Pátek byl na evropských burzách dramatický, hlavní indexy odepsaly kolem pěti procent
Evropské akcie na závěr týdne prudce oslabily. Na trzích byl nadále přetlak prodejních příkazů kvůli americkým clům a obavám z jejich dopadů na ekonomiku. Peking navíc oznámil, že dovoz z USA zatíží stejným clem, jaké Donald Trump uvalil na čínský import. Index STOXX Europe 600 spadl o více než pět procent, na poslední maximum ze začátku března ztrácí přes 10 %, a vstoupil tak do korekce.
Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek spadl o 5,12 % na 496,33 bodu, britský FTSE 100 odepsal 4,95 % na 8 054,98 bodu, německý DAX přišel také o 4,95 % a uzavřel na 20 641,72 bodu a francouzský CAC 40 odevzdal 4,26 % a skončil na 7 274,95 bodu.
Mezi hlavní poražené v pátek patřily banky, sektorový index spadl o 8,5 % poté, co ve čtvrtek odepsal 5,53 %. Investoři se obávají hospodářské recese a opětovného růstu inflace, což jsou dva faktory, které mohou bankovní odvětví tvrdě zasáhnout.
Donald Trump ve středu večer SELČ oznámil takzvaná reciproční cla na dovoz z jednotlivých zemí. Minimální dovozní clo do USA má dosahovat 10 %. Krok má podle šéfa Bílého domu za cíl vyrovnat obchodní podmínky.
Výpočet "cel", která jednotlivé země, respektive EU údajně uplatňují proti USA, je přitom založený na odečtení dovozu dané země z USA od jejího vývozu do USA a následném vydělení tohoto výsledku objemem amerického vývozu. "To je opravdu bizardní, neboť vztah k celní politice je v tomto ohledu minimální. Je zároveň zarážející, že americká administrativa nedokázala přijít s ničím sofistikovanějším po mnoha týdnech plánování," napsal v komentáři hlavní ekonom ČSOB Private Banking Dominik Rusinko.
Investoři nyní čekají, jak se jednotlivé země vůči nově představeným clům postaví. Evropská unie je podle vyjádření některých vrcholných představitelů s USA ochotná jednat, avšak pokud domluva nebude možná, je připravená přijmout protiopatření. Právě to by přitom podle ekonomů mohlo dále prudce zhoršit vyhlídky světové ekonomiky. Čína se zatím o jednání nepokouší a rovnou oznámila zavedení zrcadlového cla 34 % na dovoz zboží z USA.
Za celý týden index STOXX Europe 600 klesl o 8,44 %, FTSE 100 odepsal 6,97 % a DAX a CAC 40 odevzdaly shodně 8,10 %.
Negativní nálada panuje i na trzích v zámoří. Kolem 18.00 SELČ hlavní americké akciové indexy odepisovaly čtyři až pět procent.
Najdou se ale i optimisté, kteří v současných tržních turbulencích spatřují jedinečnou příležitost k nákupům "se slevou". Třeba Edward Yardeni, veterán Wall Street a prezident Yardeni Research, zatím ponechává cílovou hodnotu pro index S&P 500 pro letošek na 6 000 bodech, když věří, že Trump nakonec ustoupí, ale přesto se označí za vítěze, protože si na významných obchodních partnerech USA vymůže drobné ústupky.
Nejdůležitější páteční události na evropských trzích
- Britská energetická společnost BP oznámila, že předseda jejího představenstva Helge Lund odstoupí z funkce, přičemž nástupnický proces již začal. Krok přichází krátce po zásadní změně firemní strategie, v rámci níž BP posílila investice do ropy a plynu a omezila výdaje na obnovitelné zdroje.
- Společnost Inditex, majitel značky Zara, stále vidí prostor pro růst na americkém trhu a plánuje zde otevírat další obchody, přestože prezident Donald Trump oznámil nová obchodní cla. Podle generálního ředitele Óscara Garcíi Maceirase firma zatím nezaznamenala výrazné změny v chování spotřebitelů na žádném z klíčových trhů.
- HCOB index nákupních manažerů ve stavebnictví v Německu v březnu klesl na 40,3 bodu z únorových 41,2 bodu, což potvrzuje pokračující útlum sektoru na konci prvního čtvrtletí. Pokles zakázek vedl ke snižování zaměstnanosti i nákupů, i když nižším tempem než dříve. Výhled firem se přesto mírně zlepšil a je nejméně pesimistický za tři roky.
- Index nákupních manažerů ve stavebnictví od S&P Global ve Velké Británii se v březnu zvýšil na 46,4 bodu z únorového minima 44,6 bodu, čímž mírně překonal očekávání trhu. Navzdory zlepšení zůstává pod hranicí 50 bodů, která odděluje růst od poklesu aktivity.
- Sociální síť X, kterou koncově vlastní Elon Musk, by mohla dostat pokutu přesahující miliardu dolarů. Podle deníku The New York Times se jedná o první velký zásah Evropské komise proti porušování nových pravidel zaměřených na boj s dezinformacemi a nelegálním obsahem na internetu.
- Německo: Průmyslové objednávky v únoru meziměsíčně beze změny (odhad: +3,5 %, leden: -5,5 %, revidováno z -7 %).
Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích
- Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v březnu zpomalil na 2,2 %. Podle harmonizovaných údajů, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, se míra inflace snížila na 2,3 % z únorových 2,6 %.
- Francouzský regulátor vyměřil Applu pokutu 150 milionů eur za jeho nástroj pro ochranu soukromí uživatelů (App Tracking Transparency). Ten majitelům iPhonů a iPadů umožňuje rozhodnout, které aplikace mohou sledovat jejich aktivitu. Samotný ATT podle úřadu problematický není, jeho implementace ale byla "nepotřebná" a "neúměrně poškozovala" vydavatele, kteří jsou v rámci financování své činnosti do značné míry závislí na sběru dat třetích stran. Technologický gigant tím podle rozhodnutí zneužil své dominantní postavení na trhu.
- Německo: Maloobchodní tržby v únoru meziročně stouply o 4,9 % (leden: +3,3 %), meziměsíčně se zvýšily o 0,8 % (odhad: stagnace, leden: +0,7 %).
- Německo: Index dovozních cen v únoru meziročně stoupl o 3,6 % (leden: +3,1 %), meziměsíčně se zvýšil o 0,3 % (odhad: -0,1 %, leden: +1,1 %).
- Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v eurozóně v březnu v souladu s očekáváním kleslo na 2,2 % z 2,3 % v únoru. Proti únoru se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,6 % po meziměsíčním růstu o 0,4 % v únoru. Meziroční jádrová inflace, která vylučuje vliv kolísavých cen energií a potravin, klesla na 2,4 % z únorových 2,6 %.
- Míra nezaměstnanosti v eurozóně v únoru klesla o desetinu procentního bodu na 6,1 %. Před rokem byla nezaměstnanost na 6,5 %. V celé Evropské unii podíl lidí bez práce klesl rovněž o desetinu procentního bodu na 5,7 % a meziročně byl nižší o 0,4 procentního bodu.
- Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se loni zvýšil o procento. Potvrdila to finální zpráva Českého statistického úřadu. V posledním loňském kvartálu se HDP mezičtvrtletně zvýšil o 0,7 % a meziročně stoupl o 1,8 %, to je rovněž potvrzení údajů z předchozí zprávy. Mezikvartální růst byl v závěru roku tažen spotřebou domácností, vývojem zásob a v menší míře také vládní spotřebou. Vliv čistých exportů (zahraniční obchod se zbožím a službami) byl neutrální, investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu) vykázaly mezikvartální pokles.
- Tesla čelí prudkému poklesu prodejů ve Francii a Švédsku. V březnu zaznamenala meziroční propad již třetí měsíc po sobě, což vedlo k nejhorším výsledkům v prvním čtvrtletí od roku 2021. Pokles prodejů přichází v době, kdy se blíží uvedení nové verze Model Y a Musk čelí v Evropě kritice za své politické postoje.
- Tempo poklesu aktivity ve zpracovatelském průmyslu v eurozóně se v březnu snížilo. Index nákupních manažerů ve výrobě stoupl na 48,6 bodu z únorových 47,6 bodu. Flash údaj pro březen byl 48,7 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem její kontrakce.
- Spojené království: Index cen rezidenčních nemovitostí od Nationwide v březnu meziročně stoupl o 3,9 % (únor: +3,9 %), meziměsíčně se nezměnil (odhad: +0,2 %, únor: +0,4 %).
- Člen rady guvernérů Evropské centrální banky Robert Holzmann varoval, že případná globální obchodní válka by mohla donutit ECB sáhnout k nekonvenčním měnovým opatřením na podporu ekonomiky a cenové stability.
- Dánská společnost A.P. Møller-Mærsk, jeden z největších světových přepravců kontejnerů, koupila Panama Canal Railway Company od kanadské Canadian Pacific Kansas City (CPKC) a americké Lanco Group. Transakce přichází v době geopolitického napětí kolem strategického kanálu, který se opět dostává do středu zájmu Spojených států.
- Řecko plánuje v rámci víceletého obranného plánu utratit 25 miliard eur za modernizaci svých ozbrojených sil. Podle Reuters tak do roku 2036 získá armáda mimo jiné nové ponorky, vzdušné, námořní a podvodní drony a komunikační satelit. Část peněz bude investována do vývoje protiletadlového a protidronového ochranného systému nazvaného "Achillův štít".
- Podle norské opoziční Konzervativní strany nastal čas na revizi omezení pro norský státní investiční fond ohledně zbrojního odvětví. Vládní investiční fond, největší svého druhu na světě, má od začátku tisíciletí zákaz investovat do společností dodávajících klíčové součástky pro jaderné zbraně. K revizi pravidel vyzývá i Pokroková strana.
- Evropské nízkonákladové aerolinky Ryanair v uplynulém fiskálním roce přepravily 200,2 milionu cestujících. Staly se tak prvním evropským leteckým dopravcem, který v ročním horizontu překonal metu 200 milionů pasažérů. Meziročně Ryanair v roce končícím březnem přepravil o 9 % cestujících více, před rokem jejich počet dosáhl 183,7 milionu. Za samotný březen se počet pasažérů zvýšil o 10 % na 15 milionů.
- Tempo růstu aktivity v sektoru služeb v eurozóně v březnu zrychlilo. Finální index nákupních manažerů sestavovaný společností S&P Global dosáhl 51 bodů, flash údaj byl 50,4 bodu a únorová hodnota byla 50,6 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu. Kompozitní PMI, který vedle sektoru služeb zahrnuje i zpracovatelský průmysl, se zvýšil na 50,9 bodu z únorových 50,2 bodu, flash údaj byl 50,4 bodu.
- Automobilka Stellantis oznámila dočasné uzavření závodů v Kanadě a Mexiku v reakci na nová 25% cla prezidenta Donalda Trumpa, která začala platit ve čtvrtek. Jedná se o dosud nejrazantnější reakci automobilového sektoru na nové obchodní bariéry.
- Švýcarsko: Meziroční inflace v březnu zůstala na 0,3 % (odhad: +0,5 %), meziměsíčně se spotřebitelské ceny nezměnily (únor: +0,6 %).
Zdroj: CNBC