Země G20 vyzvaly k uzavření globálního paktu pro boj s hladem
Země skupiny velkých světových ekonomik G20 na svém summitu v Brazílii vyzvaly k uzavření globálního paktu pro boj s hladem, k větší pomoci válkou sužovanému Pásmu Gazy a k ukončení bojů na Blízkém východě a na Ukrajině. O společném prohlášení informovala ve středu agentura AP, podle níž ho ale nepodpořili všichni členové uskupení. Prohlášení, které podle agentury neobsahuje příliš podrobností, jak vytyčených cílů dosáhnout, také volá po budoucí globální dani pro miliardáře a po reformách, které postupně povedou k rozšíření počtu stálých členů Rady bezpečnosti OSN.
Při pondělním úvodu summitu, který formálně skončí ve středu, pozorovatelé podle AP pochybovali, že brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dokáže přesvědčit lídry států, aby souhlasili se společným prohlášením v době plné nejistoty i kvůli zvolení Donalda Trumpa příštím americkým prezidentem. Nakonec se to z větší části podařilo.
"I když je to obecné, je to pro Brazílii pozitivní překvapení," myslí si Thomas Traumann, nezávislý politický konzultant a bývalý brazilský ministr. "V jednom okamžiku hrozilo, že žádné prohlášení nebude. I přes výhrady je to pro Lulu dobrý výsledek."
Konkrétně státy G20 v textu zmiňují "katastrofickou humanitární situaci v Gaze a eskalaci v Libanonu" a zdůrazňují okamžitou nutnost rozšíření humanitární pomoci a lepší ochrany civilistů. "Potvrzujeme právo Palestinců na sebeurčení a opakujeme, že jsme neochvějně oddáni vizi dvoustátního řešení, v němž Izrael a palestinský stát žijí vedle sebe v míru," uvádí se také v prohlášení.
Ohledně války na Ukrajině skupina G20, ve které je i Rusko, zmínila lidské utrpení, které konflikt přináší, a negativní dopady, které má válka na potravinovou a energetickou bezpečnost a světovou ekonomiku. "Vítáme všechny relevantní a konstruktivní iniciativy, které podporují celkový, spravedlivý a trvalý mír," uvedla skupina.
Pokud jde o reformu Rady bezpečnosti, státy chtějí, aby odpovídala "realitám a požadavkům 21. století" a byla reprezentativnější, efektivnější či demokratičtější. Posílit by měla role Valného shromáždění OSN, ve kterém jsou zastoupeny všechny členské země.
Skupina G20 také uvedla, že chce spolupracovat na tom, aby "lidé s velmi vysokými příjmy byli účinně zdaněni". Možná globální daň pro miliardáře by se podle odhadů týkala asi 3 000 lidí na světě, z toho zhruba stovky v Latinské Americe. Na jejím zavedení není však mezi zeměmi shoda a G20 bude na téma vést další jednání. Země G20 také vyzvaly ke snížení sociálních a ekonomických nerovností a větší podpoře chudým zemím.
Skupina zemí G20 v prohlášení také uznává nutnost výrazného a rychlého snížení emisí skleníkových plynů, tak aby se globální oteplování udrželo pod hodnotou 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou dobou. Prohlášení se v této souvislosti zmiňuje o zvýšení výrobní kapacity obnovitelných zdrojů, o opatřeních zaměřených na snížení spotřeby energií či o přechodu na zdroje s nízkými emisemi.
Země skupiny G20 také chtějí "plně rozvinout potenciál umělé inteligence, rovnoměrně sdílet užitek a zmírnit rizika" z používání této nové technologie. Podle G20 je nutné vést o regulaci umělé inteligence mezinárodní debatu, která by brala v potaz i hledisko ekonomicky slabších zemí. "Uznáváme roli OSN, vedle dalších fór, v podpoře mezinárodní spolupráce ohledně umělé inteligence," stojí v prohlášení.
Prohlášení nakonec podpořily všechny státy skupiny. Krátce po ukončení jednání však vystoupil argentinský prezident Javier Milei a uvedl, že sice umožnil schválení dokumentu, ale nesouhlasí s některými formulacemi ohledně snižování nerovností či zdanění bohatých. Milei například kritizoval "představu, že větší státní zásahy jsou způsobem, jak bojovat proti hladu", píše argentinský tisk.
Zdroj: ČTK
