Únorové indexy nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru: Solidní Asie, menší pokles aktivity v Evropě, problémy v Kanadě a USA stále ve fázi expanze

• Austrálie: 50,4 bodu (leden: 50,2 bodu)
• Japonsko: 49 bodů (leden: 48,7 bodu, odhad: 48,9 bodu)
• Čína (Caixin): 50,8 bodu (leden: 50,1 bodu, odhad: 50,3 bodu) 
• Indie: 56,3 bodu (leden: 57,7 bodu, odhad: 57,1 bodu)
• Rusko: 50,2 bodu (leden: 53,1 bodu)
• Španělsko: 49,7 bodu (leden: 50,9 bodu, odhad: 51,4 bodu)
• Polsko: 50,6 bodu (leden: 48,8 bodu, odhad: 49 bodů)
• Česká republika: 47,7 bodu (leden: 46,6 bodu, odhad: 47,1 bodu)
• Itálie: 47,4 bodu (leden: 46,3 bodu, odhad: 46,6 bodu)
• Švýcarsko: 49,6 bodu (leden: 47,5 bodu)
• Francie: 45,8 bodu (leden: 45 bodů, odhad: 45,5 bodu)
• Německo: 46,5 bodu (leden: 45 bodů, odhad: 46,1 bodu)
• Eurozóna: 47,6 bodu (leden: 46,6 bodu, odhad: 47,3 bodu)
• Spojené království: 46,9 bodu (leden: 48,3 bodu, odhad: 46,4 bodu)
• Brazílie: 53 bodů (leden: 50,7 bodu)
• Kanada: 47,8 bodu (leden: 51,6 bodu, odhad: 51,9 bodu)
• USA (S&P Global): 52,7 bodu (leden: 51,2 bodu, odhad: 51,6 bodu)
• USA (ISM): 50,3 bodu (leden: 50,9 bodu, odhad: 50,5 bodu)

Česká republika: PMI je nejvýše od června 2022, k optimismu má ale průmysl daleko

Český PMI sice působí lépe než v předchozích měsících, stále ovšem stojí spíše na víře než na zakázkách. Nadále je v pásmu kontrakce. "Hlavním problémem zůstává nedostatek nových objednávek, který průmysl sužuje již více než dva roky. Firmy proto zůstávají pod tlakem, i když věří v brzký pozitivní obrat. Optimalizují zásoby, snaží se podporovat svůj byznys slevami a stále propouštějí. Průmysl ale potřebuje především nové zakázky, protože zásoba těch starých se postupně ztenčuje. O nových objednávkách jsme se ani tentokrát nedozvěděli nic pozitivního. Možná jen to, že klesají pomaleji, nicméně trend zůstává negativní. Slabá zahraniční (evropská) poptávka je brzdou našeho největšího odvětví, které se nyní nemůže příliš spoléhat ani na automotive, jehož výsledky nejsou od konce loňského podzimu také nijak přesvědčivé. Obrat může přijít primárně díky zahraničí, konkrétně Německu, kde ovšem zatím k ničemu pozitivnímu až na výjimky nedochází. Průmysl proto zůstane v první polovině letošního roku pod tlakem a nejspíše k růstu ekonomiky nijak přispívat nebude. Bez nových objednávek tomu snad ani nemůže být jinak, 'na sklad' nikdo jen tak vyrábět nebude," upozornil ekonom Petr Dufek z Banky CREDITAS.

"První dva měsíce roku podle PMI ve zpracovatelském sektoru dávají naději, že s českým průmyslem není všechno špatně. Firmy věří v lepší časy, v nárůst poptávky i výroby, zásadní ale bude další vývoj v zahraničí. Nejistot je celá řada v čele s potenciálními cly ze strany USA. To by mělo negativní dopad zejména na Německo a nepřímo i na českou ekonomiku. České firmy jsou sice schopny se prosazovat na dalších exportních trzích, ale přinejmenším v nejbližším období nelze Německo nahradit," doplnil Martin Kron, analytik z Raiffeisenbank.

"Důvody k oslavám se stále hledají spíše těžko. Na jednu stranu byla donedávna průmyslová poptávka tak slabá, že již neměla příliš kam klesat, a s postupným snižováním českých i evropských úrokových sazeb a pokračujícím růstem reálných příjmů se dalo čekat, že se zájem o průmyslové zboží bude zvedat. Zároveň se ovšem bohužel na obzoru mezitím objevila nová rizika, která by návrat optimismu mohla opět zchladit. Jedná se hlavně o hrozbu výrazného zvýšení amerických cel na evropské zboží ze strany USA. Avizovaných 25 % zní děsivě. Sentimentu v průmyslovém sektoru pak patrně nepřidá ani aktuální diplomatická rozepře mezi USA a Ukrajinou, potažmo Evropou, která hatí naděje na potenciální návrat k předchozímu geopolitickému normálu. S tolika neznámými zůstane investiční aktivita pravděpodobně spíše opatrná, což znamená i brzdu pro český průmyslový sektor. Pro letošek tak nadále skutečné oživení nepředpokládáme a počítáme s celoročním výsledkem poblíž červené nuly," uzavřel ekonom Vít Hradil ze společnosti CYRRUS.

Zdroj: Trading Economics, MarketScreener