS a RWE Gas Storage, kdy vyplatil dosavadní akcionáře. Nerozumí proto, proč by stát měl k minoritním akcionářům ČEZ postupovat jinak. Podle Havlíčka by stát s novelou narazil u Evropské komise, protože návrh je podle něj v rozporu s unijními pravidly o ochraně investic. Podle něj by klasické vykoupení podílu ČEZ bylo sice drahé, ale v delším časovém horizontu by šlo o návratnou investici.

Podle Kovandy by se ovšem klasické vykoupení mohlo stát politickým problémem. "Vláda si uvědomuje, že vykoupení by bylo velmi nákladné". Následný velký schodek rozpočtu, byť by byl jednorázový, by se podle něj složitě vysvětloval voličům a navíc by jej mohla využít opozice ke kritice vlády. Podle něj se proto kabinet Petra Fialy (ODS) spíš než o vytlačení minoritních akcionářů snaží o odložení problému pro jinou vládu.

Návrh novely bude ještě projednávat Sněmovna. Její přijetí by umožnilo rozdělení obchodní společnosti za souhlasu tří čtvrtin akcionářů přítomných na valné hromadě. Pro její usnášeníschopnost by navíc stačilo jen zastoupení dvou třetin základního kapitálu. O přeměně ČEZ by tak podle expertů mohl rozhodnout pouze stát, který vlastní zhruba 70 procent akcií energetické firmy, neboť na její valnou hromadu všichni akcionáři obvykle nedorazí.

Zdroj: ČTK