Evropské akciové trhy zahájily týden růstem, investoři ve velkém sázejí na zbrojní průmysl

Panevropský index STOXX Europe 600 vzrostl o 1,07 % na nové historické maximum 563,13 bodu, německý DAX vylepšil rekord na 23 147,02 bodu (+2,64 %), britský FTSE 100 posunul svůj vrchol na 8 871,31 bodu (+0,70 %) a francouzský CAC 40 posílil o 1,09 % na 8 199,71 bodu. Sektor letectví a obrany jako celek přidal 8 %, nejvíce za uplynulých pět let. V rámci něj se dařilo například společnostem Hensoldt (+22,25 %), Leonardo (+16,13 %) nebo Dassault Aviation (+14,77 %). Výrazné zisky si připsaly také Saab (+11,56 %), Thales (+16,04 %) nebo BAE Systems (+14,33 %).

Růst podpořila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta oznámila, že členské státy EU obdrží podrobnosti o plánu rearm Europe na posílení obrany. Podle ní je nezbytné masivní navýšení vojenských výdajů, protože trvalý mír lze zajistit pouze posílením vlastních obranných kapacit.

K této iniciativě se připojili i další lídři, včetně britského premiéra Keira Starmera, který o víkendu hostil summit o míru na Ukrajině. Zdůraznil nutnost pokračující podpory Kyjeva, zvláště po napjatém jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Británie nedávno oznámila zvýšení obranných výdajů.

Podle agentury Reuters německé vládní strany zvažují vytvoření speciálních fondů na obranu a infrastrukturu. Fond určený na obranu by mohl uvolnit až 400 miliard eur, což by podle ekonoma z Deutsche Bank Robina Winklera znamenalo historickou změnu fiskální politiky.

Inflace v eurozóně v únoru klesla na 2,4 %. Výrobní sektor eurozóny vykázal nejmírnější pokles za poslední dva roky, což naznačuje stabilizaci průmyslu před čtvrtečním rozhodnutím ECB o úrokových sazbách.

Hlavní pondělní události v Evropě

• Meziroční růst spotřebitelských cen v zemích eurozóny v únoru podle prvního odhadů zpomalil 2,4 % (odhad: 2,3 %, leden: 2,5 %). Meziměsíčně se ceny zvedly o 0,5 %. Jádrová inflace dosáhla meziročně 2,6 % (odhad: 2,5 %, leden: 2,7 %).
• V pondělí vycházely finální indexy nákupních manažerů: Španělsko 49,7 bodu (leden: 50,9 bodu, odhad: 51,4 bodu), Česká republika 47,7 bodu (leden: 46,6 bodu, odhad: 47,1 bodu), Itálie 47,4 bodu (leden: 46,3 bodu, odhad: 46,6 bodu), Švýcarsko 49,6 bodu (leden: 47,5 bodu), Francie: 45,8 bodu (leden: 45 bodů, odhad: 45,5 bodu), Německo 46,5 bodu (leden: 45 bodů, odhad: 46,1 bodu), eurozóna 47,6 bodu (leden: 46,6 bodu, odhad: 47,3 bodu), Spojené království 46,9 bodu (leden: 48,3 bodu, leden: 46,4 bodu).
• Italský HDP loni vzrostl o 0,7 %, stejně jako v roce 2023. Vláda cílila loni na 1% růst HDP, pro letošní rok vyhlíží expanzi ekonomiky o 1,2 %. Schodek rozpočtu se nicméně v roce 2024 snížil na 3,4 % ze 7,2 % HDP v roce 2023.
• Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pondělí uvedla, že Evropská unie poskytne automobilkám tříletou lhůtu na splnění cílů v oblasti emisí CO₂, které byly původně stanoveny na letošní rok. Změna regulace má být navržena ještě v březnu. V podstatě to znamená, že firmy mohou letos cíle nesplnit, pokud to v následujících dvou letech doženou.
• Akcie rakouské Erste Group Bank, se kterými se obchoduje i na burze v Praze, se po pátečním vyhlášení hospodářských výsledků banky dočkaly několika aktualizací cílových cen a investičních doporučení.

Zdroj: CNBC