Evropské akcie v pátek většinou zpevňovaly, proti trendu šla londýnská burza

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek zpevnil o 0,21 % na 524,99 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,32 % na 8 358,25 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,38 % na 19 657,37 bodu a francouzský CAC 40 se zvýšil o 0,39 % na 7 613,05 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 se v závěru týdne dařilo mimo jiné akciím společností thyssenkrupp (+9,13 %), Nokia (+8,35 %) nebo Daimler Truck Holding (+6,60 %). Pod nulou naopak skončily cenné papíry firem DS Smith (-3,41 %), British American Tobacco (-3,23 %) či Watches of Switzerland Group (-2,85 %).

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 zpevnil o 0,58 %, FTSE 100 přidal 1,27 %, DAX se zvýšil o 1,46 % a CAC 40 si připsal 0,46 %.

Ve čtvrtek rada guvernérů Evropské centrální banky podle očekávání snížila úrokové sazby, depozitní o 25 bazických bodů na 3,25 % a základní o 25 bazických bodů na 3,40 %. Poprvé sazby ECB v současném cyklu snížila v červnu, na zasedání v červenci je nechala beze změny a v září snížila depozitní sazbu o 25 a základní o 60 bazických bodů. Během tiskové konference po říjnovém jednání šéfka ECB Christine Lagardeová zdůraznila, že měnová autorita se nadále bude v otázce monetární politiky rozhodovat podle příchozích dat, a zopakovala, že neexistuje předem daný harmonogram upravování úrokových sazeb.

Ještě před oznámením rozhodnutí ECB byla ve čtvrtek zveřejněna inflační data, která potvrdila pokračování dezinflačního procesu v eurozóně. Meziroční inflace podle zpřesněných údajů Eurostatu v září zvolnila na 1,7 % ze srpnových 2,2 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Pracovníci automobilového průmyslu v Itálii v pátek kvůli snižování výroby a obavám o pracovní místa stávkují. Tisíce stávkujících zaměstnanců automobilky Stellantis v rámci tohoto protestu hlasitě demonstrovaly v ulicích Říma, informuje agentura AFP. Italské sdružení automobilového průmyslu Anfia podle agentury Bloomberg uvedlo, že odvětví čelí existenční hrozbě, pokud se společnosti Stellantis a dalším výrobcům nepodaří zvrátit trend snižování produkce v zemi.
• Rusko a Čína jsou podle ruské hlavy státu Vladimira Putina strategickými partnery a spojenci. Snahy Spojených států omezit čínský rozvoj nefungují a mají opačný účinek, řekl v pátek šéf Kremlu novinářům v Moskvě před summitem skupiny rozvíjejících se států BRICS, který se v Rusku uskuteční příští týden. Informovala o tom agentura Reuters.
• Eurozóna: Stavební výroba v srpnu meziročně klesla o 2,5 % (odhad: -1,7 %, červenec: -2,3 %).
• Eurozóna: Běžný účet v srpnu po sezónním očištění skončil přebytkem 31,5 miliardy eur (odhad: +42,2 miliardy eur, červenec: +4,1 miliardy eur).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing Company plánuje kromě továrny, která vzniká v Drážďanech, postavit v Evropě i další závody. Ve hře by mohla být i Česká republika a širší region Prahy a okolí. S odvoláním na nejmenovaného vládního představitele to uvedl specializovaný německý server ComputerBase.
• Americké technologické společnosti ServiceNow, CyrusOne, CloudHQ a CoreWeave investují v Británii do datových center dohromady 6,3 miliardy liber. Chtějí tak podpořit rozvoj umělé inteligence. Uvedla to v pondělí britská vláda. Je to dobrá zpráva pro premiéra Keira Starmera, který se snaží přilákat zahraniční investice, připomněly agentury.
• Maďarská vláda zvažuje zavedení moratoria na vydávání nových licencí pro krátkodobé pronajímatele bytů přes internetovou platformu Airbnb v hlavním městě Budapešti. Podle agentury Reuters to v pondělí řekl ministr národního hospodářství Márton Nagy. Vláda podle něj také chce zvýšit zdanění krátkodobých pronájmů.
• Francouzská vláda se snaží přesvědčit firmu Sanofi, aby zachovala výrobu léku proti bolesti a horečce Doliprane ve Francii. Sanofi zvažuje, že by výrobu nejprodávanějšího léku, obdoby paralenu, ve Francii postoupila americkému investičnímu fondu CD&R. S vedením Sanofi se dnes mají osobně sejít ministr hospodářství Antoine Armand a náměstek pro průmysl Marc Ferracci, píší francouzská média.
• Maďarsko jedná s ruskou státní plynárenskou společností Gazprom o dodatečných dodávkách plynu v příštím roce. Uvedl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v rozhovoru s ruskou zpravodajskou agenturou RIA. Prohlásil rovněž, že Budapešť by vetovala sankce Evropské unie vůči Rusku, pokud by byla Maďarsku zrušena výjimka na nákup ruské ropy.
• Pokud chce Evropská unie zmírnit závislost na Číně, musí zrušit plán zakázat od roku 2035 nová auta se spalovacím motorem. Na mezinárodním autosalonu v Paříži to v úterý řekl šéf německé automobilky BMW Oliver Zipse. Evropské země jsou mimo jiné značně závislé na čínském dodavatelském řetězci u baterií pro elektromobily.
• Důvěra investorů v německou ekonomiku se v říjnu zvýšila více, než očekávali analytici. Uvedl to v úterý německý hospodářský institut ZEW. Jeho index důvěry se zvýšil na 13,1 bodu ze zářijových 3,6 bodu. Analytici, které oslovila agentura Reuters, očekávali nárůst indexu pouze na deset bodů. Hodnocení aktuální hospodářské situace se ovšem opět zhoršilo.
• Ruská prokuratura požaduje odškodné přes miliardu eur od britské energetické skupiny Shell, která se po zahájení ruské invaze na Ukrajinu rozhodla z Ruska stáhnout. Informovala o tom v úterý ruská tisková agentura RIA Novosti.
• Průmyslová výroba v zemích Evropské unie se v srpnu vrátila k růstu, proti předchozímu měsíci se podle sezónně přepočtených údajů zvýšila o 1,3 %. V úterý to uvedl statistický úřad Eurostat. Růst v České republice byl vyšší, činil 1,7 %, růst v eurozóně pak činil 1,8 %.
• Celosvětový veřejný dluh v letošním roce překročí hranici 100 bilionů dolarů, což odpovídá 93 % globálního hrubého domácího produktu. V úterní zprávě to předpověděl Mezinárodní měnový fond. Uvedl také, že do roku 2030 by se měl poměr celosvětového veřejného dluhu k HDP vyšplhat ke 100 %.
• Eurozóna: Index ekonomické nálady ZEW v říjnu vzrostl na 20,1 bodu (odhad: 16,9 bodu, září: 9,3 bodu).
• Spojené království: Míra nezaměstnanosti za tři měsíce do konce srpna klesla na 4 % (odhad: 4,1 %, červenec: 4,1 %), počet zaměstnaných se zvýšil o 373 tisíc (předchozí období: +265 tisíc).
• Německo: Index velkoobchodních cen v září meziročně klesl o 1,6 % (srpen: -1,1 %) a meziměsíčně se snížil o 0,3 % (odhad: +0,2 %, srpen: -0,8 %).
• Nejhodnotnější technologickou společností v Evropě se stal německý softwarový podnik SAP, který tak z první příčky sesadil nizozemského výrobce zařízení pro výrobu čipů ASML Holding. Uvedla to ve středu agentura Bloomberg. Společnost ASML zhoršila výhled hospodaření, na což její akcie zareagovaly silným poklesem.
• Evropský výrobce letadel Airbus do poloviny roku 2026 zruší až 2 500 pracovních míst v divizi obrany a vesmíru, kde aktuálně zaměstnává asi 35 000 lidí. Firma to uvedla ve středečním sdělení, a potvrdila tak dřívější informaci agentury AFP. Airbus krok zdůvodnil složitým obchodním prostředím v oblasti vesmírných systémů, kde se v letech 2023 a 2024 potýkal s významnými finančními náklady. Americký konkurent Boeing minulý týden rovněž oznámil, že chystá propouštění.
• Německé aerolinky Lufthansa musejí ve Spojených státech zaplatit rekordní pokutu čtyři miliony dolarů. Před dvěma lety odmítly na palubu vpustit skupinu židovských pasažérů, protože někteří z nich se podle dopravce odmítali podřídit pravidlům a nasadit si roušky. Americké ministerstvo dopravy uvedlo, že Lufthansa cestující diskriminovala a jednala s nimi, jako by všichni tvořili jednu skupinu, ačkoli mnozí z nich necestovali společně a navzájem se neznali.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v září kleslo na 1,7 % z 2,2 % v předchozím měsíci. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od dubna 2021 a sestoupila pod 2% cíl centrální banky. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil britský statistický úřad. Údaje podpořily vyhlídky na listopadové snížení úrokových sazeb v Británii a vedly k oslabení britské libry.
• Rada guvernérů Evropské centrální banky na říjnovém měnověpolitickém jednání podle očekávání snížila úrokové sazby, depozitní o 25 bazických bodů na 3,25 % a základní o 25 bazických bodů na 3,40 %. Poprvé sazby ECB v současném cyklu snížila v červnu, na zasedání v červenci je nechala beze změny a v září snížila depozitní sazbu o 25 a základní o 60 bazických bodů. Během tiskové konference po říjnovém jednání šéfka ECB Christine Lagardeová zdůraznila, že měnová autorita se nadále bude v otázce monetární politiky rozhodovat podle příchozích dat, a zopakovala, že neexistuje předem daný harmonogram upravování úrokových sazeb.
• Míra inflace v zemích Evropské unie v září zvolnila na 2,1 % ze srpnového tempa 2,4 %. Ve čtvrtek to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice je inflace naopak znovu na vzestupu a ze srpnových 2,4 % se dostala na 2,8 %. Eurostat používá údaje harmonizované s metodikou výpočtu EU, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu. V zemích eurozóny míra inflace v září zvolnila na 1,7 % ze srpnové hodnoty 2,2 %. Po zpřesnění dat je to nižší hodnota, než uváděl rychlý odhad, v němž Eurostat zářijovou inflaci v zemích platících eurem stanovil na 1,8 %.
• Italská vláda od příštího roku zvýší daň z kryptoměnových transakcí ze stávajících 26 na 42 %. Podle agentury APA to uvedl náměstek ministra hospodářství Maurizio Leo. Řím potřebuje naplnit prázdnou státní pokladnu. Daň nebudou muset stejně jako dosud odvádět ti, kteří na bitcoinu a ostatních digitálních měnách vydělají za rok méně než 2 000 eur.
• Růst maďarské ekonomiky se v třetím čtvrtletí v meziročním srovnání blíží nule, varoval ve čtvrtek maďarský ministr hospodářství Márton Nagy. Zdůvodnil to stagnací ekonomiky v Německu, které je pro Maďarsko největším exportním trhem. Podle agentury Bloomberg se tak ukazuje, že hospodářský pokles Maďarska je hlubší, než se předpokládalo. Nagy zopakoval, že vláda příští rok odhaduje růst ekonomiky na tři až čtyři procenta, což je podle něj konzervativní odhad.
• Finský výrobce telekomunikační infrastruktury Nokia propustil v oblasti tzv. velké Číny asi 2 000 lidí, což je zhruba pětina tamních zaměstnanců. Kvůli snaze o snižování nákladů plánuje rušit pracovní místa i v Evropě. S odkazem na své zdroje o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters. Firma následně uvedla, že zahájila jednání o propuštění 350 zaměstnanců v Evropě, ale odmítla se vyjádřit k Číně.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Výsledky Ericsson ve 3Q: Upravený zisk 7,33 miliardy SEK (odhad: 5,75 miliardy SEK, loni: 3,90 miliardy SEK), tržby 61,8 miliardy SEK (odhad: 61,6 miliardy SEK, meziročně -4 %).
• Mezinárodní automobilce Stellantis v třetím čtvrtletí celosvětově klesl odbyt zhruba o 20 procent na méně než 1,15 milionu vozů. Nedařilo se jí především na jejím nejdůležitějším a nejlukrativnějším trhu v Severní Americe. Firma zveřejnila předběžná prodejní čísla ve svém středečním sdělení.

Zdroj: CNBC