ECB znovu snížila úrokové sazby, Christine Lagardeová vyjádřila obavy z fragmentace mezinárodního obchodu

Centrální banka rozhodnutím o dalším uvolnění měnové politiky navázala na cyklus započatý v loňském roce, kdy úrokové sazby snížila celkem čtyřikrát z výchozí úrovně 4,50 % v případě základní úrokové sazby, respektive 4,00 % v případě depozitní sazby.

ECB - základní a depozitní úroková sazba (v %), zdroj: tradingeconomics.com

Ekonomové uvolňování měnové politiky hodnotí kladně, zároveň ale vyslovují obavy, zda jde o skutečný lék na problémy evropské ekonomiky.

"Je zřejmé, že problém (evropského) 'nerůstu' už není cyklického, ale strukturálního charakteru. Primárně se odvíjí od nástupu deindustrializace, kterou dále povzbudily energetická drahota a bující byrokracie. Kontrast mezi EU a USA snad už nemůže být větší," upozorňuje Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS.

Hlavní úroková sazba je sazba, za kterou ECB poskytuje krátkodobé půjčky komerčním bankám. Určuje tedy, kolik budou muset banky platit za půjčení peněz od ECB. Depozitní sazba je ta, kterou ECB platí komerčním bankám za to, že si u ní přes noc uloží peníze. Když je sazba nízká, banky jsou více motivovány půjčovat peníze do ekonomiky, místo aby si je ukládaly u ECB. Ačkoli depozitní sazba není v eurozóně sazbou hlavní, pro měnové operace ECB je teď určující.

Lagardeová: Rizikem je fragmentace mezinárodního obchodu

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová během tiskové konference připustila, že evropská ekonomika prochází obdobím slabosti a ještě nějakou dobu bude čelit problémům. Ani nadále silný trh práce a reálný růst příjmů podle ní zatím spotřebitele nepřiměly k vyšším útratám, jež by ekonomiku mohly podpořit.

Dále šéfka centrální banky uvedla, že ekonomika eurozóny by měla těžit z exportu, nicméně předpokladem je, že nebude dále sílit napětí v mezinárodním obchodě. Hrozba větší roztříštěnosti přeshraniční výměny je podle ní rizikem a celková bilance rizik je vychýlená ve směru horšího hospodářského výkonu eurozóny.

O cílových úrovních úrokových sazeb se podle Lagardeové na lednovém jednání centrální banky nehovořilo a nejednalo se ani o možnosti snížit úrokové sazby o 50 bazických bodů.

Prognóza ECB: Ekonomika eurozóny letos přidá 1,1 %

Podle makroekonomické prognózy zveřejněné na závěr prosincového jednání ECB nyní měnová autorita eurozóny letos čeká růst HDP tempem 1,1 % (říjnová prognóza: +1,3 %) a průměrnou inflaci 2,1 % (říjnová prognóza: 2,2 %). Příští rok by růst HDP eurozóny měl zrychlit na 1,4 % (říjnová prognóza: 1,5 %) a inflace by měla klesnout na 1,9 % (proti říjnové prognóze beze změny).

ECB - prognóza vývoje HDP a inflace, zdroj: ECB

"V kombinaci se stabilním výhledem inflace, která dle odborného aparátu ECB směřuje pod 2 % v druhé polovině roku, dnes rada guvernérů vyhodnotila úroveň úrokových sazeb jako restriktivní. Budoucí směr je proto více než jasný - k neutrální úrokové sazbě, která nebude nežádoucím způsobem tlumit ekonomickou aktivitu. Ta se podle dřívějšího odhadu ECB nachází v relativně širokém pásmu 1,75 až 2,50 %. Podle šéfky ECB Christine Lagardeové zveřejní odborný aparát banky revizi neutrální sazby 7. února," napsal analytik z ČSOB Dominik Rusinko.

"Ani po lednovém zasedání neměníme svůj základní výhled. Očekáváme pokles úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu na každém z následujících tří zasedání (březen, duben, červen) na cílová 2 %. Pokud by se však naplnila negativní rizika pro růst, může se i 2% úroveň sazeb ukázat až příliš restriktivní. Proto nelze vyloučit, že bude ECB nucena uvolnit v tomto cyklu měnovou politiku ještě razantněji - směrem k 1,5 % - v druhé polovině letošního roku," doplnil Rusinko.

Čtvrtek nabídl i první pohled na vývoj ekonomiky eurozóny v posledním loňském čtvrtletí. Hrubý domácí produkt měnového bloku se mezikvartálně nezměnil. Výsledek překvapil, čekal se růst HDP tempem 0,1 %, a je výrazně horší ve srovnání s třetím kvartálem, kdy se HDP mezičtvrtletně zvýšil o 0,4 %. Meziročně hrubý domácí produkt eurozóny vzrostl o 0,9 %, tedy stejně jako v třetím čtvrtletí, avšak tempo růstu mírně zaostalo za očekáváním ekonomů (1 %).

Eurozóna - mezičtvrtletní vývoj HDP (v %), zdroj: tradingeconomics.com

Inflace v eurozóně v prosinci stoupla na 2,4 % z listopadových 2,2 %. K celkovému tempu růstu cen nejvíce přispěly služby (+1,78 procentního bodu), potraviny, alkohol a tabák (+0,51 procentního bodu) a průmyslové zboží bez energií (+0,13 procentního bodu). Meziroční inflace v celé Evropské unii dosáhla v prosinci 2,7 % po 2,5 % v listopadu.

Eurozóna - meziroční inflace (v %), zdroj: tradingeconomics.com

Komentář expertů z XTB k lednovému jednání ECB

Zdroj: ECB, Reuters