Inflace v eurozóně v lednu podle předběžných dat stoupla na 2,5 %
Meziroční inflace v eurozóně se v lednu zvýšila. Index spotřebitelských cen představený v pondělí evropským statistickým úřadem Eurostat podle předběžných dat stoupl o 2,5 % po prosincovém nárůstu o 2,4 %. Výsledek je v souladu s očekáváním analytiků. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v eurozóně klesly o 0,3 % poté, co se v prosinci zvýšily o 0,4 %.
Meziroční jádrová inflace, která nehranuje volatilní ceny potravin a energií, zůstala na 2,7 %, čekal se její pokles o desetinu procentního bodu. Meziměsíčně pak jádrový index spotřebitelských cen klesl o procento poté, co se v prosinci zvýšil o 0,5 %.
Eurozóna - meziroční inflace (v %), zdroj: tradingeconomics.com
Ceny služeb se v lednu podle dat Eurostatu meziročně zvýšily o 3,9 %, v prosinci stouply o 4 %. Ceny v kategorii potraviny, alkohol a tabákové výrobky narostly o 2,3 % (prosinec: +2,6 %), ceny energií se zvýšily o 1,8 % (prosinec: +0,1 %) a neenergetické průmyslové zboží zdražilo o 0,5 % (v prosinci meze změny).
Eurozóna - komponenty inflace (meziroční růst cen v %), zdroj: Eurostat
Ze zemí eurozóny v lednu podle předběžných údajů nejvyšší meziroční inflaci zaznamenaly Chorvatsko (5 %), Belgie (4,4 %) a Slovensko (4,1 %). Naopak nejmírněji se spotřebitelské ceny zvýšily na Maltě a v Itálii (shodně o 1,7 %), ve Finsku (1,6 %) a v Irsku (1,5 %).
Inflace v jednotlivých zemích eurozóny, zdroj: Eurostat
Inflace se v lednu v eurozóně zvýšila čtvrtý měsíc v řadě. Opětovné zrychlování růstu spotřebitelských cen jde proti trendu uvolňování měnové politiky Evropské centrální banky, ekonomové se ovšem shodují, že ECB bude ve snižování úrokových sazeb pokračovat, aby podpořila slabý růst evropského hospodářství.
Na lednovém jednání minulý týden ECB základní sazbu podle očekávání zredukovala o čtvrt procentního bodu na 2,90 % a depozitní sazbu posunula na 2,75 % z 3,00 %. Prezidentka ECB Christine Lagardeová během tiskové konference připustila, že evropská ekonomika prochází obdobím slabosti a ještě nějakou dobu bude čelit problémům. Ani nadále silný trh práce a reálný růst příjmů podle ní zatím spotřebitele nepřiměly k vyšším útratám, jež by ekonomiku mohly podpořit. Dále šéfka centrální banky uvedla, že ekonomika eurozóny by měla těžit z exportu, nicméně předpokladem je, že nebude dále sílit napětí v mezinárodním obchodě. Hrozba větší roztříštěnosti přeshraniční výměny je podle ní rizikem a celková bilance rizik je vychýlená ve směru horšího hospodářského výkonu eurozóny.
Zdroj: fxstreet.com
