V Panamě začal s tříletým zpožděním soud v kauze takzvaných Panamských dokumentů
V Panamě začal v pondělí s tříletým zpožděním soud v případu velkých daňových úniků, ve kterých podle vyšetřovatelů hrála klíčovou roli advokátní kancelář Mossack Fonseca. Kauza, kterou popsala světová média v roce 2016, je známá pod názvem Panamské dokumenty (Panama Papers). Původně měl soud s třicítkou obžalovaných, mezi kterými jsou i zakladatelé zmíněné právní kanceláře, začít už v roce 2021, napsala v úterý agentura EFE.
Prvního stání se účastnili všichni právní zástupci a také většina obžalovaných, kterým za praní špinavých peněz a daňové úniky hrozí až 12 let vězení. "Nejsem zodpovědný za tyto činy," řekl před soudem Jürgen Mossack. Jeho někdejší společník a spoluzakladatel právní firmy Ramón Fonseca Mora u soudu nevystoupil, protože je, jak řekl jeho obhájce, v nemocnici. Kromě zakladatelů kanceláře stanuli před soudem i její někdejší zaměstnanci.
"Státní zastupitelství bude požadovat exemplární tresty," uvedl hlavní žalobkyně Isis Sotová.
Soud se bude zabývat aktivitami panamské právní firmy Mossack Fonseca, která ukončila svou činnost v roce 2018. V roce 2016 světová média v reportážích o takzvaných Panamských dokumentech popsala, jak někteří klienti právní kanceláře ukrývali peníze před finančními správami svých zemí. Média se při své investigativní práci opírala o zhruba 11,5 milionu dokumentů, jež unikly z právní firmy. Ty popisovaly mimo jiné různé finanční struktury a postupy, jak ukrýt peníze před zdaněním.
Uniklé dokumenty se týkaly více než 214 000 subjektů z 200 zemí světa. Schránkové společnosti zakládaly nebo využívaly stovky známých osobností světového byznysu, politiky, sportu či řada celebrit. Bylo mezi nimi pět hlav států a blízcí příbuzní nejvyšších představitelů dalších 40 zemí.
Kvůli kauze Panama Papers rezignoval islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson či španělský ministr průmyslu José Manuel Soria. Služeb panamské kanceláře využívali například i lidé z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina, ukrajinského exprezidenta Petra Porošenka nebo někdejší argentinské hlavy státu Mauricia Macriho. Britský expremiér David Cameron, který je v současnosti ministrem zahraničí, čelil kritice kvůli offshorovému investičnímu fondu svého otce. V kauze figurovali například i argentinský fotbalista Lionel Messi či španělský režisér Pedro Almodóvar.
Zdroj: ČTK