Svaz průmyslu: Česko se musí rychleji chystat na nástup vodíkové ekonomiky
Podcenění nástupu vodíkové ekonomiky v České republice může mít negativní dopad na růst HDP, zaměstnanost a příliv nových investic. Stát se proto musí důsledněji a systematičtěji zaměřit na využití vodíku v průmyslu či dopravě. V opačném případě hrozí, že po roce 2030 budou firmy mimo jiné platit vysoké pokuty za nedodržování evropských směrnic a mít dražší emisní povolenky. Vychází to ze studie, kterou si nechal vypracovat Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).
V současnosti se vodík v Česku využívá převážně v chemickém průmyslu, a to jako surovina a meziprodukt pro výrobu čpavku, anilinu nebo v rafineriích. V dopravě se využívá minimálně, v loňském roce bylo v Česku registrovaných 24 osobních vodíkových vozidel. V energetice a teplárenství není využíván vůbec, uvádí tisková zpráva svazu.
"Vodík přitom pro naši ekonomiku představuje příležitost. Ze začátku bude sloužit primárně pro plnění závazných evropských cílů, ale s rozvojem vodíkové ekonomiky a snižováním ceny bude jeho využití mnohem širší. Stejně jako ostatní státy Evropské unie jsme se i my zavázali k tomu, abychom postupně snižovali uhlíkovou stopu v dopravě a průmyslu, a právě vodík může v tomto směru sehrát velkou roli," řekl prezident svazu Jan Rafaj.
"Jako stát ovšem nesmíme zaspat a přípravu na masové využití vodíku nesmíme podcenit. Zároveň bychom měli o vodíku a jeho přednostech i případných negativních dopadech mnohem více komunikovat," dodal.
Za hlavní důvody proč se v Česku vodík nevyužívá, označuje svaz vyšší cenu a nevybudovanou infrastrukturu. "V horizontu roku 2030, kdy budeme muset plnit povinné cíle Evropské unie, je důležité zaměřit se na to, abychom byli schopni si dostatek vodíku vyrobit i sami v Česku. Především jde o RFNBO neboli takzvaný zelený vodík, který se vyrábí díky energii z obnovitelných zdrojů. Nová evropská směrnice o obnovitelných zdrojích vyžaduje, aby byl právě podíl RFNBO vodíku v průmyslu a dopravě od roku 2030 stále vyšší a vyšší," uvedl Rafaj.
Veřejné vodíkové čerpací stanice jsou podle svazu v Česku prozatím čtyři – v Praze, Litvínově, Vítkovicích a Mstěticích u Prahy. Obdobně jako ve zbytku Evropy i v Česku zatím schází produktovody, kterými by vodík do země proudil ze zahraničí. Podle Rafaje je možné včasnou přípravou na využití vodíku v nadcházejících šesti letech vytvořit až 9 000 pracovních míst, zvýšit HDP a snížit uhlíkovou stopu, což povede k menším útratám za emisní povolenky.
Studii o možném využití a budoucnosti vodíku v České republice si nechal SP ČR vypracovat u společnosti PwC. Partnerem studie je Orlen Unipetrol. Studie vznikala od loňského listopadu do začátku letošního února.
Zdroj: ČTK
