UniCredit: Ekonomiky střední a východní Evropy porostou v letech 2024 a 2025 o tři procenta
Ekonomové UniCredit očekávají v letech 2024 a 2025 růst ekonomik ve střední a východní Evropě přibližně o tři procenta, podobnou míru růstu očekávají i na západním Balkáně. Vyplývá to ze studie skupiny UniCredit.
"Míra růstu v regionu střední a východní Evropy se letos blíží svému potenciálu, zatímco západní Evropa s růstem o 0,5 procenta je pod svým potenciálem," uvedl hlavní ekonom UniCredit pro střední a východní Evropu Dan Bucsa.
K oživení růstu ve střední a východní Evropě podle něj pravděpodobně povede spotřeba domácností, k čemuž přispěje rychlejší růst reálných mezd, rostoucí půjčky v prostředí nižších úrokových sazeb a pozitivní vliv cen nemovitostí na bohatství. Očekává, že kapitálové výdaje a vývoz přispějí k růstu nejdříve od druhého pololetí letošního roku.
Rozpočtové deficity budou podle ekonomů UniCredit pod hranici tří procent HDP v letech 2024 až 2025 v Česku, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Chorvatsku a Srbsku, přičemž ve většině zemí střední a východní Evropy budou fiskální impulzy negativní. Domnívají se, že fiskální úpravu zpomalí nabitý volební program.
"Očekáváme, že proevropské strany získají většinu křesel v rámci EU a střední a východní Evropy v Evropském parlamentu, když Polsko bude vést ekonomicky rostoucí skupinu pro EU a střední a východní Evropu, která bude prosazovat hlubší hospodářskou a politickou integraci v Evropě," tvrdí ekonomové společnosti.
Mezi hlavní rozhodnutí, která se mají přijmout ve střední a východní Evropě, patří podle nich přijetí eura Bulharskem v roce 2025 nebo 2026, rychlejší jednání o rozšíření EU státy západního Balkánu, Moldavskem a Ukrajinou, stanovení geopolitického významu Polska a Rumunska a větší podpora pro Ukrajinu. Ekonomové vidí hlavní potenciální rizika kromě jiného v dalším populistickém příklonu hlavních stran, snížení ratingu a slabé zahraničních poptávce vedoucí k recesi.
Zdroj: ČTK
