Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci za výzkum vlivu institucí na prosperitu
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu institucí na prosperitu. Oznámila to v pondělí švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Ocenění vědci podle akademie přispěli k pochopení rozdílů v prosperitě mezi národy. "Ukázali důležitost společenských institucí pro prosperitu země. Společnosti se špatným právním systémem a institucemi, které vykořisťují populaci, nevytvářejí růst ani změnu k lepšímu. Výzkum laureátů nám pomáhá pochopit, proč tomu tak je," uvedla akademie.
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.
Acemoglu a Robinson jsou autory bestselleru Proč státy selhávají (Why Nations Fail), který vyšel v roce 2012 a který se zabývá příčinami nerovností mezi zeměmi. Jedním z přínosů knihy je rozdělení politických a ekonomických institucí na extraktivní a inkluzivní. "Pro extraktivní instituce je charakteristická koncentrace moci v rukou úzké elity. Tyto instituce umožňují jedné skupině lidí přerozdělovat bohatství od ostatních ve svůj prospěch," napsal na síti X ekonom Marek Hudík z Centra pro teoretická studia UK/AV ČR.
"Inkluzivní instituce naopak umožňují širokou účast společnosti na tvorbě a využívání bohatství a politických procesech. Pro tyto instituce je charakteristický určitý stupeň centralizace spojený s možností širokých vrstev podílet se na politickém a ekonomickém rozhodování. Acemoglu a Robinson argumentují, že to byly právě inkluzivní instituce, které v průběhu posledních dvou století přispěly k ekonomickému růstu," dodal Hudík.
Acemoglu, který se narodil v Turecku, v pondělí řekl, že ho zisk Nobelovy ceny za ekonomii překvapil a šokoval. "Něco takového nikdy nečekáte," prohlásil. "Je to velké překvapení a pocta," dodal. Acemoglu poznamenal, že oceněný výzkum podtrhuje význam demokratických institucí. "Demokracie ale není všelékem," uvedl ekonom. "Zavádění demokracie je velmi těžké. Když zavedete volby, vytvoří to někdy konflikt," upozornil. Vyjádřil také obavy, že demokratické instituce ve Spojených státech ztrácejí podporu obyvatel, píše agentura AP.
"(Laureáti) prosluli zkoumáním na první pohled triviální otázky – proč jsou některé země bohaté a jiné zůstávají chudé a proč tento rozdíl mezi nimi navíc přetrvává," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Bádání oceněných často spočívá v tom, že se obracejí do historie, kde hledají odpovědi na otázky, které se vztahují k současnosti, dodal.
V roce 2019 Acemoglu a Robinson vydali pokračování předchozího bestselleru pod názvem Úzký koridor (The Narrow Corridor), kde se více zabývají otázkou, jak některé země dosáhly svobody a jiné nikoliv. Dospěli k závěru, že svoboda představuje velmi "úzký koridor", ve kterém se podařilo vyvážit vliv státu a společnosti. Přílišný vliv jednoho i druhého podle autorů vede k útlaku.
Příklady společenských institucí, které v důsledku slabého státu vedou k nesvobodě, jsou podle nich mimo jiné kastovní systém v Indii nebo klanový systém spojený s krevními mstami v Albánii. Ten přetrvával ještě do začátku 20. století.
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.
Loni získala Nobelovu cenu za ekonomii Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Stala se teprve třetí ženou, která toto ocenění obdržela.
Na vyznamenané čeká kromě medaile, diplomu a finanční odměny i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční u příležitosti výročí úmrtí Alfreda Nobela, což je 10. prosince.
Analytici: Nobelisté ukázali význam institucí pro prosperitu
Laureáti letošní Nobelovy ceny za ekonomii svým výzkumem ukázali, jaký význam mají kvalitní instituce pro dlouhodobou prosperitu společnosti. Závěry jejich práce by pak mohly být i vzorem pro zlepšení fungování České republiky, shodují se analytici, které ČTK oslovila. Upozorňují také na to, že ocenění Darona Acemoglua, Simona Johnsona a Jamese Robinsona se už očekávalo řadu let.
Ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek uvedl, že letošní Nobelova cena za ekonomii v sobě podobně jako ta loňská spojuje ekonomické poznatky se společenskovědními a historickými. Letošní laureáti se ale od předchozích liší tím, že je jejich výzkum přístupný laické veřejnosti. "Kniha Proč státy selhávají je celosvětový bestseller. Autoři v ní nastiňují základní problém: Proč je na tom město Nogales v Mexiku o tolik hůře než město Nogales v Arizoně, ačkoliv jsou hned vedle sebe a bydlí v nich kulturně stejné obyvatelstvo a dělí je pouze americko-mexická hranice. Odpovídají, že v USA jsou kvalitnější instituce - například stabilní demokratická vláda, rychlé a předvídatelné vymáhání smluv, trestání zločinců a podobně," řekl.
Podle Marka Hudíka z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické letošní nobelisté ukazují, jak rozdílný přístup institucí mění vývoj společností. "Klíčové je jejich rozlišení mezi extraktivními a inkluzivními institucemi. Pro extraktivní instituce je charakteristická koncentrace moci v rukou úzké elity. Tyto instituce umožňují jedné skupině lidí přerozdělovat bohatství od ostatních ve svůj prospěch. Inkluzivní instituce naopak umožňují širokou účast společnosti na tvorbě a využívání bohatství a politických procesech. Pro tyto instituce je charakteristický určitý stupeň centralizace spojený s možností širokých vrstev podílet se na politickém a ekonomickém rozhodování," uvedl.
Analytik Natlandu Petr Bartoň upozornil na to, že extraktivní instituce, jak je definují letošní nobelisté, dokážou krátkodobě mobilizovat růst, ale v dlouhodobém horizontu mají horší výsledky. "Klasický příklad mezi inkluzivními a extraktivními institucemi za jinak stejných počátečních podmínek bývají uváděny také Severní a Jižní Korea, Spolková republika Německo a Německá demokratická republika," řekl.
"V české realitě tomu nejvíce odpovídá debata, jak nastartovat český hospodářský růst. NERV navrhuje cestu na reformu institucí na vyšší inkluzivnost, které zajistí dlouhodobou prosperitu. Politici se mezitím hádají o to, jak krátkodobě nastartovat růst do voleb, ale většinu jejich návrhů, tedy utratit na něco peníze, by Acemoglu označil za extraktivní," doplnil Bartoň.
Analytik XTB Jiří Tyleček vidí možný přínos výzkumu nobelistů pro Česko. "Česká republika jako vyspělá ekonomika čelí výzvám, které mohou ovlivnit její budoucí prosperitu, například v otázkách kvality vládních institucí, korupce, efektivity státní správy nebo distribuce bohatství. Posílení nezávislosti soudnictví, transparentnosti vládních rozhodnutí nebo omezení vlivu oligarchů na politiku by mohlo přispět k dalšímu růstu a sociální stabilitě. Důležitá je i podpora investic do vzdělávání a technologií, protože kvalitní instituce jdou ruku v ruce s rozvojem lidského kapitálu," uvedl.
"Myslím, že závěry letošní Nobelovy ceny by měly být citovány u pultíku Poslanecké sněmovny i Senátu. ČR potřebuje silné, efektivní, moderní a hlavně akceschopné instituce. Tam jednoduché zadání, dobře placení zaměstnanci a nový, jednoduchý IT. Instituce by se měly zbavit zbytečných úkolů a pašalíků," řekl analytik Capitalinked Radim Dohnal.
Zdroj: ČTK