Evropské akcie ve čtvrtek zpevnily, náladu na trzích podpořily šance na brzký pokles sazeb ECB
Západoevropské akciové trhy zakončily čtvrteční obchodní seanci v zelených číslech. Investoři věnovali pozornost mimo jiné slovům šéfa francouzské centrální banky Françoise Villeroye de Galhau stran možnosti prvního snížení úrokových sazeb Evropské centrální banky v červnu.
Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,19 % na 499,45 bodu, britský FTSE 100 uzavřel se ziskem 0,34 % na 7 875,04 bodu, německý DAX se zvýšil o 0,39 % na 17 838,85 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 0,52 % na 8 023,26 bodu.
V indexu STOXX Europe 600 se dařilo mimo jiné akciím společností HelloFresh (+8,19 %), ABB (+6,26 %) nebo Alstom (+5,67 %). V minusu naopak skončily cenné papíry firem ASM International (-6,10 %), Rheinmetall (-4,02 %) či Frontline (-3,97 %).
François Villeroy de Galhau v rozhovoru pro finanční televizi CNBC řekl, že důvěra v pokračování dezinflačního procesu v eurozóně sílí, a ECB by proto už za necelé dva měsíce mohla přikročit k prvnímu snížení úrokových sazeb. Názor uvnitř ECB, že by úrokové sazby měly klesat, je podle něj jednotný a jde pouze o správné načasování tohoto roku.
"Na jednu stranu existují obavy, aby úrokové sazby nezačaly klesat příliš brzy, a neotevřely tak znovu dveře vysoké inflaci, na druhou stranu jsou zde ale obavy, abychom k tomuto kroku nepřikročili pozdě, a nezbrzdili tak příliš ekonomiku," řekl.
Nejdůležitější čtvrteční události na evropských trzích
- Německé podniky hodlají v letošním roce snižovat investice. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky ve čtvrtek zveřejnil mnichovský ekonomický institut Ifo. Index investičních očekávání v březnu podle průzkumu klesl na -0,1 bodu z listopadové úrovně 1,2 bodu. Pokud se index nachází v záporném pásmu, signalizuje, že počet podniků plánujících snižování investic převažuje nad počtem firem plánujících jejich zvyšování.
- Německá ekonomika by za první čtvrtletí mohla vykázat mírný růst. Nečekaně jí k tomu pomohly průmysl a stavebnictví. Známky významného oživení ale stále chybí, uvedla ve své pravidelné měsíční zprávě německá centrální banka Bundesbank.
- Evropská unie by se neměla zabývat harmonizací unijních korporátních daní. Po svém příchodu na čtvrteční jednání v Bruselu to uvedl nový irský premiér Simon Harris. V případě ČR jde o daně z příjmu právnických osob. Unijní lídři se ve čtvrtek na summitu v Bruselu budou zabývat konkurenceschopností Evropské unie se zaměřením na vnitřní trh a právě harmonizace pravidel i v daňové oblasti by měla být jedním z diskutovaných témat.
- Firmy z Evropy a Spojených států čím dál více přesunují svou výrobu ze zahraničí zpět do domovských zemí a jejich okolí. Vyplývá to podle agentury DPA ze studie, kterou ve čtvrtek představila poradenská společnost Capgemini. Podle studie strategii pro takový návrat výroby už začaly připravovat či realizovat téměř tři čtvrtiny oslovených velkých podniků. Téměř polovina už zahájila investice do tohoto přesunu.
- Propast mezi EU a USA, pokud jde o konkurenceschopnost, se prohlubuje, uvedl italský expremiér Enrico Letta. Nynější sedmadvacítka by na to podle něj měla reagovat a Letta ve své zprávě o vnitřním trhu navrhuje podle svých slov pragmatická a realistická řešení. Bývalý premiér téměř 150stránkovou zprávu ve čtvrtek představil unijním vůdcům na úvod druhého dne summitu v Bruselu. Nejdůležitější podle něj je, aby jednotný trh EU fungoval pro všechny.
- Země střední a východní Evropy výrazně zaostávají v objemu investic na obyvatele za staršími členy Evropské unie. Jednou z možností překonání investičního dluhu je zapojení soukromého sektoru do budování infrastruktury, řekl ve čtvrtek novinářům hlavní ekonom nevládní organizace Globsec Vladimír Vaňo.
- Pokud Bulharsko v červnu nesplní inflační cíle Evropské centrální banky, může se vstup země do eurozóny naplánovaný na 1. ledna 2025 o několik měsíců zpozdit. Bulharské tiskové agentuře BTA to řekl guvernér centrální banky Dimitar Radev. "Pokud Bulharsko nesplní kritérium inflace v červnu, a stane se tak později v roce 2024, je v této fázi pravděpodobnějším scénářem připojení spíše později v roce 2025 než 1. ledna," uvedl Radev.
Výsledková sezóna
- Norský státní investiční fond vykázal za letošní první čtvrtletí rekordní zisk 1,21 bilionu norských korun (zhruba 2,6 bilionu Kč), a to zejména díky silnému růstu cen akcií technologických společností. Oznámila to ve čtvrtek státní firma Norges Bank Investment Management (NBIM), která je správcem fondu.
Zdroj: CNBC
Aktuality

