Inflace v EU v prosinci stoupla na 3,4 %, nejvyšší je s hodnotou 7,6 % v ČR
Míra inflace v zemích Evropské unie v prosinci stoupla na 3,4 % z listopadových 3,1 %. Ve středu to oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci v celé unii měla podle údajů harmonizovaných s metodikou EU Česká republika, kde ceny meziročně stouply o 7,6 %. Naopak nejnižší byla inflace v Dánsku, kde činila 0,4 %.
V zemích eurozóny míra inflace v prosinci stoupla na 2,9 % z listopadové hodnoty 2,4 %, potvrdil Eurostat svůj původní odhad. Inflace v celé EU součástí odhadu nebývá. V prosinci 2022 byla míra inflace v eurozóně 9,2 % a v celé unii 10,4 %.
Nižší inflace než v České republice tak už je například i v Maďarsku, které bylo dlouho nejhorší v Evropské unii. Teď má inflaci 5,5 %. V Polsku míra inflace o něco klesla, z listopadových 6,3 % na prosincových 6,2 %, na Slovensku rovněž klesla z 6,9 % na prosincových 6,6 %.
Před rokem byla inflace v Česku na 16,8 %, v Maďarsku na 25 %, na Slovensku na 15 % a v Polsku na 15,3 %.
Po Dánsku byla v prosinci v zemích EU nejnižší míra inflace v Itálii a v Belgii, v obou případech 0,5 %. Naopak druhou nejhorší zemí po Česku bylo Rumunsko (7 %).
V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly služby, jejichž příspěvek činil 1,74 procentního bodu. Následovala kategorie potraviny, alkohol a tabák s příspěvkem 1,21 procentního bodu. Naopak o zmírnění inflace se nejvíce zasloužily energie, a to příspěvkem -0,68 procentního bodu.
Údaje zveřejněné Eurostatem se liší od údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) kvůli rozdílné metodice. Ředitel Odboru statistiky cen ČSÚ Jiří Mrázek upozornil, že národní systém výpočtu inflace v Česku zachycuje jiným způsobem náklady na vlastnické bydlení. "Zatímco u nás je tzv. imputovanému nájemnému (nákladům na vlastnické bydlení) přikládána relativně vysoká váha (cca 12 % spotřebního koše), v rámci evropského výpočtu tato položka zatím není zahrnuta," připomněl. Údaj za Česko byl během loňského roku také silně ovlivněný vládním úsporným tarifem na energie. Pro účely měnové politiky ČR i pro další účely v tuzemsku je proto vhodnější index spotřebitelských cen ČSÚ.
ČSÚ minulý týden uvedl, že podle národní metodiky tempo růstu spotřebitelských cen v prosinci kleslo na 6,9 % z listopadových 7,3 %. Za celý loňský rok činila průměrná míra inflace 10,7 %. Bylo to o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné ČR.
Zdroj: ČTK
