Po letech by se měly začít dělat konkrétní kroky k přijetí eura, řekl prezident

"Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku (přijetí eura) dovedou. Přes nekončící diskuze o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností," poznamenal prezident.

Hospodářské noviny loni v listopadu informovaly o tom, že se ministerstva přou o to, zda by vláda měla začít dělat kroky k přijetí eura. Zpráva ministerstva financí a České národní banky konstatovala, že Česko bude zřejmě letos plnit některá z takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení měny. Dokument ale zároveň doporučoval nedělat v tomto směru žádné kroky, což kritizovali ministři za hnutí STAN.

Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři maastrichtská kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu a maximální míru zadlužení na 60 % HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.

Vláda Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN v programovém prohlášení neuvádí, že by chtěla do konce svého funkčního období v roce 2025 stanovit termín pro přijetí eura. V dokumentu se ale kabinet zavazuje k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií.

Česko si letos připomene 20. výročí vstupu do Evropské unie i čtvrt století od přijetí do Severoatlantické aliance, což podle Pavla nabízí příležitost ohlédnout se do minulosti a zároveň se podívat do budoucna a připomenout si své závazky. V případě NATO zmínil výdaje na obranu, které letos dosáhnou dvou procent HDP, což je nově dáno zákonem.

EU podle Pavla dává Česku šanci uplatnit jeho vliv a prosadit jeho zájmy. Společně se Severoatlantickou aliancí je zárukou, že má Česko silné partnery, o které se může opřít, míní. "A taková záruka je dnes nedocenitelná," dodal prezident.

Analytici: Pavlova výzva k plnění závazku přijetí eura je správný krok

"Případné přijetí eura je bytostně politickou záležitostí, a je tudíž naprosto v pořádku, že vrcholný politik vysloví svůj názor. Evropská měna zajisté představuje určitý mezinárodněpolitický symbol, což ji může v něčích očích činit atraktivní. Její ekonomický přínos je ovšem přinejlepším sporný," řekl analytik ve společnosti CYRRUS Vít Hradil. Ekonomika eurozóny v uplynulých dekádách výkonem rozhodně neoslňovala a vstup zemí podobných Česku do ní jim nepřinesl zaznamenatelný růst prosperity. Dosavadní zkušenosti tedy podle něj neprokazují žádný významnější blahodárný vliv eura na ekonomiku.

"Ekonomicky na přijetí eura připraveni nejsme, na konci dne však půjde především o politické rozhodnutí," doplnil analytik z XTB Štěpán Hájek. Krátkodobě způsobí ekonomickou bolest, ale dlouhodobě může podle něj přinést jisté výhody. Prostředí se bude muset změnit, ale aktuálně by přijetí eura mohlo přinést spíše negativa. Například boj s inflací je schopna provádět efektivněji ČNB. Důraz by měl být tedy kladen na dopady ekonomické, nikoli na závazky politické, poznamenal.

"Členství v EU znamená závazek přijetí eura. Není správné, když dvacet let od vstupu do EU se této otázce stále vyhýbáme. V tom smyslu je apel prezidenta pro otevření debaty správný," uvedl analytik z Capitalinked.com Radim Dohnal. Byl by ale raději, pokud by výsledek debaty byl třeba parametrický plán, že ČR do eurozóny vstoupí, až podmínky členství budou pevné, neměnné a tvrdé. V žebříčku zemí EU jsou členové eurozóny jasně silně zadlužení a nečlenové zadluženi méně, řekl.

Zdroj: ČTK