Britská centrální banka na listopadovém jednání snížila základní sazbu na 4,75 %
Britská centrální banka ve čtvrtek podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 4,75 %. Pro uvolnění měnové politiky se vyslovilo osm členů měnového výboru, jeden hlasoval pro ponechání sazby na pěti procentech. Čekalo se, že pro snížení sazeb bude sedm hlasů, zatímco dva budou pro ponechání politiky beze změny. V prohlášení centrální banka uvedla, že další snižování sazeb bude pravděpodobně pozvolné, protože po prvním rozpočtu nové vlády se očekává růst inflace.
Poprvé Bank of England základní úrokovou sazbu v současném cyklu snížila v srpnu. Šlo o první uvolnění měnové politiky od března 2020, tedy od začátku pandemie nemoci covid-19. Základní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu z 5,25 %, což byla nejvyšší úroveň za 16 let.
Bank of England - základní úroková sazba (v %), zdroj: tradingeconomics.com
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v září kleslo na 1,7 % z 2,2 % v předchozím měsíci. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od dubna 2021 a sestoupila pod 2% cíl centrální banky. Meziroční míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje ceny energií, potravin, alkoholu a tabáku, se v září snížila na 3,2 % ze srpnových 3,6 %.
Spojené království - meziroční inflace (v %), zdroj: tradingeconomics.com
"Musíme zajistit, aby inflace zůstala blízko cíle, takže nemůžeme snižovat sazby příliš rychle nebo příliš výrazně," uvedl guvernér banky Andew Bailey po konci listopadového zasedání. "Pokud se ekonomika bude vyvíjet tak, jak očekáváme, je pravděpodobné, že úrokové sazby budou dále postupně klesat," citovala jej agentura Reuters. Bailey tak v podstatě zopakoval svá slova ze zářijového zasedání.
Banka předpověděla, že rozpočet, který minulý týden představila nová ministryně financí Rachel Reevesová, by mohl příští rok zvýšit velikost britské ekonomiky. Vliv rozpočtu na růst ekonomiky ale bude pravděpodobně jen krátkodobý a dva až tři roky nebude mít téměř žádný dopad na růst. Rozpočet zahrnuje velké zvýšení daní, výdajů a půjček. Plán ministryně také zřejmě zvýší inflaci v období dvou let o půl procentního bodu, což znamená, že potrvá o rok déle, než se růst cen udržitelně vrátí k 2% cíli.
Do konce letošního roku očekává britská centrální banka nárůst inflace na 2,5 % ze zářijových 1,7 %. Do konce příštího roku pak očekává zvýšení inflace na 2,7 %. Pak by se inflace měla snižovat a postupně by se měla dostat pod 2% cíl. Výhled ekonomického růstu na letošní rok banka snížila na jedno procento, dosud čekala 1,25 %. Zlepšila ale prognózu pro příští rok, nyní vyhlíží zvýšení hrubého domácího produktu v příštím roce o 1,5 % místo jednoho procenta, jak čekala dosud.
Zdroj: Bank of England, ČTK
