Česká ekonomika v druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,4 %. Podle analytiků je její ožívání jen pozvolné, brzdí ho průmysl

"Meziroční růst ekonomiky o 0,4 % podpořily zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností. Rostly také výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a pozitivní vliv měla i zahraniční poptávka. Naopak negativně přispěla změna stavu zásob," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

K vývoji hrubé přidané hodnoty, tedy výsledku rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, nejpozitivněji přispěly obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Dařilo se také informačním a komunikačním činnostem, peněžnictví a pojišťovnictví. Pokračoval naopak pokles v průmyslu.

ČR - meziroční vývoj HDP (v %), zdroj: tradingeconomics.com

Zaměstnanost v Česku v druhém čtvrtletí podle dat ČSÚ mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 %. V meziročním srovnání stoupla o 0,2 %.

Analytici očekávali nepatrně nižší růst HDP. Mezičtvrtletně předpokládali zvýšení o 0,1 %. Odhad odvozovali zejména ze slabého výkonu průmyslu.

Analytici: Ožívání ekonomiky je jen pozvolné, brzdí ho průmysl

Ožívání české ekonomiky pokračuje jen pozvolna, brzdí ho zejména slabý vývoj průmyslu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK při hodnocení údajů o vývoji HDP v druhém čtvrtletí. Analytici očekávají, že za celý letošní rok česká ekonomika vzroste zhruba o procento.

"Tuzemská ekonomika třetí čtvrtletí v řadě roste, nicméně tempo růstu není příliš oslnivé a zároveň výhledu do budoucna začaly v posledních týdnech opět slábnout v kontextu slabšího vývoje v zahraničí," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Analytik z ČSOB Dominik Rusinko připomněl, že ČSÚ zatím nenabídl detailní strukturu HDP v druhém čtvrtletí. "Dle komentáře statistického úřadu ale stála za mezičtvrtletním růstem domácí poptávka. Jde zejména o vyšší spotřebu domácností, kterou pohání svižný růst reálných mezd a pravděpodobně i nižší míra úspor tuzemských domácností. Naopak na uzdě držela ekonomiku zahraniční poptávka, respektive slabý výkon exportně orientovaného průmyslu," uvedl.

"Spotřeba domácností už není brzdou růstu poté, co poklesla inflace. Průmysl, dřívější motor růstu, je ale stále zaseklý. Zdražení energií, klíčového vstupu, je pro velkou část našeho průmyslu značný problém. Na výrobu s vyšší přidanou hodnotou, u které by vyšší ceny energií až tak nevadily, se naše ekonomika stále není schopná přeorientovat," doplnil ekonom z Deloitte Václav Franče.

"I přes určité zlepšení například u vývoje inflace či zvýšení spotřeby domácností a vlády se podniky stále potýkají s relativně nízkou domácí i zahraniční poptávkou, o čemž svědčí slabé hodnoty nových průmyslových zakázek dle ČSÚ nebo ekonomický sentiment firem zaznamenaný v kvartálních šetřeních," sdělil ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek. Za varovný signál označil i nízké firemní investice. "Řada podniků pociťuje nejistotu v souvislosti s dalšími faktory jako pomalejší než očekávané oživení domácí i evropské ekonomiky, vysoké ceny energie či jiných vstupů, nedostatek pracovní síly, ale také narůstající regulace. Uvedené překážky se promítají do poměrně nízké podnikatelské důvěry včetně ochoty investovat," dodal.

Podle partnera PwC Petra Smutného by české ekonomice mohl pomoci tuzemský zbrojní průmysl s ohledem na pokračující konflikt na Ukrajině. "Poprat se ale bude muset se stále problematickým úvěrovým financováním a nedostatkem výrobních kapacit," uvedl Smutný. Naopak pokračující problémy hutě Liberty Ostrava se podle něj už na ekonomickém vývoji výrazně neprojeví, trh se s nimi vypořádal v předchozích čtvrtletích.

"Ve zbytku letošního roku by měl ekonomický růst dále zrychlovat a v souhrnu by HDP mohl meziročně narůst zhruba o jedno procento. Rizika jsou ovšem vzhledem k pokračující mizérii průmyslového sektoru a nepřesvědčivému oživení nálady domácností vychýlena spíše směrem k nižšímu růstu," uzavřel hlavní ekonom ve společnosti CYRRUS Vít Hradil.

Zdroj: ČTK