Evropské akciové indexy ve čtvrtek skončily převážně v plusu
Obchodování na západoevropských akciových trzích ve čtvrtek skončilo převážně v zelených číslech. Investoři věnovali pozornost sérii měnověpolitických jednání na starém kontinentu. ECB, Bank of England a švýcarská centrální banka v souladu s očekáváním nechaly úrokové sazby beze změny, norská centrální banka ovšem základní sazbu překvapivě zvýšila.
Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,87 % na 476,57 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 1,33 % na 7 648,98 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,59 % na 7 575,85 bodu, zatímco německý DAX se snížil o 0,08 % na 16 752,23 bodu.
V indexu STOXX Europe 600 výrazně zpevnily akcie společností ams-OSRAM (+13,45 %), Future (+12,82 %) nebo Ocado Group (+11,62 %). Nedařilo se naopak cenným papírům firem Banco de Sabadell (-5,06 %), Swiss Re (-4,59 %) či UniCredit (-4,52 %).
"Dosavadní zvyšování sazeb se nadále výrazně promítá do ekonomiky, přísnější podmínky financování tlumí poptávku, což pomáhá snižovat inflaci," uvedla ECB ve své zprávě. "Rozhodně bychom ale neměli polevovat v ostražitosti," uvedla na tiskové konferenci šéfka centrální banky Christine Lagardeová. Dodala, že o snižování úrokových sazeb banka na prosincovém zasedání nejednala.
Nejdůležitější čtvrteční události na evropských trzích
- Rada guvernérů Evropské centrální banky na prosincovém měnověpolitickém jednání podle očekávání podruhé za sebou ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 %. Zároveň předpověděla, že inflace v eurozóně bude klesat rychleji, než se očekávalo, a mírně zhoršila výhled vývoje ekonomiky eurozóny na letošní i příští rok. Zopakovala nicméně, že ponechá úroky na dostatečně vysokých úrovních, dokud to bude zapotřebí.
- Britská centrální banka podle očekávání na prosincovém měnověpolitickém jednání ponechala základní úrokovou sazbu na 5,25 %, maximu za 15 let. Zatímco americká centrální banka ve středu avizovala, že příští rok úroky vícekrát sníží, ta britská ve čtvrtek uvedla, že její sazby zůstanou vysoko delší dobu. Banka se prostřednictvím vysokých úroků snaží dostat pod kontrolu inflaci. Libra v reakci na oznámení centrální banky zpevnila.
- Soudní dvůr Evropské unie potvrdil vítězství americké internetové společnosti Amazon ve sporu s Evropskou komisí. Ta požadovala, aby firma Lucembursku doplatila na daních 250 milionů eur, neboť podle názoru komise čerpala daňové úlevy v rozporu s unijním právem. To ale nejvyšší soud EU odmítl, komise podle něj neprokázala, že šlo o státní pomoc. Soud to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě.
- Německo zřejmě nebude mít problémy se zimním zásobováním plynem. Potíže mohou nastat jen v extrémních mrazech, které Německo už ale roky nezažilo. Na čtvrteční tiskové konferenci to prohlásil šéf německého svazu provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES Sebastian Heinermann. Podle expertů nehrozí nedostatek plynu ani v České republice.
- Německá ekonomika poroste v nadcházejícím roce výrazně pomaleji, než se očekávalo. Hospodářský institut Ifo ve výhledu zveřejněném ve čtvrtek počítá s meziročním zvýšením hrubého domácího produktu o 0,9 %, ještě v září přitom vycházel z růstu o 1,4 %. Hlavní prognostik institutu Ifo Timo Wollmershäuser to zdůvodnil přetrvávající nejistotou a problémy v posledním čtvrtletí letošního roku. Výhled růstu ve čtvrtek zhoršil také institut DIW, který předpokládá růst o 0,6 %. Německá vláda počítá na příští rok s růstem HDP o 1,3 %.
- Americká internetová společnost Meta Platforms ve čtvrtek v Evropské unii spustila svou sociální síť Threads, kterou se snaží konkurovat síti X amerického miliardáře Elona Muska. Meta provoz sítě Threads zahájila už začátkem července, v EU však spuštění sítě odložila kvůli nejistotě ohledně přísné unijní regulace internetových služeb.
- Norská centrální banka ve čtvrtek překvapila trhy zvýšením základní úrokové sazby. Banka uvedla, že je poslední zvýšení v současném cyklu nutné, aby inflace nezůstala vysoká delší dobu.
- Švýcarská centrální banka ponechala v souladu s očekáváním základní úrok na 1,75 %.
Zdroj: CNBC, ČTK