Evropské akcie v pondělí zdražily, zisky hlavních indexů nepřekročily procento

Panevropský index STOXX Europe 600 vzrostl o 0,54 % na 487,46 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,01 % na 7 573,69 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,65 % na 17 037,35 bodu a francouzský CAC 40 si připsal 0,55 % a skončil na 7 689,80 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 výrazně zlevnily akcie společností Ipsen (-4,55 %), Tritax Big Box (-4,00 %) nebo argenx (-2,97 %). Dařilo se naopak cenným papírům firem Just Eat Takeaway.com (+8,78 %), Siemens Energy (+5,72 %) či TUI (+5,65 %).

Nejdůležitější pondělní události na evropských trzích

• Vystoupení Německa z Evropské unie by bylo pro jeho ekonomiku zničující. Agentuře Bloomberg to řekl německý ministr financí Christian Lindner. Reagoval na návrh pravicově populistické strany Alternativa pro Německo, aby Německo šlo cestou Británie a vyhlásilo o členství v Evropské unii referendum.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) je přesvědčen, že světová ekonomika směřuje k takzvanému měkkému přistání, tedy že se jí podaří vrátit se k nižší inflaci, aniž by se objevila recese. Úrokové sazby se pak začnou snižovat přibližně v polovině roku. Na Světovém summitu v Dubaji to v pondělí řekla šéfka MMF Kristalina Georgievová.
• Kreml v pondělí odmítl obvinění Ukrajiny, že Rusko používá satelitní internetový systém Starlink amerického podnikatele Elona Muska. Na tiskové konferenci to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého Moskva tuto technologii necertifikovala. Ukrajina tvrzení o použití technologie ruskými silami na bojišti zveřejnila v neděli, v pondělí mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR agentuře Reuters řekl, že Starlink ruští vojáci získávají nelegálně z třetích zemích.
• Rakouská ropná společnost OMV a slovenský Transpetrol definitivně zastavily dlouhodobý projekt ropovodu mezi městy Schwechat a Bratislava. V zájmu dlouhodobého zajištění dodávek ropy do Rakouska plánovala OMV výstavbu ropovodu už v roce 2003, nyní však byl projekt zrušen kvůli přechodu na novou energetiku a kvůli ruské invazi na Ukrajinu. S odvoláním na dolnorakouskou obchodní tiskovou službu to v pondělí uvedla agentura APA.
• V březnu 2022 se ruský rubl zhroutil, hodnota akcií Gazpromu a Sberbanky na londýnské burze klesla o 97 procent a v Moskvě se tvořily fronty před bankomaty. Jachty oligarchů, jejich fotbalové kluby, paláce a dokonce kreditní karty byly zabaveny. Rusko se dostalo do vážné recese. Takové byly první důsledky opatření, která Západ přijal po ruském vpádu na Ukrajinu. Základem bylo zabavení devizových rezerv ruského státu, zejména bezprecedentní zmrazení rezerv ruské centrální banky ve výši 300 miliard dolarů, napsal ekonomický komentátor BBC Faisal Islam.
• Evropský výrobce baterií pro automobily Automotive Cells Company (ACC), jehož spoluvlastníky jsou firmy Stellantis, Mercedes a TotalEnergies, dokončil významné kolo financování na vývoj tří závodů ve Francii, Německu a v Itálii. Firma o tom v pondělí informovala na svém webu. Projekt si úhrnem vyžádá sedm miliard eur (téměř 177 miliard Kč), banky výrobci baterií poskytnou 4,4 miliardy eur (111 miliard Kč).
• Společnost Google slíbila 25 milionů eur na pomoc lidem v Evropě, aby se naučili používat umělou inteligenci (AI). Program má pomoci lidem v Evropě rozvíjet jejich znalosti, dovednosti a sebedůvěru v oblasti AI, uvedla firma na svém blogu.
• Společnost Novo Holdings, která je mateřským podnikem farmaceutické firmy Novo Nordisk, chce do roku 2030 ročně investovat sedm miliard dolarů a v následujících pěti letech pět miliard dolarů ročně. Informoval o tom v pondělí britský list Financial Times (FT), který měl rozhovor s šéfem holdingu Kasimem Kutayem.

Zdroj: CNBC