DIP podle asociace zůstává pod svým potenciálem
Téměř tři čtvrtiny Čechů si na penzi spoří, ale většina přiznává, že méně, než by měla. Každý čtvrtý pak nespoří vůbec. Výrazná část veřejnosti navíc nezná nové možnosti, které jim stát nabízí - čtyři z deseti lidí nemají žádné informace o nejnovější možnosti spoření na důchod, dlouhodobém investičním produktu (DIP). Průzkum Instant Research IPSOS pro Českou asociaci společností finančního poradenství a zprostředkování (ČASF) ukazuje, že motivace ke spoření často přichází až s obavami o výši budoucí státem vyplácené penze nebo na základě doporučení finančního poradce.
Největší rezervy ve spoření na stáří přiznávají lidé ve věku 36 až 53 let, tedy ti, kteří by už měli mít spoření stabilně nastavené. Nejčastěji nespoří mladí do 26 let a lidé se základním vzděláním, což může do budoucna vytvářet značné sociální napětí. Naopak nejlépe připraveni se cítí být vysokoškoláci. Data potvrzují, že právě finanční gramotnost hraje zásadní roli v ochotě vytvářet si rezervy na stáří.
Významné rozdíly se ukázaly být také mezi ženami a muži. Zatímco třetina mužů považuje své spoření za dostatečné, u žen je to jen čtvrtina. Ženy navíc častěji uvádějí, že nespoří vůbec, a to navzdory tomu, že jsou častěji ohroženy nižším důchodem. Výsledky tak podtrhují potřebu cílené osvěty.
"Je zřejmé, že ženy i mladí lidé zaostávají ve finanční přípravě na stáří. Jde přitom o skupiny, které budou v důchodovém systému patřit k nejzranitelnějším. Pokud chceme dlouhodobě udržitelný důchodový systém, musíme jim nabídnout víc než jen teoretické informace, potřebují dostupné finanční poradenství, praktické nástroje a důvěru, že jejich úsilí bude mít smysl," říká Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF.
Lidé spoří na penzi především kvůli obavám
Hlavními impulzy pro spoření na důchod jsou nejčastěji obavy z nedostatečného státního zabezpečení a vlastní zájem o finanční budoucnost. Lidé tak reagují buď na nejistotu systému, nebo na snahu mít své finance pod kontrolou. Významnou roli v této oblasti sehrává také doporučení finančního poradce, méně často pak doporučení přátel.
Mezi mladými do 26 let je patrný vliv rodiny a přátel, zatímco nabídky zaměstnavatele tuto skupinu oslovují minimálně. Muži častěji uvádějí jako motivaci vlastní iniciativu, ženy naopak více spoléhají na rady okolí. Rozdíly jsou vidět i podle vzdělání – lidé se základním vzděláním reagují spíše na obavy, vysokoškoláci častěji jednají proaktivně.
"Většina lidí nezačíná spořit proto, že by měla plán nebo strategii, ale protože se bojí o svou budoucnost. To je signál, že veřejnosti chybí jistota i opora v tom, jak se na důchod připravit. Pokud chceme, aby lidé spořili systematicky a s důvěrou, musíme jim nabídnout jasné informace, dostupné nástroje a větší podporu při rozhodování. A ukazuje se, že kritická je v této oblasti i role finančního poradce, ten může v pokročilých nástrojích modelovat různé scénáře vývoje a přesvědčit klienta, aby systematické spoření na penzi neodkládal," dodává Černoch.
DIP zůstává pro většinu veřejnosti neznámým pojmem
Dlouhodobý investiční produkt, který stát zavedl jako nový nástroj pro spoření na penzi, zatím zůstává mimo hlavní pozornost veřejnosti. Více než třetina lidí o něm vůbec neví a další významná část zná pouze jeho název bez konkrétního obsahu. Skutečně dobře se v produktu orientuje jen malý zlomek respondentů.
Znalost DIP roste s úrovní vzdělání a je výrazně vyšší u mužů než u žen. Věkově je nejvíce informovaná skupina lidí mezi 27 a 44 lety, ale i zde převažuje povrchní nebo nedostatečná znalost. Nejnižší povědomí o produktu je mezi nejmladšími a nejstaršími respondenty.
"Zavedení DIP byl krok správným směrem, ale jeho význam zůstává zatím nevyužitý. Veřejnost o něm neví, nerozumí mu a nemá důvod se o něj zajímat. To je promarněná příležitost. Pokud stát něco nového nabídne, musí to také vysvětlit. A právě zde je prostor i pro finanční poradce, aby produkt dostaly k lidem a srozumitelně vysvětlili," doplňuje Marek Černoch.
Při spoření na důchod mimo státní systém lidé nejčastěji využívají doplňkové penzijní spoření. Vedle něj se však stále hojně objevují i konzervativní formy jako stavební spoření nebo spořicí účty. Investice do podílových fondů, akcií či nemovitostí využívá výrazně menší část veřejnosti. Z dat vyplývá, že čím vyšší vzdělání, tím častěji lidé volí investiční nástroje. U vysokoškoláků je například využívání doplňkového penzijního spoření nejrozšířenější. Nejmladší skupiny mají naopak k produktům pro dlouhodobé spoření vlažný vztah, často nespoří vůbec nebo volí snadno dostupné formy bez poradenství.
Zdroj: ČASF