ČNB stále vidí proinflační rizika, jejich naplnění se však nejspíše obává méně
Česká národní banka v pátek zveřejnila písemný záznam ze svého posledního měnověpolitického zasedání, které se konalo minulý čtvrtek. Na tom bankovní rada rozhodla o snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů a po prosincové pauze tak obnovila proces snižování úrokových sazeb. Základní repo sazba klesla na současných 3,75 %. Toto rozhodnutí podpořilo všech sedm centrálních bankéřů.
V záznamu opět zaznívala především proinflační rizika, obavy bankovní rady z růstu cen služeb se ale podle všeho zmírnily. Výčet proinflačních rizik oproti předchozím jednáním zůstal v podstatě beze změny, když zahrnoval možné proinflační působení fiskální politiky, zvýšený růst množství peněz v oběhu, napjatý trh práce a často zmiňovaný přetrvávající rychlý růst cen služeb.
Centrální bankéři kvitovali, že ačkoli meziroční růst cen služeb zůstal v lednu stále ještě vysoký, došlo k jeho zvolnění z 5 % na 4,7 %. To by mohlo podle nich ukazovat na to, že rychlý růst cen služeb postupně odeznívá a zachycuje spíše minulé inflační tlaky. V tomto směru působí i vyjádření, že meziměsíční růst cen služeb letos v lednu (+1 %) již z historického úhlu pohledu nijak nevybočoval, a dokonce byl nižší než růst cen zboží (+1,5 %). Do popředí se v diskuzi bankovní rady tentokrát dostaly i ceny potravin, které v lednu překvapily silnějším růstem. Zde se centrální bankéři obávají případného přelivu do ostatních cen kvůli možnému vlivu na inflační očekávání domácností.
S ohledem na proinflační rizika v diskuzi bankovní rady nadále zaznívalo odhodlání držet úrokové sazby vyšší po delší dobu. Mimo jiné zaznělo, že úrokové sazby by měly zůstat nad úrovní, kterou finanční trh považuje za neutrální. Ten stejně jako prognóza ČNB zhruba kolem poloviny roku očekává návrat úrokových sazeb ke třem procentům, respektive jen mírně nad tuto úroveň. Zároveň však bylo zmíněno, že dlouhé úrokové sazby zůstávají stabilní, což by mělo umožnit dále snižovat ty krátkodobé. Ve směru nižší inflace, a tedy i výraznějšího poklesu tuzemských sazeb by pak mohlo podle centrálních bankéřů působit další zhoršování situace v zahraniční, které by vedlo k výraznějšímu snižování sazeb ze strany ECB. Toto riziko se přitom od prosincového zasedání ČNB podle centrálních bankéřů zvýšilo, a to zejména s ohledem na pesimistický vývoj v Německu. Na nižší inflaci by podle bankovní rady působilo i zavedení cel ze strany USA, které by se pravděpodobně promítlo ve slabší dynamice ekonomické aktivity a evropský trh by se mohl stát alternativním odbytištěm pro firmy původně vyvážející do USA. To by v Evropě podle bankovní rady vytvářelo tlak na nižší ceny.
"Naše prognóza zahrnuje další snižování úrokových sazeb, jejich terminální úroveň však zůstává nejistá. Očekáváme snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů na dalších třech zasedáních až do června, kdy by 2týdenní repo sazba měla dosáhnout neutrálních 3 %. Na obdobný vývoj úrokových sazeb ukazuje i nová prognóza ČNB. S ohledem na jestřábí vyjádření bankovní rady jsou však rizika naší prognózy sazeb ČNB vychýlena ve směru jejich vyšší úrovně po delší dobu," uvedl ekonom z Komerční banky Martin Gürtler.
"Nejistota stále panuje kolem terminální (či neutrální) úrovně sazeb. O té pravděpodobně rozhodnou další data přicházející z ekonomiky. Půjde nejen o další vývoj inflace, ale i o výkon české ekonomiky, která prozatím odolává dopadům chřadnoucího německého hospodářství. V neposlední řadě bude důležitý také další vývoj kolem zavedení cel ze strany USA. Pokud jde o následující zasedání na konci března, na základě výše uvedeného jsme názoru, že další snížení sazeb o 25 bazických bodů je poměrně pravděpodobné. Výsledek dalších zasedání je však už spojen s vyšší nejistotou a bude se pravděpodobně odvíjet od nově zveřejněných dat," dodal Gürtler.
Zdroj: Komerční banka